Drogová závislost a její dopady na zdraví a peněženku

Závislost na drogách ovlivňuje život postiženého jednotlivce i jeho nejbližších – rodiny, přátel i kolegů. Nejde o zlozvyk nebo slabou vůli, ale o závažnou nemoc pomalu a vytrvale ovládající myšlení, pocity i každodenní rozhodování závislé osoby.

Tento článek nabízí srozumitelný, odborně podložený pohled na to, co drogová závislost je, jak vzniká, jak se léčí a co všechno s sebou nese. Cílem je přinést porozumění, podporu i naději tam, kde často převažuje strach a nejistota.

Sjednat pojištění

Co je to drogová závislost

Drogová závislost (narkomanie) označuje chronické onemocnění mozku a psychiky, které je charakterizováno nutkavou touhou po droze a jejím opakovaném užívání navzdory vážným škodlivým následkům, kterých si je uživatel často vědom.

Opakované braní drog postupně mění chemické procesy a struktury v mozku, zejména v centru odměny, což ještě více prohlubuje závislost. Jedná se o nemoc ovlivňující mozkové funkce a chování člověka, o závažnou poruchu, kterou současná medicína řadí mezi duševní onemocnění, nikoliv o pouhé selhání vůle či charakteru.

Závislost může být psychická (neodolatelné bažení neboli craving) i fyzická (tělo si na drogu zvykne a reaguje abstinenčními příznaky, pokud ji nedostane). Ve starší literatuře se pro drogovou závislost používal termín toxikomanie či narkomanie. Dnes se preferuje o drogové závislosti hovořit jako o syndromu závislosti.

Plníme, i když nemusíme - Garantujeme, že vyplácíme plnění v alespoň 99 % případů Sjednat pojištění

Jak drogová závislost začíná

Cesta k drogové závislosti začíná nenápadně. Většinou se jedná o mladé dospívající lidi, kteří s drogami experimentují z čiré zvědavosti, z touhy po intenzivním zážitku nebo pod vlivem party jen občas (rekreačně).

U citlivých jedinců rekreační užívání snadno přerůstá v pravidelné a frekventovanější dávky, jak si tělo i mysl na drogu zvykají. Rizikovým faktorem je především nízký věk první zkušenosti. Čím mladší organismus, tím větší je riziko vzniku závislosti. Roli hrají také genetické vlohy, rodinné prostředí a duševní zdraví. Častým spouštěčem bývá stres či trauma v osobním životě.

Stejný typ závislosti může vzniknout na lécích, původně předepsaných lékařem (např. silné opioidní léky proti bolesti, léky na spaní). Pacient není pod neustálým lékařským dohledem a může začít lék užívat ve vyšších dávkách nebo častěji, než má, až nad užíváním ztratí kontrolu.

Příznaky drogové závislosti

Projevy a příznaky drogové závislosti bývají zpočátku nenápadné, postupně však zasahují fyzickou i psychickou stránku života. Typickým příznakem je silné bažení po droze a ztráta kontroly, kdy postižený nedokáže přestat nebo omezit užívání, i když si uvědomuje negativní důsledky. Tělo si na drogu zvyká, vzniká tolerance a závislý potřebuje stále vyšší dávku k dosažení původního účinku. Při vysazení se objevují abstinenční příznaky jako nevolnost, třes, pocení, křeče, úzkost a další.

Již závislý člověk zanedbává své blízké, koníčky i povinnosti. Ztrácí zájem o práci, studium, rodinu i záliby a veškerý čas a energii soustředí na sehnání a užití látky. Okolí si brzy začne všímat změn v chování a vzhledu (střídání extrémních nálad, podrážděnost nebo naopak apatie, nedostatečná hygiena, zanedbaný vzhled) a většinou se mění i okruh jeho „přátel“. Běžné jsou finanční problémy (peníze utrácí jen za drogy) a neobvyklé není ani kriminální chování (krádeže, vloupání, prodej drog – dealer), aby získal prostředky na další dávky.

U různých typů drog se mohou objevovat specifické příznaky. U stimulantů (pervitin, kokain) je to nadměrná energie, zrychlená mluva a podezřívavost, u opioidů (heroin) zúžené zornice, utlumení a svědivost kůže, u kanabinoidů (marihuana) poruchy paměti, zpomalené reakce a zarudlé oči. V pokročilém stádiu se přidají vážné zdravotní potíže a duševní poruchy (úzkosti, deprese, psychotické příznaky).

