Typy deprese
Klinická deprese – jedná se o lehčí formu deprese, která je ovšem neméně závažná, a je proto namístě ji léčit.
- Psychosomatická deprese – u tohoto typu deprese se objevují poruchy spánku, bolesti hlavy, zad nebo kloubů, trávicí či dýchací potíže, závratě a další podobné psychosomatické potíže.
- Endogenní deprese – jedná se o tzv. pravou depresi. Jde o nejčastější formu, která přichází náhle a bez příčiny. Je způsobena nevyváženým chemickým prostředím v mozku.
- Sezónní deprese – objevuje se v určitých ročních obdobích, nejčastěji s nástupem podzimu a zimy, tedy v období, kdy výrazně ubývá slunečního svitu.
- Těhotenská deprese – vyskytuje se v těhotenství především u mladších žen, které nemají partnera nebo mají špatné sociální zázemí. Často se objevuje i u žen, které za sebou mají již více porodů. Vyšší riziko tohoto typu deprese je u žen, které se s depresí setkaly již v době před těhotenstvím.
- Poporodní deprese – objevuje se po porodu přibližně u 1 ze 7 žen. Rizikovými faktory mohou být například problémy s kojením, změna hormonální hladiny apod.
- Deprese v období menopauzy – rizikem je změna hladiny hormonů. Sklony k depresím v menopauze mají více ženy, které trpěly depresemi v minulosti.
- Deprese u dětí a dospívajících – týká se 1 ze 33 dětí a 1 z 8 dospívajících. Typické jsou pocity nudy a podrážděnosti. U dětí a dospívajících je riziko sebevražd vyšší než u dospělých.
- Reaktivní deprese – jedná se o přímou reakci na traumatické nebo stresové období. Ve většině případů nastupuje okamžitě po traumatu (nejčastěji ji způsobuje ztráta blízké osoby nebo zaměstnání) a může trvat až jeden rok.
- Bipolární deprese – u tohoto typu se střídají deprese a mánie, což jsou fáze nadprůměrné aktivity.