10 nejčastějších onemocnění močových cest v Evropě

Zánět močového měchýře je nejčastějším typem infekce močových cest, zejména u žen. Obvykle se jedná o bakteriální infekci sliznice močového měchýře. Takzvaná cystitida je považována za dolní infekci močových cest postihující močový měchýř a někdy i močovou trubici. U mužů se kvůli delší močové trubici vyskytuje vzácněji, avšak v pozdějším věku se může objevovat častěji v souvislosti se zvětšenou prostatou.

Příčiny

Nejčastější příčinou zánětu močového měchýře bývá průnik bakterií z konečníku do močové trubice a měchýře. Riziko onemocnění zvyšuje nedostatečná hygiena, zadržování moči, nedostatek tekutin či podráždění v oblasti močových cest (např. při pohlavním styku). Mezi vzácnější příčiny patří plísně nebo viry. U některých lidí může zánět podnítit dráždivá chemická látka (např. v pěně do koupele) či alergie.

Projevy

Mezi typické projevy akutní cystitidy patří pálení a řezání při močení, časté nutkání na malou potřebu s vyloučením malého množství moči, tlak či bolest v podbřišku a někdy zakalená moč s příměsí krve. V případě přítomnosti vysoké horečky a bolesti v zádech může jít o rozšíření infekce na ledviny (pyelonefritida).

Léčba

Léčba akutní cystitidy obvykle spočívá v užívání antibiotik. Při lehčích formách mohou pomoci antibakteriální urologické čaje a volně prodejné přípravky obsahující D-manózu či brusinky.

Doporučení

Při podezření na zánět měchýře zvyšte příjem tekutin a dodržujte klidový režim. Neustoupí-li potíže během pár dnů, vyhledejte lékaře. Dospělí mohou navštívit svého praktického lékaře. Při opakovaných či těžších infekcích je vhodné odborné urologické vyšetření. 

Děti s příznaky infekce močových cest by měly být vždy vyšetřeny pediatrem, protože u nich může zánět souviset s vrozenými vadami nebo funkčními poruchami. Neléčená nebo nedostatečně přeléčená infekce se může rozšířit do ledvin nebo se stát chronickou, návštěvu lékaře proto neodkládejte.

Zánět ledvin, odborně pyelonefritida, je závažnou infekcí horních močových cest postihující ledvinnou pánvičku a ledviny. Často vzniká ascendentním šířením, což znamená, že infekce vystoupá z dolních močových cest (např. z močového měchýře) vzhůru do ledvin. Pyelonefritida může být akutní (vážný stav) nebo chronická (opakované či vleklé infekce ledvin). Tento stav je častější u žen (typicky jako komplikace neléčeného zánětu močového měchýře), ale postihuje i muže a děti.

Příčiny

Nejčastějším původcem bývají bakterie, které proniknou až do ledvin. Riziko pyelonefritidy zvyšuje neléčený zánět močového měchýře, překážka odtoku moči (např. močový kámen, zvětšená prostata u mužů) či reflux (navracení) moči do ledvin.

Projevy

Na rozdíl od zánětu měchýře může mít infekce ledvin bouřlivější průběh. Objevuje se vysoká horečka, zimnice, třesavka a bolesti v bedrech. Bolest může vystřelovat do boku a směrem k podžebří. Časté jsou i příznaky běžné u cystitidy – časté a bolestivé močení. Nemocný se cítí unavený a schvácený. Chronická pyelonefritida může mít mírnější příznaky. Opakované infekce postupně poškozují ledvinné tkáně a mohou vést až k jejich zjizvení a poruše funkce.

Léčba

Akutní pyelonefritida se léčí podáváním antibiotik (často nitrožilně v nemocnici). Je nutný klid na lůžku a dostatek tekutin. V případě opakovaných infekcí ledvin lékaři pátrají po příčině (např. kameny, reflux, obstrukce).

