Benigní hyperplazie prostaty a její dopady na zdraví a peněženku

Prostata je mužská pohlavní žláza nacházející se pod močovým měchýřem, kde obklopuje počáteční úsek močové trubice. Zvětšená prostata se rozvíjí pozvolna jako součást stárnutí muže. Přesná příčina nebyla dosud objasněna. Za hlavní faktory jsou považovány vyšší věk a působení mužských hormonů (androgenů). 

U mužů, zpravidla po padesátce, dochází ke změně poměru hormonů – testosteronu ubývá a naopak přibývá estrogenů (ženské pohlavní hormony). Prostata tak získává více „přijímačů“ pro DHT (tj. silnější forma testosteronu), na který reaguje citlivěji a začne růst. V přechodové části prostaty se tvoří malé uzlíky, které se pomalu zvětšují, až začnou zužovat močovou trubici. Zúžení se projevuje slabším proudem moči, častým nočním močením a pocitem neúplně vyprázdněného měchýře.

Je na místě zdůraznit, že pojem „benigní“ znamená nezhoubný. Zvětšená prostata při BHP není rakovina a riziko přechodu v karcinom (typ zhoubného nádoru) je minimální.

Zvětšená prostata se projevuje zejména močovými obtížemi, které vznikají v důsledku utlačování močové trubice a zhoršení odtoku moči z měchýře. Výsledkem je soubor příznaků označovaných symptomy dolních močových cest. 

Symptomy dolních močových cest

Symptomy zahrnují obstrukční příznaky, kdy postižený muž pociťuje zhoršené močení. Často potřebuje vyvinout větší úsilí k zahájení močení, které se rozbíhá se zpožděním, proud moči je slabý a přerušovaný, močení trvá déle a po vymočení přetrvává pocit neúplného vyprázdnění. Součástí bývají dráždivé příznaky vyvolané reakcí měchýře na překážku. Patří sem časté močení ve dne i v noci, někdy rovněž náhlé neodkladné nucení na močení, jež může vést až k úniku moči, pokud pacient nestihne včas vyhledat toaletu.

Akutní stav

Samotné zvětšení prostaty nebolí. Bolest v podbřišku je typická v případě úplné zástavy močení. Přeplněný měchýř se výrazně rozepne a dojde k odkapávání moči přetékáním. Jedná se o akutní stav vyžadující okamžité lékařské ošetření, kdy je pacientovi nutné rychle zavést katétr kvůli vyprázdnění měchýře.

Možné komplikace

Výjimečně může benigní hyperplazie prostaty způsobovat další komplikace (krev v moči, infekce, močové kameny a poškození ledvin). Krev v moči se může objevit následkem překrvení a praskání drobných žilek na povrchu zvětšené prostaty. Dlouhodobě neúplně vyprazdňovaný měchýř obsahující zbytky moči je náchylný k opakovaným infekcím močových cest a tvorbě močových kamenů. Neléčená těžká BHP s chronickou retencí může vést k poškození funkce ledvin. 

Závěrem této části podotýkáme, že velikost prostaty nekoreluje přímo s mírou obtíží. Někteří muži mají výrazně zvětšenou prostatu téměř bez příznaků, zatímco jiným může i relativně malá prostata působit značné potíže. Každý pacient je jiný a klinické projevy se liší případ od případu.

Diagnostika zvětšené prostaty spadá pod lékařský obor urologie zaměřený na diagnostiku a léčbu onemocnění močového ústrojí a mužských pohlavních orgánů. Moderní vyšetřovací postupy jsou komplexní a umožňují odlišit BHP od jiných onemocnění s podobnými příznaky a zhodnotit závažnost obtíží. 

Anamnéza a fyzikální vyšetření

Urolog nejprve provede podrobnou anamnézu, kdy se pacienta táže na charakter a trvání příznaků, jeho celkový zdravotní stav, užívané léky a výskyt onemocnění v rodině. Následuje fyzikální vyšetření se zaměřením na oblast břicha a genitálu. Klíčová je kolonoskopie (vyšetření přes konečník), kdy lékař pohmatem prstem skrze stěnu konečníku posoudí velikost, tvar a konzistenci prostaty. Vyšetření je sice mírně nepříjemné, ale nebolestivé a umožňuje velmi dobře zhodnotit, zda je prostata zvětšená a zda na ní nejsou podezřelé tvrdé uzly, které by mohly naznačovat nádor. Součástí vyšetření by měla být kontrola penisu, šourku a varlat.

