Přeskočit na obsah
Depresivní porucha  a její dopady na zdraví a peněženku

Depresivní porucha a její dopady na zdraví a peněženku

Depresivní porucha patří mezi nejčastější psychická onemocnění. V průběhu života toto onemocnění potká přibližně každou 4. ženu a každého 8. muže. Ženy se s depresivními poruchami potýkají častěji i z důvodu častých hormonálních změn během života a rovněž proto, že jsou v porovnání s muži vystaveny mnohem většímu psychosociálnímu stresu. Nejvíce mužů i žen trpících depresivní poruchou je ve věku 25 až 50 let.
Sjednat pojištění

Co je depresivní porucha

Depresivní porucha je duševní onemocnění, pro něž  jsou charakteristické trvalé poruchy nálad.

Plníme, i když nemusíme - Garantujeme, že vyplácíme plnění v alespoň 99 % případů Sjednat pojištění

Definice depresivní poruchy, její hlavní příznaky a typy

Depresivní poruchy se dělí podle závažnosti na tyto typy:

  • mírná depresivní porucha – může být spojena se somatickým syndromem, umožňuje nemocnému člověku vcelku normálně fungovat, ale pomaleji
  • středně těžká depresivní porucha – pacient se izoluje od okolí, začíná ztrácet energii, přestává chodit do práce a zůstává doma
  • těžká depresivní porucha – pacient většinou nastupuje do léčebny

Mezi nejčastější příznaky depresivní poruchy patří:

  • pokles nálady trvající delší dobu
  • ztráta motivovanosti
  • pocity vyčerpání
  • neschopnost radovat se z maličkostí
  • ztráta elánu
  • pocity beznaděje
  • sebevýčitky
  • ztráta chuti o sexuální aktivity

Smíšená úzkostně-depresivní porucha

Smíšená úzkostně-depresivní porucha je psychická porucha, u níž jsou patrné příznaky deprese a úzkostí zároveň, ale žádný z těchto příznaků nepřevažuje do takové míry, aby mohla být stanovena diagnóza jedné z těchto poruch. Lidé se smíšenou úzkostně-depresivní poruchou mívají sklony k závislosti na alkoholu a na benzodiazepinech, a to až 2× více než lidé s panickou poruchou. Podle statistik trpí tímto onemocněním přibližně 5 až 9 % populace. Existuje předpoklad, že až 50 % pacientů nebylo s touto poruchou nikdy léčeno. 

Častými doprovodnými příznaky jsou:

  • různé psychosomatické potíže
  • spánkové poruchy
  • snížená obranyschopnost organismu a porucha imunity
  • plačtivost

Příčiny a rizikové faktory depresivní poruchy

Mezi nejčastější příčiny a rizikové faktory depresivní poruchy patří:

  • genetické dispozice
  • biologická zátěž (porod, léčba steroidy)
  • psychologická zátěž (rozvod, ztráta partnera nebo výpověď v práci)
  • tělesné onemocnění
  • zneužívání návykových látek
  • samota

Nemoc vás může zaskočit, ale my vás nenecháme na holičkách ani v čekací době

Čekací dobou se pojišťovna chrání před tím, aby se člověk, který tuší nějakou vážnou nemoc, nejprve pojistil a až následně navštívil lékaře. My v Simplea víme, že ne všechny případy propuknutí nemoci v čekací době jsou spekulativní, a v takových situacích dává smysl plnit. Posuzujeme to individuálně a plníme v 99,9 % případů, a to i když nemusíme. Jako v reálných příkladech ze života níže.
Táta „alkoholik“ na koni

Táta „alkoholik“ na koni

„Rizikový“ teambuilding

„Rizikový“ teambuilding

„Nezodpovědný“ dělník

„Nezodpovědný“ dělník

"Zákeřné" klíště

"Zákeřné" klíště

Onemocnění "nepočkalo"

Onemocnění "nepočkalo"

Sebevražda "přišla" moc brzy

Sebevražda "přišla" moc brzy

Diagnóza a léčebné možnosti

Co se týče diagnostikování depresivní poruchy a léčebných možností, stanovení diagnózy probíhá na základě klinického zhodnocení a sledování symptomů. Dále se provádí fyzikální vyšetření a laboratorní testy zahrnující krevní obraz, screening na drogy a testy na štítnou žlázu, aby se vyloučily jiné příčiny příznaků. Léčba depresivních poruch zahrnuje kombinaci užívání léků a psychoterapie. Užívají se antidepresiva, která mají schopnost léčit a vyléčit depresivních poruchu. Moderní farmaka už nejsou tolik zatížena vysokým rizikem vzniku nežádoucích účinků. Psychoterapie probíhá jako terapie s jednotlivcem a je možné ji doplnit skupinovou či rodinnou terapií.

Význam podpory a sebepéče

U pacientů s depresivní poruchou má klíčový význam podpora od rodiny a přátel a profesionálů z oboru duševních poruch. Důležitá je sebepéče a self-management spočívající v umění plánovat, dodržovat plán i samotné termíny, zvládat běžné každodenní situace apod.

Role životního pojištění v podpoře zdraví při depresivní poruše

Životní pojištění hraje v podpoře zdraví pacientů trpících depresivní poruchou důležitou roli. V případě, že má pacient sjednáno životní pojištění, může mu ve chvíli, kdy mu je diagnostikována depresivní porucha, takové pojištění pomoci pokrýt nejen náklady na léčbu, ale také mu poskytnout i další podporu.