Doporučení

Zánět ledvin je vážný stav vyžadující rychlé lékařské ošetření. Dospělí by měli neprodleně vyhledat praktického lékaře, který zpravidla zajistí vyšetření moči a krevní testy. Často je nutné odeslání na urologii nebo na akutní interní příjem v nemocnici. Děti s podezřením na pyelonefritidu patří do péče pediatra či dětské nemocnice.

Zánět močové trubice je infekčním onemocněním postihujícím sliznici močové trubice – kanálku odvádějícího moč z měchýře ven. Uretritida se může vyskytovat samostatně nebo jako součást infekce močových cest. Často bývá spojena s pohlavně přenosnými chorobami. Vyskytuje se i neinfekční uretritida, která bývá způsobena mechanickým podrážděním (např. zavedeným močovým katétrem) nebo chemickými látkami v kosmetice.

Příčiny

Mezi nejčastější vyvolavatele infekční uretritidy patří bakterie přenášené pohlavním stykem, které způsobují takzvané specifické uretritidy s typickými nálezy. Dále mohou močovou trubici infikovat běžné bakterie z močových cest. Rizikovými faktory jsou především nechráněný sex s novým či promiskuitním partnerem, nedostatečná hygiena nebo již probíhající infekce močových cest.

Projevy

Uretritida se projevuje řezavou bolestí a pálením při močení. U mužů se často objevuje hnisavý nebo bělavý výtok z ústí penisu. U žen je výtok méně častý a obtížně odlišitelný od poševního sekretu. Dále se může objevit zarudnutí a podráždění ústí močové trubice. Někdy je přítomno časté nucení na močení. Příznaky jako teplota a únava nebývají u nekomplikované uretritidy výrazné. Pokud se však infekce šíří dál (u mužů na prostatu či nadvarlata, u žen na močový měchýř), může dojít ke zhoršení zdravotního stavu nemocného.

Léčba

Léčba závisí na konkrétní příčině zánětu. Při bakteriálních infekcích se nasazují antibiotika nebo chemoterapeutika, u chlamydiové uretritidy specifická antibiotika. V případě pohlavně přenosné infekce je nutné přeléčit i sexuálního partnera a po dobu léčby dodržovat sexuální abstinenci.

Doporučení

Dospělí trpící uretritidou by měli vyhledat urologa nebo venerologa. Děti trpí zánětem močové trubice výjimečně, avšak v případě podezření je namístě co nejdříve navštívit dětského urologa nebo pediatra, aby se vyloučily i jiné příčiny.

Urolitiáza označuje tvorbu kamenů v močových cestách, nejčastěji v ledvinách, případně v močovodech či močovém měchýři. Jedná se o poměrně časté onemocnění, které postihuje muže i ženy všech věkových kategorií. 

Kameny vznikají krystalizací minerálních látek v moči přímo v močových cestách. Malé kamínky mohou z těla odejít bez povšimnutí, větší kameny mohou uvíznout v močovodu a způsobit bolestivý stav známý jako ledvinová kolika.

Příčiny

K tvorbě kamenů dochází, když je moč koncentrovaná a obsahuje velké množství určitých minerálů a solí, které se začnou srážet do krystalů. Rizikovými faktory jsou nedostatečný příjem tekutin, strava s vysokým obsahem bílkovin, soli či oxalátů, některé metabolické poruchy a dědičné dispozice. Kameny se častěji tvoří u pacientů, kteří již onemocněním trpěli v minulosti, jelikož urolitiáza má sklon se vracet.

Projevy

Drobné kameny mohou odejít močí bez příznaků. Pokud však kámen ucpe močovod, dochází k prudkým bolestem v zádech a boku na postižené straně. Bolest může vystřelovat i do třísla a dolního břicha. Ledvinová kolika patří k nejintenzivnějším bolestem a často ji provází nevolnost a zvracení. Typické jsou také střídavé záchvaty bolesti, kdy bolest přichází ve vlnách, jak se močovod snaží kámen vypudit. Dalším znakem může být krev v moči (narůžovělá až červená barva moči). Pokud se přidá horečka či zimnice, může to signalizovat rozvoj infekce nad překážkou (kamenem), což je urgentní stav vyžadující lékařský zásah.