Dotazník IPSS

Pacient obvykle vyplňuje dotazník hodnotící močové obtíže IPSS (International Prostate Symptom Score). Standardizovaný dotazník obsahuje celkem 7 otázek, které se týkají potíží s močením (frekvence, nočního močení, síly proudu, urgence, pocit neúplného vyprázdnění a další), přičemž pacient každou z nich bodově hodnotí na stupnici 0–5.

Laboratorní, zobrazovací a další vyšetření

Pro potvrzení diagnózy a vyloučení jiných onemocnění se provádějí laboratorní a zobrazovací testy. Z vyšetření krve se stanovuje hladina PSA (bílkovina produkovaná prostatickou žlázou), jejíž zvýšení může spolu se zvětšenou prostatou svědčit pro BHP. Pokud však PSA přesáhne určité hodnoty, musí lékař uvažovat i o karcinomu a provést další testy. Dále se provádí rozbor moči za účelem vyloučení infekce či přítomnosti krve.

Zobrazovacím standardem je ultrazvuk močových cest. Lékař ultrazvukovou sondou přes stěnu břicha zhodnotí stav ledvin, močového měchýře a prostaty. Může odhalit například rozšíření ledvin, kameny či nádory v močových cestách a zároveň změřit objem prostaty. Po vymočení pacienta lze prostřednictvím ultrazvuku určit, zda v měchýři nezůstává zbytková moč. Pro přesnější měření velikosti prostaty se někdy používá transrektální ultrazvuk, kdy sonda zavedená do konečníku zobrazí prostatu detailněji.

Dalším funkčním testem je uroflowmetrie (vyšetření proudu moči). Pacient se vymočí do speciálního přístroje měřícího průtok moči v čase. Z výsledné křivky lze posoudit maximální průtokovou rychlost a celkový objem moči, což objektivně hodnotí míru obstrukce močové trubice. 

Ve vybraných případech může být provedena cystoskopie (endoskopické vyšetření močové trubice a měchýře kamerou zavedenou přes ústí močové trubice). Cystoskopie umožňuje přímý pohled na případné zúžení močové trubice. Není to rutinní součást diagnostiky každé BHP, ale používá se při podezření na jinou patologii nebo při plánování chirurgické léčby.

Mikční deník

Užitečným doplňkem je vedení mikčního deníku, do něhož si pacient po dobu 2 až 3 dní zaznamenává přesné časy a objemy příjmu tekutin a močení.

Mezi postižené části těla v důsledku benigní hyperplazie prostaty patří: 

• Prostata (předstojná žláza). Dochází k jejímu nezhoubnému zvětšení vlivem zmnožení buněk. Normální prostata váží přibližně 20 g. Při BHP může dorůstat násobků této hmotnosti, v extrémních případech i více než 200 g. Zvětšená prostata ucpává průchod močové trubice, která skrz ni vede.
• Močová trubice. Při hyperplazii je prostata kolem ní zbytnělá, takže močovou trubici utlačuje a tvoří překážku odtoku moči. Následkem je zeslabení proudu moči, prodloužení doby močení a další výše popsané příznaky.
• Močový měchýř. Zvětšená prostata může vyčnívat do spodiny měchýře, který se musí proti překážce více namáhat. Dlouhodobá obstrukce vede k zesílení a vyčerpání svaloviny měchýře. Stěna měchýře zbytní a vytvoří se v ní trámce a výchlipky a ve finálním stádiu může měchýř ztrácet schopnost se úplně vyprázdnit. Moč v něm zůstává, samovolně odkapává, což vede k inkontinenci z přetékání.
• Ledviny. Pokud moč nemůže volně odtékat, městná se zpětně do ledvin a tlak moči poškozuje tkáň ledvin. Dlouhodobě neléčená obstrukce může způsobit chronickou nedostatečnost ledvin.

Primární prevenci zvětšené prostaty nelze spolehlivě určit, protože zvětšování prostaty je do značné míry přirozeným důsledkem stárnutí a genetických dispozic. Onemocnění do určité míry postihne většinu mužů, kteří se dožijí vyššího věku.

