Způsob léčby se volí podle stadia nádoru, celkového zdravotního stavu pacienta a molekulárních charakteristik nádoru.
Rozlišují se tři základní kategorie, které určují léčebnou strategii:
Resekabilní nádory – jsou lokalizované a chirurgické odstranění (operace) je prvním krokem léčby, následovaným chemoterapií (adjuvantní léčba).Hraničně resekabilní nádory – nádor se těsně dotýká důležitých cév nebo je mírně obklopuje. U těchto případů se obvykle zahajuje neoadjuvantní léčba (chemoterapie nebo kombinace chemoradioterapie). Cílem je zmenšit nádor a zničit případné mikrometastázy, čímž se zvýší šance na kompletní odstranění nádoru při následné chirurgii a zlepší se dlouhodobá prognóza.Lokálně pokročilé neoperabilní nádory – nádor prorůstá do velkých cév nebo okolních struktur, což znemožňuje bezpečné chirurgické odstranění. Léčba je založena na systémové chemoterapii (s možností radioterapie) s paliativním cílem.
Chirurgická léčba
Jedinou možností, která může vést k vyléčení rakoviny slinivky, je radikální chirurgické odstranění nádoru. U nádorů v oblasti hlavy slinivky se provádí tzv. Whippleova operace, kdy se odstraní části slinivky spolu s okolními strukturami, u nádorů v těle či ocasu slinivky se odoperuje příslušná část slinivky, někdy spolu se slezinou. Tyto složité operace se provádějí ve specializovaných centrech.
Chemoterapie
Po operaci se často podává doprovodná (adjuvantní) chemoterapie, která má za cíl zničit zbytky nádorových buněk a snížit riziko návratu nemoci. Výběr konkrétního léčebného režimu závisí na celkovém zdravotním stavu pacienta a na vlastnostech samotného nádoru.
U pacientů ve velmi dobrém zdravotním stavu je standardem léčba kombinací několika chemoterapeutických léků FOLFIRINOX. Pokud by byla tato kombinace příliš náročná nebo toxická, používají se méně intenzivní schémata založená na léku gemcitabinu. U pacientů s rozšířenou (metastatickou) nemocí se rovněž používá buď FOLFIRINOX, nebo kombinace gemcitabinu s dalším lékem nab-paclitaxelem.
V ČR jsou uvedené režimy používány v onkologických centrech, přičemž specifické dostupnosti léků závisí na úhradových pravidlech a doporučeních zdravotních pojišťoven. Většina standardních kombinací je v České republice dostupná prostřednictvím nemocnic a onkologických pracovišť.
Cílená a personalizovaná terapie
U některých pacientů s rakovinou slinivky, kteří mají dědičné nebo získané mutace v genech BRCA1 nebo BRCA2, může být po úspěšné chemoterapii použita speciální léčba inhibitory PARP (například lék olaparib). Tento typ léčby pomáhá prodloužit dobu, než se nádor znovu začne šířit. Olaparib je schválen v USA a v Evropě, kde jeho použití podléhá místním pravidlům.
U velmi malé skupiny pacientů, jejichž nádor má takzvaně vysokou mikrosatelitní instabilitu (MSI-high), může pomoci imunoterapie, která nabudí imunitní systém, aby nádor napadl. Další cílené léky jsou vhodné pro specifické genetické změny nádoru (např. NTRK fúze nebo HER2), ale tyto možnosti jsou často dostupné jen v rámci klinických studií nebo přes individuální schválení a úhradu.
V České republice jsou moderní terapie dostupné buď standardně, pokud je léčba schválená a hrazená, nebo v rámci specializovaných center a studií. Pacienti, u nichž existuje podezření na dědičné riziko, by měli mít možnost genetického testování a odborné konzultace.
Radioterapie a intervence
Radioterapie (ozařování) se u rakoviny slinivky používá především u lokálně pokročilých nádorů nebo k úlevě od příznaků, například při bolestech či k zamezení růstu nádoru v konkrétní oblasti.
Dále se často provádějí endoskopické a intervenční zákroky, které pacientům pomáhají zmírnit komplikace onemocnění. Patří sem například zavedení stentu do žlučovodu při žloutence, aby mohla žluč volně odtékat, nebo odvedení tekutiny z cysty ve slinivce. Tyto podpůrné výkony jsou běžně dostupné i v českých specializovaných centrech.
Experimentální či klinické studie a novinky
Vědci stále pracují na nových způsobech léčby rakoviny slinivky, například na kombinaci chemoterapie s imunoterapií, na lécích cílených proti specifickým změnám v nádorových buňkách nebo na metodách raného odhalení nemoci. Nové postupy jsou zatím většinou testovány v klinických studiích, což znamená, že jejich účinnost a bezpečnost musí potvrdit rozsáhlejší a nezávislé výzkumy, než se stanou běžně dostupnou léčbou.