Čekací doba nemusí být problém

Čekací dobou se pojišťovna chrání před tím, aby se člověk, který tuší nějakou vážnou nemoc, nejprve pojistil a až následně navštívil lékaře. My v Simplea víme, že ne všechny případy propuknutí nemoci v čekací době jsou spekulativní, a v takových situacích dává smysl plnit. Každý případ posuzujeme individuálně a v rámci Garance plnění plníme na 99 %, přestože bychom nemuseli. Přesvědčit se můžete na příkladech ze života níže.

Táta „alkoholik“ na koni

„Rizikový“ teambuilding

„Nezodpovědný“ dělník

"Zákeřné" klíště

Onemocnění "nepočkalo"

Sebevražda "přišla" moc brzy

Vyšetření a diagnostika drogové závislosti

Diagnózu drogové závislosti stanovuje lékař, nejčastěji psychiatr nebo adiktolog, na základě podrobné anamnézy a vyšetření pacienta. Neexistuje žádný jednoduchý laboratorní test, který by drogovou závislost odhalil a potvrdil.

Lékař s pacientem probere vzorec jeho užívání, přítomné obtíže a posoudí, nakolik pacient naplňuje oficiální diagnostická kritéria závislosti. V mezinárodních klasifikacích je popsána sada příznaků a behaviorálních znaků, z nichž určitý počet musí být přítomen po stanovenou dobu (alespoň dva či tři příznaky během 12 měsíců) pro potvrzení diagnózy poruchy užívání návykové látky. Lékař by měl také zvážit závažnost závislosti, respektive zhodnotit míru tolerance, přítomnost abstinenčních příznaků, ztrátu kontroly a dopady na život pacienta.

Ke zjištění aktuálního stavu pacienta může lékař provést toxikologické testy (analýzu moči, krve či vlasů) potvrzující přítomnost drogy či drog v těle. Tyto testy však odhalí užití látky, nikoli návyk. Důležité je vyšetření psychického stavu a případně jiné duševní poruchy, které se závislostí často souvisejí. Včasná diagnostika je zásadní pro nasazení vhodné léčby.

Které části těla drogová závislost postihuje

Dlouhodobé užívání drog postihuje prakticky celý organismus. Níže uvádíme výběr hlavních orgánových systémů a oblastí, které drogová závislost prokazatelně poškozuje.

Mozek a nervová soustava – chronická intoxikace drogami mění fungování mozku. Může dojít k cévní mozkové příhodě (mrtvici) či k poškození neuronů toxickým působením některých látek. Závislost se navíc pojí s duševními poruchami, jako jsou deprese, úzkostné stavy a psychózy.
Srdce a cévy – řada drog zatěžuje srdce. Užitím dochází ke zvýšení krevního tlaku a srdeční frekvence, což vede k riziku arytmií, infarktu myokardu nebo mozkové mrtvice. Injekční užívání drog může způsobit zánětlivé poškození cév a srdečních chlopní.
Plíce a dýchací systém – kouření či vdechování drog poškozuje dýchací cesty a plíce. Typickým důsledkem je chronická bronchitida, CHOPN, u kuřáků i zvýšené riziko rakoviny plic. U uživatelů opioidů (heroin) hrozí při předávkování útlum dechového centra a smrt způsobená zástavou dechu.
Játra a trávicí orgány – mnoho drog se metabolizuje v játrech, která tím trpí. Při injekčním užívání existuje vysoké riziko nákazy virovými hepatitidami B a C, které poškozují jaterní tkáň.
Imunitní systém a infekce – drogy oslabují obranyschopnost organismu a zvyšují náchylnost k infekcím. Typické je šíření HIV/AIDS a dalších infekcí mezi uživateli injekčních drog z důvodu společného užívání jehel. Injekční aplikace často vede i k lokálním infekcím, například abscesům v podkoží či zánětům žil.
Kůže a zuby – vzhled pacienta se vlivem drog výrazně zhoršuje. Injekční uživatelé mívají jizvy a záněty v místech vpichů, u některých drog dochází k výraznému kožnímu výsevu. Zuby bývají zkažené vlivem špatné hygieny a přímého účinku látky.
Reprodukční zdraví – drogy negativně ovlivňují plodnost. U mužů snižují kvalitu spermií a u žen způsobují menstruační poruchy. Užívání v těhotenství je vysoce rizikové, jelikož může dojít k potratu či poškození plodu. Novorozenec matky závislé na opioidech se může narodit s neonatálním abstinenčním syndromem. To znamená, že dítě po porodu trpí abstinenčními příznaky (třes, křeče, problémy s dýcháním a krmením).

Konkrétní zdravotní následky se liší dle druhu užívané drogy. Jiný profil poškození má dlouholeté užívání alkoholu oproti pervitinu. Obecně platí, že drogová závislost negativně působí na většinu důležitých orgánů.