Za rizikové faktory jsou považovány:

• vyšší věk – potíže se typicky objevují ve středním a vyšším věku,
• dědičná dispozice – u mužů s výskytem BHP v rodině nastupují obtíže dříve a mívají těžší průběh,
• nezdravá strava s nadměrným příjmem živočišných tuků a červeného masa,nadváha až obezita,kouření.

Z okolních vlivů může mít negativní vliv častější vystavování některým chemikáliím (např. kadmiu nebo pesticidům). Tyto vlivy nebyly jednoznačně prokázány a neexistuje zaručený způsob, jak BHP u konkrétního muže předejít.

Nicméně lze doporučit několik režimových opatření, která mohou příznivě ovlivnit zdraví prostaty a oddálit nástup závažnějších obtíží. Jedná se zdravý životní styl a preventivní prohlídky.

Zdravý životní styl 

Některé studie spojují nadváhu a kouření s větší pravděpodobností BHP, ačkoliv příčinná souvislost nebyla dosud prokázána. Udržování přiměřené tělesné hmotnosti, pravidelná fyzická aktivita a vyvarování se kouření prospívají celkovému zdraví a mohou snižovat riziko progrese zvětšování prostaty. 

Strava

Doporučuje se pestrá strava obsahující kvalitní bílkoviny, komplexní sacharidy, zeleninu, ovoce a zdravé tuky (např. ryby, ořechy, olivový olej). Vhodná je umírněná konzumace červeného masa a živočišných tuků. Všeobecně nejlépe bývá hodnocená středomořská dieta, která bývá dávána do souvislosti s nižším výskytem urologických obtíží včetně BHP. Rovněž dostatečný pitný režim je pro zdraví močových cest důležitý, pouze ve vyšším věku se doporučuje omezit příjem tekutin večer před spaním.

Pravidelné preventivní prohlídky

Přestože nelze BHP odvrátit, včasným záchytem lze předejít komplikacím. Mužům nad 50 let se doporučuje chodit na preventivní urologické vyšetření jednou ročně. Lékař vyšetří prostatu, provede test PSA a další vyšetření. Díky tomu lze včas odhalit nezhoubné zvětšení prostaty i případný počínající karcinom prostaty a co nejdříve zahájit léčbu.

Z hlediska léčiv nebyl dosud vyvinut žádný lék, který by se podával preventivně zdravým mužům za účelem zabránění vzniku BHP.

Průběh onemocnění zvětšené prostaty je dlouhodobý a pozvolný a probíhá řadu let až desetiletí. Nejprve jsou přítomny mikroskopické změny ve tkáni, až později dochází k makroskopickému zvětšení žlázy, které může začít způsobovat zprvu mírné klinické obtíže. 

U některých pacientů zůstane při mírných obtížích mnoho let, u jiných se během pár let příznaky zvýrazní natolik, že je nutná léčba. Neexistuje přímá úměra mezi velikostí prostaty a tíží příznaků či rychlostí zhoršování obtíží. Růst prostaty může po určité době i stagnovat. Každý případ je proto nutné sledovat individuálně. Většině mužů pomůže méně invazivní způsob léčby, jen u cca 10–25 % pacientů je nutné operativní řešení. 

Vliv na kvalitu života

BHP neohrožuje život pacienta, ale neléčená může významně snižovat jeho kvalitu. Až ve finální fázi může dojít k ohrožení života. Pokud se příznaky postupně zhoršují, může dojít k opakované infekci močových cest, tvorbě kamenů v měchýři, chronické retenci moči a následnému poškození močového měchýře a ledvin. Ve vážných případech může zvětšená prostata zablokovat odtok moči a vyvolat akutní retenci moči. Akutní retence nastává často náhle, například po prochladnutí, po požití alkoholu či v důsledku užití některých léků. Retence se řeší okamžitým zavedením katétru a poté je zpravidla indikována operativní léčba zvětšené prostaty.

