Deprese a její dopady na zdraví a peněženku

Deprese je dlouhotrvající psychické onemocnění, pro které jsou charakteristické především změny nálady. Jedná se o jednu z nejčastějších duševních poruch. Na tento duševní stav mohou mít lidé různé reakce od apatie a snížení schopnosti prožívat radost až po myšlenky na sebevraždu.
Sjednat pojištění

Typy deprese

Klinická deprese – jedná se o lehčí formu deprese, která je ovšem neméně závažná, a je proto namístě ji léčit.

  1. Psychosomatická deprese – u tohoto typu deprese se objevují poruchy spánku, bolesti hlavy, zad nebo kloubů, trávicí či dýchací potíže, závratě a další podobné psychosomatické potíže.
  2. Endogenní deprese – jedná se o tzv. pravou depresi. Jde o nejčastější formu, která přichází náhle a bez příčiny. Je způsobena nevyváženým chemickým prostředím v mozku.
  3. Sezónní deprese – objevuje se v určitých ročních obdobích, nejčastěji s nástupem podzimu a zimy, tedy v období, kdy výrazně ubývá slunečního svitu.
  4. Těhotenská deprese – vyskytuje se v těhotenství především u mladších žen, které nemají partnera nebo mají špatné sociální zázemí. Často se objevuje i u žen, které za sebou mají již více porodů. Vyšší riziko tohoto typu deprese je u žen, které se s depresí setkaly již v době před těhotenstvím.
  5. Poporodní deprese – objevuje se po porodu přibližně u 1 ze 7 žen. Rizikovými faktory mohou být například problémy s kojením, změna hormonální hladiny apod.
  6. Deprese v období menopauzy – rizikem je změna hladiny hormonů. Sklony k depresím v menopauze mají více ženy, které trpěly depresemi v minulosti.
  7. Deprese u dětí a dospívajících – týká se 1 ze 33 dětí a 1 z 8 dospívajících. Typické jsou pocity nudy a podrážděnosti. U dětí a dospívajících je riziko sebevražd vyšší než u dospělých.
  8. Reaktivní deprese – jedná se o přímou reakci na traumatické nebo stresové období. Ve většině případů nastupuje okamžitě po traumatu (nejčastěji ji způsobuje ztráta blízké osoby nebo zaměstnání) a může trvat až jeden rok.
  9. Bipolární deprese – u tohoto typu se střídají deprese a mánie, což jsou fáze nadprůměrné aktivity.
Plníme, i když nemusíme - Garantujeme, že vyplácíme plnění v alespoň 99 % případůSjednat pojištění

Výskyt deprese a její dopad na společnost

Riziko vzniku deprese, tedy celoživotní prevalence, je v Evropě 8,5 % z celkové populace. U většiny lidí jsou deprese dlouhodobějšího charakteru, v průměru trvají kolem 6 měsíců. Přibližně 20–25 % trpí chroničtějšími variantami.

Příčiny a rizikové faktory

Mezi příčiny a rizikové faktory vzniku a rozvoje deprese patří především:

  • genetické dispozice
  • chemická nerovnováha v mozku
  • životní události (rozvod, rozchod, výpověď v práci, úmrtí blízkého člověka)
  • stres
  • závažnější zdravotní problémy
  • osamělost
  • diskriminace (např. z důvodu sexuální orientace)
  • nedostatek slunečního svitu

Nemoc vás může zaskočit, ale my vás nenecháme na holičkách ani v čekací době

Čekací dobou se pojišťovna chrání před tím, aby se člověk, který tuší nějakou vážnou nemoc, nejprve pojistil a až následně navštívil lékaře. My v Simplea víme, že ne všechny případy propuknutí nemoci v čekací době jsou spekulativní, a v takových situacích dává smysl plnit. Posuzujeme to individuálně a plníme v 99,9 % případů, a to i když nemusíme. Jako v reálných příkladech ze života níže.
2bee3e7.png

Táta „alkoholik“ na koni

01eaf5e2.png

„Rizikový“ teambuilding

1de52e0.png

„Nezodpovědný“ dělník

simplea_tick.png

"Zákeřné" klíště

Simplea_ulcerative_colitis.png

Onemocnění "nepočkalo"

Simplea_suicide.png

Sebevražda "přišla" moc brzy

Příznaky a diagnostika

Mezi běžné příznaky deprese patří:

  • špatná nálada
  • pocity beznaděje
  • ztráta zájmu o různé aktivity
  • únava
  • problémy se spánkem
  • pocit bezcennosti
  • změny chuti k jídlu
  • sebevražedné myšlenky

Diagnostikování deprese je možné provádět na základě nejrůznějších testů a dotazníků. Kromě toho hraje velmi důležitou roli anamnestický rozhovor. Dále může být provedeno neurologické vyšetření. Při diagnostikování deprese je nejprve nutné podle popsaných příznaků vyloučit jiná onemocnění. K tomuto účelu je možné provést krevní testy k vyloučení onemocnění, která mají podobné příznaky.

