Stres může být akutní nebo chronický. Akutní stres je krátkodobý a vzniká například v důsledku dopravní nehody, živelné pohromy nebo úmrtí blízkého člověka. Pro tento druh stresu je typické rychlé zvýšení emočního napětí.
Chronický stres je dlouhodobý. Jedná se o déletrvající působení jednoho nebo více stresových faktorů. Při tomto typu stresu dochází k poruchám psychických funkcí a chování.
Stres má několik fází - akutní fáze, fáze odolnosti a fáze vyčerpání. Akutní fáze je alarmovou fází, kdy se člověku začínají potit ruce a bušit srdce. Jde o prvotní reakci, kterou člověk ve stresu zažívá nejčastěji.
Ve druhé fázi, fázi odolnosti už tělo na stresovou situaci tolik nereaguje. Člověk se snaží danou situaci řešit a přizpůsobit se. Tato fáze může trvat několik týdnů až měsíců. Pokud se člověk podaří stresoru odolat, nastává navrácení do klidového režimu. V opačném případě přichází fáze vyčerpání. Během této fáze nefungují obranné mechanismy a člověk již není schopen normálně fungovat.
Co dokáže stres? Mezi psychické následky stresu patří především úzkosti, deprese, podrážděnost, poruchy koncentrace, pokles sebedůvěry, nerozhodnost a problémy se spánkem.
Dlouhodobé potíže mohou vyústit dokonce i v trvalejší psychické poruchy ze stresu, stresové poruchy a trvalé změny osobnosti.
Mezi fyzické dopady stresových situací patří například únava ze stresu, bolest na hrudi ze stresu, nevolnost, bolesti hlavy a migrény. Typická může být i dušnost ze stresu nebo bolest krku ze stresu. Výjimkou nejsou ani závratě ze stresu, které spolu s motáním hlavy mohou být příznakem stresu.
Chronický dlouhodobý stres může mít na lidské zdraví dopady v podobě obezity, zažívacích potíží, srdečních onemocnění, duševních poruch, a dokonce i rakoviny. Stres a rakovina spolu úzce souvisí. Stres sice není uznávanou příčinou rakoviny, existují ovšem doklady o tom, že stres má na vývoj některých typů rakoviny vliv.
Stres je přirozenou odpovědí organismu na podněty nebo situace z vnějšího i vnitřního prostředí člověka. Jedná se o nepříjemný stav těla a duše, který doprovázejí příznaky, jako je například pocení rukou, bolesti hlavy, motání hlavy a závratě nebo problémy se spánkem.
Zatímco krátkodobý stres může být i prospěšný, dlouhodobé prožívání stresu může mít naopak neblahé dopady na fyzické i psychické zdraví.
Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookies.
Následující volbou souhlasíte s využíváním cookies a použitím údajů o vašem chování na webu pro zobrazení cílené reklamy.
Personalizaci a cílenou reklamu si můžete kdykoliv vypnout nebo upravit. Nyní udělený souhlas je platný po dobu 1 roku.