Prognóza

Celková prognóza pacientů s BHP je při správné léčbě příznivá. Onemocnění je benigní (nezhoubné) a nemá tendenci metastazovat či zkracovat život. Hlavním cílem je udržet kvalitu života pacienta a zvládat příznaky nemoci související s močením, aby co nejméně omezovaly běžný život a spánek, a předcházet komplikacím. Situace může být vážnější u pozdě zachycených případů, kdy již došlo k poškození ledvin nebo jiným následkům. Proto je důležité nezanedbávat prevenci a léčbu.

Pacienti by nikdy neměli dlouhodobě léčit příznaky BHP jen doplňky stravy a odkládat návštěvu lékaře, jelikož může dojít k přehlédnutí vážnějšího onemocnění nebo k rozvoji komplikací. I užívání volně prodejných doplňků stravy je vhodné konzultovat s lékařem a při nelepšících se obtížích aplikovat účinnější způsoby léčby, které určuje lékař individuálně na základě zdravotního stavu pacienta. 

U lehkých příznaků, které pacienta neobtěžují, je možné zvolit sledování bez aktivní léčby. Pacient dodržuje doporučená režimová opatření (omezení tekutin večer, nepít před spaním alkohol či kávu, pravidelné močení, nenechávat měchýř zbytečně přeplňovat a další) a dochází na pravidelné kontroly. 

Lze užívat podpůrné bylinné preparáty, jsou volně prodejné a mezi pacienty populární. Nejčastěji obsahují extrakt z palmy trpasličí, z kořene kopřivy, dýňových semen, žitného pylu a dalších rostlin. Podle některých studií mají rostlinné preparáty mírný protizánětlivý účinek a mohou do určité míry ovlivňovat metabolismus testosteronu (blokádou tvorby DHT) a některé růstové faktory. Při dlouhodobém užívání u části pacientů s lehkými obtížemi mohou mít na prostatu pozitivní vliv. Účinek však není garantován a je vysoce individuální, u některých pacientů nezaberou vůbec. 

Jsou-li obtíže vnímány jako střední nebo těžké, je na místě aktivní léčba, která může být farmakologická (pomocí léků) nebo chirurgická (operační). U středních obtíží pacient užívá léky a u těžkých obtíží nebo komplikací je proveden chirurgický zákrok. Po operaci BHP jsou pacienti sledováni prostřednictvím pravidelných kontrol zahrnujících PSA a vyšetření přes konečník, protože prostata má tendenci v průběhu let znovu růst a u části mužů se obtíže mohou vrátit.

Farmakologická léčba

Léky na předpis pro BHP se dělí do několika skupin a často se kombinují, aby se propojily různé účinky. Obvykle se nasazují při středně závažných obtížích a případně při těžších příznacích, pokud se pacient chce vyhnout operaci. Existují dvě hlavní skupiny léčiv: alfa-blokátory a inhibitory 5-alfa-reduktázy.

Alfa-blokátory

Uvolňují napětí hladké svaloviny v prostatě a v hrdle močového měchýře, čímž snižují odpor v močové trubici a usnadňují odtok moči. Pacient během několika dní či týdnů pocítí výrazné zlepšení proudu moči. Tyto léky však nezmenšují velikost prostaty, ale řeší pouze funkční složku obstrukce. Po vysazení léku se obtíže obvykle vracejí do původního stavu. 

Jsou účinné u většiny pacientů s BHP, ale mohou mít některé nežádoucí účinky, jelikož hladká svalovina je i ve stěnách cév, a tak mohou neselektivní alfa-blokátory snižovat krevní tlak. Modernější uroselektivní preparáty tlak ovlivňují minimálně. 

Dalším poměrně častým vedlejším účinkem je retrográdní ejakulace, kdy uvolnění svalů v oblasti hrdla měchýře způsobují, že při orgasmu sperma nevyteče ven močovou trubicí, ale vrátí se zpět do měchýře. Ejakulát  odejde ven až s močí. U alfa-blokátorů se s tímto vedlejším účinkem setkáme poměrně často (např. lék tamsulosin způsobuje retrográdní ejakulaci u 8 z 10 mužů).

Inhibitory 5-alfa-reduktázy

Blokují proměnu testosteronu na jeho aktivní metabolit DHT, který je hlavním pohonem růstu prostatických buněk, takže jeho blokádou dochází postupně ke zmenšování objemu prostaty. Účinek nastupuje v řádu měsíců, nicméně tato léčba snižuje riziko akutní retence moči a může oddálit nezbytnost operace. Hlavní nevýhodou jsou časté sexuální vedlejší účinky jako pokles libida, zhoršení kvality erekce a poruchy výronu semene, vzácně růst prsních žláz. 