Léčba

Léčba se odvíjí od velikosti kamene. Menší kamínky (přibližně do 5–6 mm) mohou odejít spontánně. Větší či uvízlé kameny je nutné odstranit odborně buď neinvazivně rozbitím rázovými vlnami, nebo endoskopicky (zavedením nástroje přes močovou trubici a močovod), či výjimečně operací přes kůži do ledviny. Důležitá je následná prevence recidiv ve formě dostatečného pitného režimu, dietní režim s omezením solí a některých rizikových potravin a pravidelné kontroly u urologa.

Doporučení

Náhlou a silnou bolest v bedrech není radno podceňovat. Při podezření na ledvinovou koliku neváhejte a co nejrychleji vyhledejte lékařskou pomoc. Dospělí mohou začít u praktického lékaře, který je dle situace odešle na urologii. Děti s kolikovitou bolestí břicha či boku patří ihned do péče pediatra nebo dětské nemocnice. V případě enormní bolesti neváhejte volat i rychlou záchrannou službu.

Benigní hyperplazie prostaty (BHP) je nezhoubné zvětšení předstojné žlázy (prostaty), které postihuje převážně muže středního a vyššího věku. Nejde o rakovinu, jelikož při BHP se buňky prostaty množí nezhoubně. Zvětšená prostata může utlačovat močovou trubici a vyvolávat potíže s močením. 

BHP je jedno z nejčastějších urologických onemocnění u mužů a obvykle se začíná projevovat po padesátém roce života. Výskyt onemocnění stoupá s věkem. V šedesáti letech jsou histologické známky zvětšení prostaty běžné u více než 50 % mužů a ve věku kolem osmdesáti tímto onemocněním trpí téměř každý muž. Přibližně polovina postižených pociťuje klinické příznaky a druhá polovina je bez výrazných obtíží.

Příčiny

Přesná příčina BHP není ještě objasněna. Hlavní roli hraje hormonální nerovnováha u stárnoucích mužů, jelikož s věkem klesá hladina testosteronu a relativně přibývá estrogenů, což stimuluje růst buněk prostaty. Roli mohou hrát genetické predispozice a faktory jako obezita či kouření. Nejdůležitější je, že BHP není zhoubný nádor, není to rakovina a přímo nezvyšuje riziko karcinomu prostaty.

Projevy

Mezi symptomy patří zúžení močové trubice a dráždění měchýře. Muži pociťují slabý nebo přerušovaný proud moči, mají potíže zahájit močení a po vymočení mají pocit neúplného vyprázdnění měchýře. Běžné je časté močení v noci (nykturie), kdy postižený musí několikrát za noc na toaletu. Objevit se může náhlé nutkání na močení a občasný únik moči. V horších případech může dojít k retenci moči, respektive k úplné neschopnosti se vymočit. To je akutní stav vyžadující katetrizaci. Neléčená dlouhodobá obstrukce může vést k poškození funkce měchýře a ledvin.

Léčba

Léčba závisí na intenzitě příznaků. U lehkých projevů se volí pouze režimová opatření a pravidelné sledování. Při výraznějších obtížích se nasazují léky, které uvolňují svalovinu hrdla měchýře a prostaty, nebo léky, které postupně zmenšují objem prostaty. Pokud farmakoterapie nezabírá nebo je prostata zvětšená příliš, přistupuje se k chirurgickému řešení. V takovém případě je standardem endoskopická operace přes močovou trubici. Děti tímto onemocněním netrpí.

Doporučení

Muži, kteří pozorují uvedené močové obtíže, by měli navštívit praktického lékaře nebo přímo urologa. Urolog provede vyšetření prostaty, zhodnotí závažnost potíží a doporučí vhodné řešení.