Prevence drogové závislosti

Prevence drogové závislosti má mnoho úrovní a zahrnuje jak společenská opatření, tak osobní zodpovědnost. Klíčová je osvěta a výchova. Od školního věku by měli být děti a dospívající informováni o rizicích užívání návykových látek a způsobech, jak odolat tlaku okolí.

Důležitou roli hraje rodina a prostředí, které mají dítěti poskytovat podporu, otevřenou komunikaci a zdravé vzory chování. Na úrovni státu probíhají různé preventivní programy na školách, kampaně v médiích a dostupná anonymní poradenství (linky důvěry, nízkoprahová centra). Primární prevence znamená zamezit, aby lidé s drogami vůbec experimentovali. K tomu napomáhá smysluplné trávení volného času, podpora sportu a zájmů u mládeže, ale i omezování dostupnosti drog.

Neméně důležitá je prevence v medicíně. Lékaři mnohem pečlivěji zvažují předepisování návykových léků (opioidních analgetik, sedativ) a pacienti by měli vždy dodržovat pokyny pro užívání léků.

U rizikových skupin osob (lidé žijící na ulici nebo osoby po léčbě závislosti) se uplatňují programy snižování škod (harm reduction). Patří sem výměnné programy jehel, testování šarží drog na nečistoty, distribuce naloxonu (látky první pomoci při předávkování opioidy) apod.

Průběh drogové závislosti

Neléčená drogová závislost mívá nenápadný, ale vždy progresivní průběh (časem se zhoršuje). Zpočátku se postižený domnívá, že má vše pod kontrolou, avšak postupně přechází od občasného užití k pravidelnému a závislost se prohlubuje. Propadá se do začarovaného kruhu fyzické a psychické závislosti, kdy se bez dávky objeví abstinenční příznaky, a tak obstarat si drogu je pro něj stále větší prioritou.

Krátkodobě mohou nastat epizody, kdy si dotyčný uvědomí problém a pokusí se přestat, zpravidla po nějaké krizové události (např. předávkování, nemoc, ztráta zaměstnání kvůli drogám a další). Pokud ovšem nevyhledá odbornou pomoc, dostaví se relaps (opětovný návrat k užívání). Závislost je onemocnění s častými relapsy. I po období abstinence trvajícím měsíce či roky stále existuje riziko návratu k drogám, protože změny v mozku přetrvají po dlouhou dobu.

Pokud závislý nepodstoupí odbornou léčbu, bývá průběh onemocnění devastující. Dochází ke zhoršování zdravotního stavu, rozvratu osobního, rodinného i pracovního života a sociálnímu propadu (ztráta bydlení, konflikt se zákonem). Konečným stádiem neléčené těžké závislosti může být i smrt buď předávkováním, nebo na následky tělesných poškození jako selhání orgánů, infekce nebo úrazů pod vlivem drog.

Naopak včasná léčba a podpora okolí mohou průběh významně zvrátit. Závislý může dosáhnout dlouhodobé abstinence a vrátit se do běžného života, přestože ozdravný proces je zdlouhavý a vyžaduje trvalé úsilí. Průběh závislosti není u všech stejný. Liší se podle typu drogy, osobnosti pacienta, rodinného zázemí apod.

S naším životním pojištěním máte nárok na náhradu mzdy i v případě Drogová závislost Sjednat pojištění

Léčba onemocnění

Léčba drogové závislosti je komplexní a dlouhodobá. Zahrnuje kombinaci medikamentózní terapie a psychosociální léčby. Prvním krokem bývá detoxikace neboli akutní odvykací léčba, kdy je pod lékařským dohledem vysazena droga a řeší se zvládnutí abstinenčních příznaků. U některých závislostí může být náhlé vysazení životu nebezpečné a dávky je nutné snižovat postupně.

Farmakoterapie hraje významnou roli zejména u opioidových závislostí. Při takzvané substituční léčbě se podávají kontrolované dávky náhražkového léčiva, které potlačuje abstinenční příznaky, ale vyvolává menší euforii než původní droga. U alkoholismu se kromě psychosociální podpory užívají léky snižující bažení či znepříjemňující pití. Nikotinovou závislost pomáhá léčit náhradní nikotinová terapie (žvýkačky, náplasti) a léky zmírňující chuť na cigaretu.

Standardní součástí léčby je psychoterapie a sociální rehabilitace. V individuální či skupinové terapii se pacient učí rozpoznávat spouštěče svého užívání, zvládat chutě na drogu, řešit problémy zdravější cestou a měnit životní styl, aby minimalizoval riziko relapsu. Velmi dobré výsledky má rodinná terapie (zapojení blízkých do léčby) a svépomocné skupiny (Anonymní alkoholici či Anonymní narkomani), kde si závislí vzájemně poskytují podporu a sdílejí zkušenosti.