Kombinovaná léčba

Obě výše uvedené dvě skupiny léčiv se často kombinují, aby pokryly funkční i mechanickou složku obstrukce. Kombinace se osvědčila zejména u pacientů s větší prostatou a středně těžkými až těžkými příznaky, kdy přináší větší úlevu od obtíží a redukuje riziko dalšího růstu prostaty a retence moči.

Anticholinergika a moderní beta-3 mimetika

U některých pacientů převažují dráždivé příznaky (časté nucení, urgence, únik moči z důvodu příliš aktivního měchýře) a takovém případě se léčba doplňuje o anticholinergika či moderní beta-3 mimetika tlumící přecitlivělost měchýře.

Anticholinergika snižují kontraktilitu svaloviny měchýře a omezují frekvenci urgentních nucení. U predisponovaných jedinců však mohou zhoršit vyprazdňování a často vyvolávají sucho v ústech či zácpu. 

Beta-3 mimetika rovněž uvolňují svalovinu měchýře a snižují četnost močení. Účinek nastupuje rychle. Nežádoucí může být zvýšení krevního tlaku nebo bolest hlavy.

Chirurgická léčba

Operativní řešení zvětšené prostaty přichází na řadu ve chvíli, kdy selže nebo není vhodná farmakologická léčba, případně pokud nastane absolutní indikace k operaci (opakovaná akutní retence moči, opakované krvácení do moči z BHP, opakované infekce močových cest, kameny v měchýři, známky selhávání ledvin z důvodu dlouhodobé obstrukce, výrazné zbytky moči v měchýři nebo vznik výchlipek stěny měchýře). Samozřejmě sám pacient může preferovat operaci jako definitivní řešení, pokud ho obtíže silně trápí a nechce dlouhodobě užívat léky.

Transuretrální resekce prostaty

Chirurgických metod k odstranění či zmenšení prostaty existuje několik. Zlatým standardem zůstává transuretrální resekce prostaty (TURP), která se úspěšně provádí desítky let. Chirurg zavede přes močovou trubici resektoskop a postupně odřezává vnitřní část zbytnělé prostaty po malých kouscích, které vyplachuje ven. Odstraní tak tkáň, která utlačovala močovou trubici, a obnoví volný průtok moči. 

Tato operace je vhodná pro většinu případů středně zvětšených prostat. Výhodou je, že se neprovádí řezem přes břicho, jelikož jde o zákrok „přes trubici“, a hospitalizace obvykle trvá 2–4 dny. 

Nevýhodou může být, že je spojena s určitou krevní ztrátou. Moč bývá několik dní po operaci krvavá a pacient musí mít zavedený katétr k odvodu moči a proplachování. Mezi další komplikaci operace patří již zmíněná retrográdní ejakulace. Uvádí se, že až u 80 % operovaných pacientů sperma po výkonu nevychází ven, ale končí v měchýři. Schopnost erekce ani libido by však neměly být operací nijak ovlivněny.

Transuretrální incize

Pro velmi malé zvětšení prostaty se zvažuje šetrnější výkon transuretrální incize prostaty neboli „protnutí prostaty“. Při tomto výkonu se přes močovou trubici provedou jeden či dva zářezy v oblasti hrdla močového měchýře, čímž se uvolní průchod, aniž by se prostata odstraňovala. Výhodou je kratší doba operace, minimum krvácení a menší riziko poškození ejakulace u mladších pacientů. Nevýhodou je vyšší pravděpodobnost, že se obtíže časem vrátí a bude nutná další operace.

Endoskopická enukleace prostaty

U výrazně objemných prostat se prováděla otevřená prostatektomie řezem přes podbřišek. V současné době je možné díky moderním technikám i velké prostaty řešit endoskopicky – volí se endoskopická enukleace prostaty. Ta spočívá ve vyloupnutí celého adenomatózního uzlu prostaty vcelku. Enukleace se provádí buď speciálním přístrojem, nebo pomocí chirurgického laseru. Laser umožňuje odpařit nadbytečnou tkáň nebo ji paprskem odloupnout. Výhodou laserových zákroků je menší krvácení, jelikož laser okamžitě pálí cévy, takže katétr může být vytažen dříve a hospitalizace je kratší.