Prostatitida označuje zánět předstojné žlázy (prostaty), který způsobuje bakteriální infekce nebo se jedná o syndrom chronické pánevní bolesti bez prokázané příčiny. Může mít akutní nebo chronickou podobu. U dospělých mužů se jedná o poměrně častou obtíž a chronická prostatitida patří k nejčastějším urologickým diagnózám u mužů do 50 let.

Příčiny

Nejčastěji k akutní bakteriální prostatitidě dochází následkem rozšíření infekce z močových cest. Původci jsou bakterie, které do prostaty proniknou z infikovaného močového měchýře či trubice. Hlavním rizikovým faktorem je předchozí zánět močových cest. Chronická bakteriální prostatitida může navazovat na nedoléčenou akutní formu nebo naopak probíhá od začátku pozvolna. 

Nebakteriální prostatitida (tzv. chronický pánevní syndrom) nemá jasnou příčinu. Uvažuje se o kombinaci stresu, autoimunitních mechanismů, dřívějších infekcí a podobně. K rizikovým faktorům zánětu prostaty patří zvětšená prostata (hromadění moči usnadňuje infekci), častý anální sex nebo přítomnost močového katétru.

Projevy

Akutní forma mívá dramatický průběh. Běžné jsou horečky, třesavka, bolesti v podbřišku, hrázi či v tříslech, pálení při močení a časté nutkání k močení. Prostata je bolestivá a může docházet i k poruše odtoku moči. Někdy se přidává výtok z močové trubice nebo bolesti při ejakulaci a porucha erekce. 

Chronická forma se projevuje podobně, ale příznaky jsou mírnější (pobolívání v pánevní oblasti, pocit tlaku na hrázi, občasné pálivé močení, nutkavé močení či mírný výtok). Obtíže však mohou trvat i měsíce. 

Podobné příznaky může mít i benigní hyperplazie a rakovina prostaty, proto je lékařské vyšetření nutné i při lehčích problémech.

Léčba

Akutní bakteriální prostatitida se léčí antibiotiky a často je nutná hospitalizace s nitrožilní léčbou. Chronická prostatitida vyžaduje dlouhodobou spolupráci s urologem. U bakteriální formy se užívají antibiotika až několik týdnů. U nebakteriální formy jsou účinné protizánětlivé léky, léky na uvolnění napětí svalů prostaty a fyzioterapie pánevního dna. Pomoci mohou teplé sedací koupele a režimová opatření (omezení alkoholu, kofeinu, kořeněných jídel a další).

Doporučení

Dospělí muži s podezřením na prostatitidu by měli vyhledat urologa, v případě akutního stavu se neváhejte vydat na pohotovost. Děti zánětem prostaty prakticky netrpí, jelikož prostata u chlapců není funkčně aktivní až do puberty.

Syndrom hyperaktivního močového měchýře (OAB) je funkční porucha charakterizovaná náhlým a obtížně ovladatelným nucením na močení, spojeným s častým močením a někdy i únikem moči. Na rozdíl od infekcí či nádorových onemocnění nejde o zánět ani o nádor. OAB se často objevuje ve středním a vyšším věku bez ohledu na pohlaví. U mladších ročníků je výskyt nižší.

Příčiny

Přesná příčina OAB bývá nejasná a mnohdy se jedná o idiopatický stav (tzn. bez zjistitelné příčiny). V některých případech může syndrom souviset s neurologickými onemocněními. Ke známým rizikovým faktorům patří vyšší věk, obezita, cukrovka, častá konzumace alkoholu nebo kofeinu a emocionální stres. U žen ve věku do 60 let je OAB pozorován častěji než u mužů, po šedesátce se výskyt vyrovnává a ve vyšším věku mírně převládá u mužů.