Délka léčby se liší. Od několikatýdenních odvykacích pobytů v nemocnici přes docházení do ambulantní poradny až po dlouhodobé terapeutické komunity, kde bývalí uživatelé společně žijí měsíce i roky pod vedením terapeutů a postupně se začleňují zpět do společnosti. Úspěšná léčba závislosti často vyžaduje opakované pokusy.

Světový den drogové závislosti

Světový den boje proti zneužívání drog a nezákonnému obchodování s nimi připadá každoročně na 26. června.

Den vznikl z podnětu OSN v roce 1987 a jeho cílem je upozorňovat na nebezpečí drog, podporovat prevenční aktivity a mezinárodní spolupráci v protidrogové politice. Každý rok je této kampani přiřazeno konkrétní téma.

V tento den vychází i výroční Světová zpráva o drogách (World Drug Report) vydávaná Úřadem OSN pro drogy a kriminalitu, shrnující aktuální data o užívání návykových látek ve světě.

Česká republika si tento den pravidelně připomíná osvětovými akcemi a média zveřejňují statistiky či příběhy spojené s tématem závislostí.

Výskyt a statistiky drogové závislosti

Drogová závislost patří k nejčastějším poruchám vůbec a představuje globální problém. Podle odhadů trpí nějakou formou závislosti na nelegálních drogách přes 270 milionů lidí na světě. V celosvětovém měřítku zemře na následky užívání drog okolo půl milionu lidí ročně, přičemž cca 70–80 % těchto úmrtí souvisí s opioidy (heroinem a silnými analgetiky).

V Evropské unii je situace alarmující. Alespoň jednou za život vyzkoušelo nelegální drogu přibližně 83 milionů Evropanů, což odpovídá necelé třetině dospělé populace. Z toho mnozí uvíznou v bludném kruhu závislosti. Odhady hovoří o několika milionech Evropanů trpících závislostí na nějaké návykové látce, přičemž nejrozšířenější ilegální drogou je marihuana.

V ČR marihuanu alespoň jednou okusila více než čtvrtina dospělých, což je jedna z nejvyšších hodnot v Evropě. Odhaduje se, že v české populaci žije cca 50 tisíc osob závislých na nelegálních drogách a cca 150 tisíc lidí závislých na alkoholu. Každoročně se v léčbě závislostí oficiálně podrobí okolo 40–45 tisíc pacientů. Skutečný počet lidí se závislostí bude vyšší, neboť zdaleka ne všichni vyhledají pomoc.

Vyhlídky léčby drogové závislosti

Prognóza drogové závislosti závisí na mnoha faktorech – na typu užívané látky, délce a intenzitě užívání, zdravotním stavu pacienta i na dostupnosti podpory a léčby. Obecně je závislost považována za celoživotní onemocnění, které se však dá úspěšně držet pod kontrolou. Při odhodlání pacienta a využití odborné pomoci je šance na trvalou abstinenci a návrat do plnohodnotného života reálná.

Relapsy jsou bohužel velmi časté. Odhaduje se, že návrat k drogám potká kolem 40–60 % léčených závislých, což ale odpovídá relapsům u jiných chronických nemocí (např. u hypertoniků či diabetiků). Důležité je, aby se člověk nevzdával a v případě relapsu znovu vyhledal podporu. Je prokázáno, že každá další léčba zvyšuje šanci na úspěch.

Vyhlídky léčby drogové závislosti se v posledních letech zlepšují díky rozvoji nových terapeutických metod a s tím, jak se závislost destigmatizuje. Moderní medicína přináší nové léky a zkoumá se i genetická léčba či vakcíny proti drogám. Tyto inovace jsou teprve ve fázi výzkumu, ale do budoucna dávají naději, že léčba závislostí bude účinnější a dostupnější. Základem úspěšné léčby nicméně zůstává motivace pacienta, podpora blízkých a dlouhodobá spolupráce s odborníky.

Podezření na drogovou závislost

V případě podezření na drogovou závislost je vhodné co nejdříve vyhledat praktického lékaře, který může provést základní vyšetření a doporučit další odbornou pomoc. Lékař je schopen zhodnotit fyzický i psychický stav pacienta a v případě potřeby jej odeslat ke specializovanému adiktologovi, psychiatrovi nebo do zařízení pro léčbu závislostí. Čím dříve se problém začne řešit, tím vyšší je šance na úspěšnou léčbu.

Pokud nejde o vlastní problém, ale o obavy o blízkého člověka, je důležité s ním otevřeně a hlavně bez odsuzování promluvit, nabídnout mu podporu a pomoci mu kontaktovat odborníky. Krýt závislost z loajality nebo strachu z konfliktu obvykle situaci jen zhoršuje.