Moderní miniinvazivní metody

V posledních letech se objevily alternativy, které mají za cíl ošetřit BHP ambulantně a s menší zátěží pro pacienta. Výhodou miniinvazivních zákroků je menší riziko komplikací typu krvácení a lepší zachování sexuálních funkcí. Nevýhodou může být slabší efekt či nutnost opakování zákroku. Tyto metody neodstraní tkáň tak kompletně jako chirurgické resekce. Miniinvazivní metody jsou nicméně velmi slibné a rozšiřují možnosti léčby pro pacienty, kteří se chtějí vyhnout klasické operaci.

Při termoablaci vodní párou se do prostaty přes močovou trubici vstřikuje dávka přehřáté vodní páry, která způsobí odumření nadbytečné tkáně. Ta se poté v průběhu několika týdnů vstřebá nebo vymočí a průchodnost se zlepší. Jde o šetrný výkon trvající několik minut a často se provádí s místním znecitlivěním a bez nutnosti dlouhé hospitalizace. 

Aqua ablace je metoda využívající přesně cílený proud vysokotlakého vodního paprsku k „vykrojení“ části prostaty. Výhodou je, že nevzniká teplo, což minimalizuje poškození okolních struktur.

Vyvíjejí se také různé druhy implantátů zaváděné do prostaty, kde mechanicky roztahují utlačovanou močovou trubici a zlepšují průtok moči.

Další možností je embolizace prostatických artérií, kdy intervenční radiolog záměrně ucpe přívodné cévy prostaty, čímž dojde k jejímu zmenšení. Tato metoda se stále hodnotí a není standardně dostupná.

Někteří muži se obávají, že léčba BHP, ať už prostřednictvím léků, nebo operace, negativně ovlivní jejich sexuální život. Ve skutečnosti BHP nemá přímý negativní vliv na erekci ani libido. Je ale pravdou, že některé léky mohou snižovat libido a operace může ovlivnit výron semene, nicméně tyto účinky jsou individuální. Na druhou stranu mnozí pacienti po léčbě BHP udávají zlepšení erekce. Úprava močových funkcí obvykle přispěje k větší psychické pohodě a tím nepřímo i k lepšímu sexuálnímu životu.

Benigní hyperplazie prostaty jako taková nemá svůj samostatný světový den pod záštitou WHO. Zdraví prostaty obecně je připomínáno 15. září skrze Evropský den zdraví prostaty (European Prostate Health Day).

V tento den probíhají v řadě zemí akce a kampaně zaměřené na zvýšení povědomí o chorobách prostaty včetně BHP. Cílem je povzbudit muže, aby nezanedbávali prevenci, pravidelné prohlídky a včasnou léčbu těchto onemocnění. V České republice se například pořádají akce, během nichž si mohou muži nechat bezplatně vyšetřit prostatický specifický antigen (PSA) nebo absolvovat orientační urologické vyšetření.

Známá je i celosvětová kampaň Movember, která probíhá každý rok v listopadu. Během „kníratého listopadu“ si muži po celém světě nechávají narůst knír, aby symbolicky upozornili na význam prevence mužských onemocnění, zejména rakoviny prostaty a varlat, ale v širším smyslu i dalších problémů, které muže s přibývajícím věkem trápí. 

V některých státech je využíván k propagaci mužského zdraví Mezinárodní den mužů, který připadá na 19. listopad.

Benigní hyperplazie prostaty je časté onemocnění mužů středního a vyššího věku. Její výskyt stoupá s věkem. Kolem 50. roku má již asi 40–50 % mužů prokazatelné zvětšení prostaty. Ve věku 60 let trpí nějakými příznaky BHP více než 60 % mužů a u osmdesátiletých pánů jsou nenádorové změny odpovídající BHP přítomné téměř u 80–90 % mužů. Jinými slovy, pokud se muž dožije dostatečně vysokého věku, je pravděpodobné, že u něj dojde k BHP.