Projevy

Hlavním příznakem je náhlé nutkavé nucení na močení, které je velmi obtížné potlačit. S tím souvisí časté močení během dne (pacient chodí na toaletu i více než 8× denně) a často také noční močení (nykturie). U některých pacientů s OAB dochází k urgentní inkontinenci, tedy úniku moči dříve, než stačí doběhnout na toaletu. Při OAB nebývá přítomna bolest, což odlišuje syndrom od zánětů. Příznaky mohou být trvalé nebo se objevovat ve vlnách. Často se zhoršují při stresu, nachlazení či po požití většího množství tekutin, kávy nebo alkoholu.

Léčba

Léčba OAB zahrnuje režimová opatření, zejména omezení kofeinu a alkoholu a úpravu pitného režimu. Provádí se trénink močového měchýře a užívají se léky snižující jeho nadměrné stahy. U těžkých případů se aplikuje botulotoxin do stěny měchýře či neurostimulace. Pomoci může cílené posilování pánevního dna (tzv. Kegelovy cviky) zlepšující kontrolu močení.

Doporučení

OAB je léčitelný a příznaky lze výrazně zmírnit. Dospělí mohou své potíže konzultovat s praktickým lékařem, i když často je vhodné rovnou navštívit urologa nebo v případě žen specializovanou urogynekologickou ambulanci. Dítě s příznaky OAB by měl vyšetřit dětský nefrolog či urolog, aby se vyloučily infekce a jiné poruchy. 

Močová inkontinence znamená nechtěný únik moči, který postižený nemůže ovládnout vůlí. Nejedná se o samostatnou nemoc, ale o příznak či následek jiných onemocnění a stavů. Inkontinence postihuje ženy i muže, ale u žen je výrazně častější (po porodech nebo v menopauze). U mužů se inkontinence vyskytuje většinou v souvislosti s problémy prostaty nebo po její operaci. 

Příčiny

Podle příčin rozlišujeme několik typů inkontinence: 

• Stresová inkontinence bývá většinou způsobena oslabením svalů pánevního dna, závěsného aparátu měchýře a močové trubice a nejčastěji jí trpí ženy po porodu a při menopauze nebo nastává u obézních osob. U mužů může být příčinou operativní odstranění prostaty. 
• Urgentní inkontinence bývá důsledkem hyperaktivního měchýře (viz OAB). Mezi další příčiny patří neurologické poruchy (roztroušená skleróza, poranění míchy), těžký chronický kašel oslabující pánevní dno (např. u kuřáků) nebo anatomické změny (např. výhřez močového měchýře u žen). 
• Dočasnou inkontinenci obvykle vyvolávají močové infekce nebo některé léky.

Projevy

Hlavním projevem je nechtěný únik moči. Při stresové inkontinenci dochází k úniku v důsledku zvýšení nitrobřišního tlaku. Postižený může zaznamenat pár kapek až malý proud moči při kýchnutí, kašli, zvedání těžkých předmětů nebo při cvičení. V případě urgentní inkontinence nastává únik po náhlém intenzivním nucení, kdy člověk včas nedoběhne na toaletu. Množství uniklé moči se různí a může dojít i k úplnému vyprázdnění měchýře dříve, než se postižený dostane na toaletu.

Léčba

Léčba stresové inkontinence spočívá v posilování pánevního dna (již zmíněné Kegelovy cviky, případně fyzioterapie), při výrazných potížích může být řešením chirurgický zákrok (tzv. závěsné pásky podpírající močovou trubici). Urgentní inkontinence se řeší v rámci léčby OAB režimovými opatřeními a léky na zklidnění močového měchýře.

Doporučení

Při problémech s únikem moči se obraťte na lékaře. Inkontinenci lze totiž ve většině případů výrazně zlepšit. Začít můžete návštěvou praktického lékaře, ženy se mohou obrátit na gynekologa (zvláště v případě stresové inkontinence). Obě pohlaví mohou rovnou navštívit urologa.