Léčba deprese

Jak se zbavit stresu a deprese? Léčba deprese zahrnuje farmakoterapii, kdy pacienti užívají mimo antidepresiv také různé stabilizátory nálady, které pomáhají zmírňovat stres a deprese. Deprese pomáhá léčit i psychoterapie (např. kognitivně behaviorální terapie, psychodynamická terapie atd.).

Vhodná je také alternativní a doplňková terapie v podobě oblíbené fyzické aktivity, sportu nebo zájmové činnosti. Cestou k vyléčení mohou být i meditační a dechová cvičení, jóga nebo užívání bylinek a doplňků stravy – například s obsahem kozlíku lékařského, třapatkovky nachové, ženšenu, ašvagandy nebo macy peruánské.

Deprese v České republice

Depresemi v České republice trpí kolem 700 tisíc lidí. Zároveň také narůstá spotřeba léků na úzkosti a deprese. V rámci Evropy jsou Češi na 10. místě. Až 15 % lidí trpících depresí se pokouší o sebevraždu a jen 25 % vyhledá odbornou pomoc na psychiatrii. 

Průměrný věk výskytu první deprese je 29 let, poslední dobou však tento věkový průměr klesá. Podle Českého statistického úřadu počet sebevražd v České republice mírně klesá. Stoupá ovšem spotřeba antidepresiv. V tomto ohledu je nutné poukázat na to, že ne vždy jsou antidepresiva předepisována pouze na deprese, ale důvodem k užívání mohou být i úzkosti apod.

Jak se vyrovnat s depresí

Jak na stres a deprese? Život s depresí není problémem jen pro člověka samotného, ale také pro jeho blízké okolí a rodinné příslušníky. Ti se musí nemocnému a jeho aktuálnímu stavu přizpůsobit a případně také upravit denní režim i chod domácnosti.

Namístě je pomoc blízkého člověka pacientovi s depresí a vzájemný vztah založený na lásce, přátelství a pochopení. Důležité je nemocného člověka neobviňovat, že si za deprese může sám, ale naopak je zapotřebí mu vysvětlit, proč je důležité vyhledat odbornou pomoc. Takového člověka nesuďte, ale snažte se mu naslouchat.

Závěrem

Deprese je závažným a dlouhodobým psychickým onemocněním, které se projevuje různými příznaky od problémů se spánkem přes nechutenství a apatii až po sebevražedné myšlenky. Toto onemocnění vyžaduje vhodnou léčbu. Ta může být farmakologická nebo i alternativní. Vhodné je také vyhledat specializovanou pomoc psychologa, psychoterapeuta nebo psychiatra.

Zdroje

Chci zjistit, na co mám nárok při depresíchZjistit

Nejčastější otázky

Kdy má životní pojištění smysl?

Životní pojištění a další typy pojištění mají smysl v případech, kdy je na klientově příjmu finančně závislá rodina, splácí hypotéku nebo jiné finanční závazky. Smysl tak má pro živitele rodiny a pro ty, kteří velkou měrou přispívají do rodinného rozpočtu, a pro osoby, jejich příjmy pokrývají pouze to základní a nezbývají jim rezervy na nenadálé situace.

Na co se vztahuje životní pojištění?

Životní pojištění chrání jednotlivce, případně i rodinu před finančními dopady nepříznivých situací. Vztahuje se například na smrt, závažná onemocnění, pracovní neschopnost, invaliditu, trvalé následky úrazů, ztrátu soběstačnosti a další.

Jak si správně nastavit životní pojištění?

Aby měl člověk nejlepší životní pojištění, je důležité si ho správně nastavit. Při výpočtu je obecně vhodné vycházet z čistého příjmu, ale záleží na typu pojištění, o které máte zájem. Pojistnou částku pro případ smrti je vhodné nastavit přibližně na 2násobek až 3násobek ročního příjmu.

Jak vysokou životní pojistku zvolit?

Životní pojištění a nastavení jednotlivých rizik by mělo být efektivní, aby pojistka správně fungovala. Co se týče výše životní pojistky, pro pojištění smrti by se mělo vycházet z čistého příjmu a dalších okolností (výše hypotéky apod.). Pojistnou částku pro toto riziko je ideální nastavit přibližně na 2násobek až 3násobek čistého ročního příjmu. U invalidity je ideální částkou výše 1násobku až 3násobku čistého ročního příjmu.

Další články

Nemoci

Poruchy příjmu potravy

Máte potíže s náhlým úbytkem hmotnosti spojeným s omezením příjmu jídla nebo nekontrolovatelným přejídáním? Pak je možné,...

Rádi vás uslyšíme.

Máte-li něco na srdci, volejte naši bezplatnou linku
+420 800 023 074
asfsafsaf

Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookies.

Následující volbou souhlasíte s využíváním cookies a použitím údajů o vašem chování na webu pro zobrazení cílené reklamy.

Personalizaci a cílenou reklamu si můžete kdykoliv vypnout nebo upravit. Nyní udělený souhlas je platný po dobu 1 roku.

Více informací & nastavení