Řada mužů má zvětšenou prostatu bez výrazných obtíží nebo se u nich obtíže objeví až ve vysokém věku, kdy je dotyčný přirozeně méně vnímá jako rušivé. Odhaduje se, že středně těžké až těžké příznaky BHP má asi 30 % mužů starších 65 let.

Z hlediska regionálních statistik nejsou v incidenci BHP dramatické rozdíly. Jedná se o přirozený proces postihující muže všech populací. Některé studie ale naznačují o něco vyšší výskyt symptomatické BHP u Afroameričanů a naopak nižší u mužů asijského původu, což se zkoumá v souvislosti s genetickými rozdíly a dietními vlivy.

V ČR, Evropě i USA odpovídají čísla světovým trendům. Podle zdravotnických statistik je nezhoubné zvětšení prostaty jednou z nejčastějších diagnóz urologických ambulancí a nejčastějším urologickým onemocněním u mužů vůbec. S ohledem na stárnutí populace případů přibývá. Ročně je u nás provedeno několik tisíc operací BHP. Další desítky tisíc mužů jsou léčeny konzervativně léky.

Výhled do budoucna v léčbě zvětšené prostaty je optimistický. Již nyní máme k dispozici efektivní terapii, která většině pacientů dokáže ulevit od obtíží. Výzkum stále pokračuje, aby byla léčba ještě šetrnější a účinnější. Demografové odhadují, že s prodlužující se délkou života bude mužů s BHP přibývat, tudíž se jedná o důležitou oblast medicíny.

V oblasti farmakoterapie se pracuje na nových lécích, které by ještě cíleněji zasáhly proces zvětšování prostaty s minimem vedlejších účinků. Objevují se úvahy, zda by léky ovlivňující metabolické a zánětlivé procesy nemohly v budoucnu rozvoj BHP zpomalit. Moderní beta-3 mimetika představují relativně novou skupinu léků, která se může více rozšířit.

Nejvíce inovací probíhá v oblasti miniinvazivních zákroků. Metody jako léčba vodní párou či Aqua ablace (vodní paprsek) představují horké novinky posledních let. Klinické studie potvrzují jejich účinnost a bezpečnost u vhodných pacientů. Je pravděpodobné, že s dalším zdokonalováním technologií se tyto ambulantní výkony stanou běžnější alternativou pro pacienty, kteří se dosud nevyhnuli klasické operaci.

Rýsují se další možnosti jako fokální terapie vysokointenzitním ultrazvukem, kdy by bylo možné přesně zacílit a „odpařit“ jen konkrétní část prostaty, nebo využití robotických systémů k preciznímu odstranění tkáně bez poškození okolí. Už dnes některá pracoviště zkoušejí roboticky asistovanou vaporizaci prostaty.

Závěrem lze poznamenat, že léčba BHP doznala za posledních 30 let obrovského pokroku. Od nutnosti velkých otevřených operací se přešlo k endoskopickým a laserovým zákrokům a pomalu se blíží éra ambulantních, co nejméně invazivních terapií. Do budoucna se očekává další zlepšování technik a vývoj léků, které by dokázaly vzniku BHP předcházet nebo ji v rané fázi zastavit.

Pro současné pacienty je podstatné, že již nyní existuje celá řada způsobů, jak jim přinést úlevu, pokud je trápí příznaky zvětšené prostaty. Nemusí se smiřovat s „nutným zlem stáří“, ale bez ohledu na věk by měli vyhledat lékaře a probrat s ním vhodnou léčbu.

Včasnou léčbou zvětšené prostaty můžete předejít komplikacím, které by mohly vést k dlouhodobým zdravotním problémům, zhoršení kvality života a negativnímu dopadu na rodinný rozpočet z důvodu zvýšených výdajů na léčbu a péči o nemocného. 

Vhodně nastavené životní pojištění dokáže propad příjmu zmírnit, nebo dokonce i vyrovnat. Vy se můžete bez starostí soustředit na svou léčbu nebo léčbu svých blízkých a nemusíte se strachovat o vaše rodinné finance. Nad to Pojištění dlouhodobé péče zvládne v případě dlouhodobé závislosti na péči ve 3. nebo 4. stupni pravidelně přispívat na domácí péči o nemocného, nebo dokonce zajistit i odbornou péči v partnerském pobytovém zařízení. Bez dlouhých čekacích dob a bez nezvladatelných doplatků.