Rakovina prostaty je zhoubný nádor vycházející z buněk předstojné žlázy. Jedná se o jedno z nejčastějších nádorových onemocnění mužů, přičemž postihuje téměř výhradně muže starší 70 let. Zřídkakdy se objevuje před 50. rokem života a u dětí se toto onemocnění neobjevuje vůbec. 

Nádor zpravidla roste pomalu. Zpočátku se omezuje na prostatu, ale může metastazovat nejčastěji do kostí a mízních uzlin. Díky zlepšenému povědomí a preventivním testům bývá mnoho případů odhaleno v časném a dobře léčitelném stádiu.

Příčiny

Přesná příčina vzniku karcinomu prostaty není dosud známá. Rizikovými faktory jsou vyšší věk, výskyt rakoviny prostaty u příbuzných a určité genetické mutace. Roli může sehrát životní styl, zejména strava obsahující hodně živočišných tuků, obezita nebo kouření.

Projevy

V časných stádiích nemusí rakovina prostaty působit žádné zjevné potíže. Nádor roste v periferii prostaty mimo oblast ovlivňující močení a prvním projevem může být až nález zvýšeného PSA (prostatický specifický antigen) v krvi či pohmatové odhalení tuhého ložiska při vyšetření prostaty prstem. 

S postupujícím onemocněním se mohou vyskytnout příznaky podobné BHP (časté močení, slabý proud moči, obtížné startování mikce, případně krev v moči nebo ejakulátu). Pokročilá rakovina, která se již rozšířila do kostí, může vyvolávat bolesti zad, kyčlí či páteře, úbytek na váze, únavu a jiné potíže. Jelikož příznaky nejsou specifické, je důležité, aby muži ve vyšším věku docházeli na pravidelné preventivní kontroly prostaty.

Léčba

Léčba se odvíjí od stádia rakoviny. Lokalizovaný nádor lze řešit chirurgicky odstraněním prostaty nebo ozařováním. Pokročilá stádia se léčí hormonální terapií, chemoterapií či jejich kombinací. Prognóza bývá dobrá, pokud je nádor zachycen včas. Pětileté přežití u lokalizované rakoviny prostaty přesahuje 90 %. 

Doporučení

Prevence a včasný záchyt jsou u rakoviny prostaty klíčové. Muži nad 50 let by měli pravidelně docházet k praktickému lékaři nebo urologovi na vyšetření prostaty včetně stanovení hodnoty PSA v krvi. Pokud máte jakékoliv přetrvávající močové obtíže nebo krev v moči, neváhejte navštívit urologa.

Rakovina močového měchýře je zhoubný nádor vyrůstající z výstelky močového měchýře. Jedná se o nejčastější zhoubný nádor močového ústrojí s vyšším výskytem u mužů než u žen. V České republice karcinom měchýře představuje 6. nejčastější nádorové onemocnění u mužů a 13. u žen. Typickým pacientem je muž ve věku 65–75 let, kuřák. Nádor může být povrchový (postihuje jen sliznici měchýře) nebo invazivní (prorůstá do svaloviny a může metastazovat).

Příčiny

Hlavním rizikovým faktorem je kouření cigaret. Kuřáci mají až 4× vyšší riziko vzniku karcinomu měchýře než nekuřáci. Tabákové toxiny se totiž vylučují do moči a dlouhodobě poškozují výstelku měchýře. Vyšší riziko mají pacienti po radioterapii pánve či s chronickými záněty měchýře.

Projevy

Prvním příznakem bývá přítomnost krve v moči (hematurie). Ta je zbarvena do růžova až červena, ale potíže jsou bez pálení či bolesti při močení. Někdy je krev viditelná pouze mikroskopicky a zachytí ji vyšetření moči. V pokročilých stádiích, kdy nádor prorůstá stěnou měchýře, se může objevit bolest v podbřišku či potíže s močením (slabý proud, zadržování moči a další). Pokud jsou přítomny metastázy, objevují se další typické příznaky rakoviny (hubnutí, nechutenství, bolesti kostí a podobně).