Překonávání stigmatizace a podpora otevřeného dialogu

Stigmatizace může vést k negativní diskriminaci, která se může negativně podepsat na sebevědomí a aktuálním stavu pacienta. Velký význam v tomto ohledu hraje nejen vzdělávání, ale také podpora otevřeného dialogu o duševním zdraví.

Prevence a strategie zvládání depresivní poruchy

V oblasti prevence a strategií, jak zvládat depresivní poruchy a jak se je pokusit zastavit v počátku, je vhodné se zaměřit na následující:

  • Dopřejte si čas pro sebe.
  • Pravidelně se hýbejte a choďte do přírody.
  • Nebuďte sami a obklopujte se lidmi, které máte rádi.
  • Meditujte a relaxujte.
  • Vystavujte své tělo slunečním paprskům.
  • Vyvarujte se alkoholu a kouření.
  • Dbejte na zdravou stravu.
  • Stanovujte si reálné cíle.
  • Nevyhýbejte se zodpovědnosti.
  • Nepotlačujte negativní myšlenky.

Příběhy a svědectví

Příběh Miriam

Paní Miriam (27 let) pracuje jako učitelka základní školy. Trpí úzkostně-depresivní poruchou. Potíže se poprvé objevily v 10 letech. Na vině mohly být tělesné změny v pubertě i problematická komunikace s matkou, která sama byla úzkostná a o svou dceru se bála. Později se u Miriam začaly objevovat sklony k sebepoškozování. V 17 letech se rozhodla vyhledat odbornou pomoc. V zaměstnání se její onemocnění nepromítá, protože dochází pravidelně k psychiatrovi a na terapie a díky tomu v pracovním životě nemá žádné problémy. Užívá nízké dávky antidepresiv a onemocnění má pod kontrolou.

Příběh Anny

Paní Anna (20 let) je studentkou vysoké školy a trpí depresivní poruchou. První potíže se objevily ve 13 letech, nebyly však způsobeny žádným spouštěčem. Později přišlo i sebepoškozování. To ovšem přestalo zabírat a vše se provalilo. Ve 14 letech se přidaly myšlenky na sebevraždu. Na řadě byla návštěva dětského psychiatra a předepsání antidepresiv. V 17 letech, kdy Anna prožívala svoji první lásku, se začaly objevovat noční můry, které vyústily v extrémní únavu a stres. Vše se zhoršovalo a Anna skončila hospitalizovaná na psychiatrické klinice. Tam získala nové přátele a nadhled nad celou situací. Po 5 týdnech byla propuštěna domů, užívá léky a chodí k psychiatrovi, čímž udržuje své onemocnění v rámci možností pod kontrolou.

Závěr a shrnutí hlavních bodů článku

Depresivní porucha je nejčastějším onemocněním vůbec. Příznakem je trvalý pokles nálady, neschopnost radovat se z věcí, které člověka dříve uspokojovaly, nebo také pocit ztráty elánu a vyčerpanosti. I když příčiny nejsou dosud zcela objasněny, rizikovým faktorem jsou genetické dispozice, zvýšený stres, biologická nebo psychická zátěž. V tomto ohledu hraje důležitou roli komplexní přístup k léčbě a podpora duševního zdraví.

Zdroje

Chci zjistit, na co mám nárok Zjistit

Nejčastější otázky

Kdy má životní pojištění smysl?

Životní pojištění a další typy pojištění mají smysl v případech, kdy je na klientově příjmu finančně závislá rodina, splácí hypotéku nebo jiné finanční závazky. Smysl tak má pro živitele rodiny a pro ty, kteří velkou měrou přispívají do rodinného rozpočtu, a pro osoby, jejich příjmy pokrývají pouze to základní a nezbývají jim rezervy na nenadálé situace.

Na co se vztahuje životní pojištění?

Životní pojištění chrání jednotlivce, případně i rodinu před finančními dopady nepříznivých situací. Vztahuje se například na smrt, závažná onemocnění, pracovní neschopnost, invaliditu, trvalé následky úrazů, ztrátu soběstačnosti a další.

Jak si správně nastavit životní pojištění?

Aby měl člověk nejlepší životní pojištění, je důležité si ho správně nastavit. Při výpočtu je obecně vhodné vycházet z čistého příjmu, ale záleží na typu pojištění, o které máte zájem. Pojistnou částku pro případ smrti je vhodné nastavit přibližně na 2násobek až 3násobek ročního příjmu.

Jak vysokou životní pojistku zvolit?

Životní pojištění a nastavení jednotlivých rizik by mělo být efektivní, aby pojistka správně fungovala. Co se týče výše životní pojistky, pro pojištění smrti by se mělo vycházet z čistého příjmu a dalších okolností (výše hypotéky apod.). Pojistnou částku pro toto riziko je ideální nastavit přibližně na 2násobek až 3násobek čistého ročního příjmu. U invalidity je ideální částkou výše 1násobku až 3násobku čistého ročního příjmu.

Další články

Rádi vás uslyšíme.

Máte-li něco na srdci, volejte naši bezplatnou linku

+420 800 023 074

Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookies.

Následující volbou souhlasíte s využíváním cookies a použitím údajů o vašem chování na webu pro zobrazení cílené reklamy.

Personalizaci a cílenou reklamu si můžete kdykoliv vypnout nebo upravit. Nyní udělený souhlas je platný po dobu 1 roku.

Víc informací & nastavení