Léčba

Léčba závisí na rozsahu rakoviny. Povrchové nádory je možné odstranit endoskopicky a poté je pacient sledován, případně dostává lokální chemoterapii nebo imunoterapii do měchýře, aby se snížilo riziko návratu. Invazivní nádory často vyžadují chirurgické odstranění celého močového měchýře (cystektomii) s vytvořením náhradního vývodu moči a doplnění léčby chemoterapií nebo ozařováním.

Doporučení

Zpozorujete-li krev v moči, neprodleně navštivte praktického lékaře nebo urologa. Děti až na vzácné výjimky tímto onemocněním netrpí. Pokud se u nich objeví krev v moči, je nutné vyhledat pediatra nebo dětského urologa.

Existuje řada obecných opatření, která snižují riziko vzniku chorob močových cest. Základem je dostatečný pitný režim. Pravidelné pití vody pomáhá „propláchnout“ ledviny i měchýř a brání nadměrnému koncentrování moči. Také se vyvarujte dlouhého zadržování moči. Stagnace moči v měchýři nahrává množení bakterií a tvorbě kamenů. Pití dostatku tekutin a pravidelné močení je jednoduchou a účinnou prevencí infekcí i urolitiázy.

Dbát je třeba na správnou hygienu a péči o močové cesty. Ženy by měly dodržovat zásadu správného utírání po použití WC (zepředu dozadu), aby se zabránilo zanesení bakterií z konečníku do močové trubice. Preferujte sprchování před dlouhými koupelemi a vyhněte se dráždivým pěnám či mýdlům v intimních partiích. Po pohlavním styku je doporučeno se co nejdříve vymočit, vyplaví se případné bakterie z močových cest.

V neposlední řadě hraje roli životní styl. Riziko rakoviny močového měchýře dramaticky zvyšuje kouření a obezita. Ta je rizikovým faktorem pro inkontinenci a OAB. Zařaďte do jídelníčku dostatek vlákniny. Předejdete zácpě, která u dětí i dospělých přispívá ke vzniku močových infekcí zvýšeným tlakem na měchýř. Omezte nadměrný příjem soli a živočišných bílkovin, čímž snížíte riziko tvorby ledvinových kamenů. 

Nepodceňujte preventivní prohlídky. Pravidelné kontroly u praktického lékaře či specialisty mohou odhalit problémy dříve, než způsobí vážné potíže. Dodržováním všech výše uvedených zásad můžete významně přispět k udržení zdravých močových cest a předcházet nejčastějším urologickým onemocněním.

Bez ohledu na to, zda onemocnění močových cest postihne dítě, či dospělou osobu, dopady na rozpočet domácnosti mohou být zásadní a trvalé. Do toho se mohou promítnout další výdaje spojené s léčbou a péčí o nemocného. Domácnost může zůstat odkázána na jeho invalidní důchod, případně příspěvek na péči. Vypadne-li do toho příjem dalšímu živiteli rodiny, může být situace o to závažnější.

Vhodně nastavené životní pojištění dokáže propad příjmu zmírnit, či dokonce vyrovnat. Pečující osoba se může bez starostí soustředit na svou léčbu nebo léčbu svých blízkých a nemusí se strachovat o rodinné finance. Produkt Pojištění dlouhodobé péče zvládne v případě dlouhodobé závislosti na péči ve 3. nebo 4. stupni pravidelně přispívat na domácí péči o nemocného. či dokonce zajistit odbornou péči v partnerském pobytovém zařízení bez dlouhých čekacích dob a nezvladatelných doplatků.

Důležité je pojistit se včas, dokud je člověk alespoň zčásti zdravý. V Simplea pojišťovně víme, že každý lidský příběh je jiný, a proto ke každému zájemci o pojištění i ke každé škodní události přistupujeme individuálně a spravedlivě. V rámci Garance plnění pak plníme na 99 %, přestože bychom nemuseli.

Před sjednáním pojištění si pečlivě prostudujte pojistné podmínky a smluvní dokumentaci pojišťovny. Ujistěte se, že pojišťovna nemá onemocnění močových cest ani další vážné nemoci ve výluce, případně je jinak neomezuje. Zbystřete, pokud pojišťovna nemá dotazy na zdravotní stav. To naznačuje výluku na onemocnění, jejichž příznaky se objevily před počátkem pojištění. Cena pojištění by neměla být na prvním místě. Důležité je, abyste pojistné smlouvě rozuměli, a hlavně abyste vy a vaši blízcí byli pojištěni kvalitně.

Spočítejte si své životní pojištění přes tlačítko níže nebo si najděte svého pojistného poradce, se kterým proberete možnosti vhodně nastaveného životního pojištění.

• Cpzp.cz. ZÁNĚT MOČOVÉHO MĚCHÝŘE. Dostupné z: https://www.cpzp.cz/clanek/2229-0-Zanet-mocoveho-mechyre.html
• Urologiehk.cz. DIAGNOSTIKA UROLOGICKÝCH ONEMOCNĚNÍ. Dostupné z: https://www.urologiehk.cz/diagnostika
• Pilulka.cz. LEDVINOVÉ KAMENY – PŘÍZNAKY, PŘÍČINY A JEJICH LÉČBA. Dostupné z: https://www.pilulka.cz/ledvinove-kameny-priznaky-priciny-a-jejich-lecba
• Urosante.cz. BENIGNÍ HYPERPLAZIE PROSTATY. Dostupné z: https://urosante.cz/urologie/benigni-hyperplazie-prostaty/
• Magistra.cz (2024). ZVĚTŠENÁ PROSTATA – CO JE BENIGNÍ HYPERPLAZIE PROSTATY. Dostupné z: https://www.magistra.cz/cs/novinky/2024-03-zvetsena-prostata-co-je-benigni-hyperplazie-prostaty
• Urogyn.cz. BENIGNÍ HYPERPLAZIE PROSTATY – DIAGNOSTIKA A MOŽNOSTI LÉČBY. Dostupné z: https://www.urogyn.cz/benigni-hyperplazie-prostaty-diagnostika-a-moznosti-lecby/
• Euc.cz. VYŠETŘENÍ PROSTATY A NEMOCI. Dostupné z: https://euc.cz/clanky-a-novinky/clanky/vysetreni-prostaty-a-nemoci/
• Ordinace.cz. OAB PATŘÍ MEZI NEJČASTĚJŠÍ ZDRAVOTNÍ PROBLÉMY. Dostupné z: https://www.ordinace.cz/clanek/oab-patri-mezi-nejcastejsich-zdravotnich-problemu/
• Inkontinence-info.cz. TYPY INKONTINENCE. Dostupné z: https://www.inkontinence-info.cz/typy-inkontinence.html
• Tribune.cz. INKONTINENCE MOČI U ŽEN. Dostupné z: https://www.tribune.cz/archiv/inkontinence-moci-u-zen/
• Nemocnice-horovice.cz. INKONTINENCE NEZABIJE ČLOVĚKA, ALE JEHO ŽIVOT – PROBLÉMY S INKONTINENCÍ TRÁPÍ AŽ 40 % ČESKÉ POPULACE. Dostupné z: https://www.nemocnice-horovice.cz/novinky/inkontinence-nezabije-cloveka-ale-jeho-zivot-problemy-s-inkontinenci-trapi-az-40-ceske-populace-2505
• Uroklinikum.cz. RAKOVINA PROSTATY. Dostupné z: https://www.uroklinikum.cz/nadorova-onemocneni/rakovina-prostaty/
• Uroklinikum.cz. NÁDORY MOČOVÉHO MĚCHÝŘE. Dostupné z: https://www.uroklinikum.cz/nadorova-onemocneni/nadory-mocoveho-mechyre/