Důležité je pojistit se včas, dokud je člověk alespoň zčásti zdravý. V Simplea pojišťovně víme, že každý lidský příběh je jiný, a proto ke každému zájemci o pojištění i ke každé škodní události přistupujeme individuálně a spravedlivě. V rámci Garance plnění pak plníme na 99 %, přestože bychom nemuseli.

Před sjednáním pojištění si pečlivě prostudujte pojistné podmínky a smluvní dokumentaci pojišťovny. Zvláštní pozornost věnujte výluce na onemocnění před počátkem smlouvy a ujistěte se, že pojišťovna nemá onemocnění prostaty ani další nemoci ve výluce, případně je jinak neomezuje. Zbystřete, pokud pojišťovna nemá dotazy na zdravotní stav, což naznačuje výluku na onemocnění, jejichž příznaky se objevily před počátkem pojištění. Cena pojištění by neměla být na prvním místě. Důležité je, abyste pojistné smlouvě rozuměli, a hlavně abyste vy a vaši blízcí byli pojištěni kvalitně.

Spočítejte si své životní pojištění přes tlačítko níže nebo si najděte svého poradce, se kterým proberete možnosti vhodně nastaveného životního pojištění.

Trápí-li vás potíže typu časté močení, slabý proud, noční vstávání nebo pocit neúplného vyprázdnění, navštivte svého praktického lékaře nebo přímo urologa. Důkladně vás vyšetří (včetně PSA a ultrazvuku), určí příčinu a navrhne postup. 

Benigní hyperplazie prostaty je běžná a hlavně léčitelná – od úprav denního režimu přes léky až po šetrné zákroky. Ignorování problémů vede ke zhoršování a zvýšení rizika akutní retence moči. Čím dřív to začnete řešit, tím větší máte šance na úlevu a návrat k normálnímu fungování bez zbytečného stresu.

• Loono.cz. NEZHOUBNÉ ZVĚTŠENÍ PROSTATY. Dostupné z: https://www.loono.cz/nezhoubne-zvetseni-prostaty
• Cus.cz. LÉČBA OBTÍŽÍ SOUVISEJÍCÍCH SE ZVĚTŠENOU PROSTATOU. Dostupné z: https://www.cus.cz/pro-pacienty/diagnozy/lecba-obtizi-souvisejicich-se-zvetsenou-prostatou/
• Cus.cz. ČASTO KLADENÉ DOTAZY NA TÉMA BENIGNÍ HYPERPLAZIE PROSTATY. Dostupné z: https://www.cus.cz/casto-kladene-dotazy-na-tema-benigni-hyperplazie-prostaty/
• Magistra.cz (2024). ZVĚTŠENÁ PROSTATA – CO JE BENIGNÍ HYPERPLAZIE PROSTATY. Dostupné z: https://www.magistra.cz/cs/novinky/2024-03-zvetsena-prostata-co-je-benigni-hyperplazie-prostaty
• Urologiebrno.cz. LÉČEBNÁ METODA REZUM. Dostupné z: https://www.urologiebrno.cz/rezum/lecebna-metoda-rezum
• Fnbrno.cz. NOVÁ METODA LÉČBY ZBYTNĚNÍ PROSTATY VYUŽÍVÁ VODNÍ PÁRU. Dostupné z: https://www.fnbrno.cz/nova-metoda-lecby-zbytneni-prostaty-vyuziva-vodni-paru/t5616
• Ceskenoviny.cz. ZVĚTŠENÍ PROSTATY – ZPRÁVA ČTK. Dostupné z: https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/594922
• Benulekaren.sk. MOVEMBER – MĚSÍC KNÍRŮ A ZDRAVÉ PROSTATY. Dostupné z: https://www.benulekaren.sk/movember-mesic-kniru-a-zdrave-prostaty
• Wikiskripta.eu. BENIGNÍ HYPERPLAZIE PROSTATY. Dostupné z: https://www.wikiskripta.eu/w/Benign%C3%AD_hyperplazie_prostaty
• Visualsonline.cancer.gov. PROSTATE HYPERPLASIA – ILLUSTRATION. Dostupné z: https://visualsonline.cancer.gov/details.cfm?imageid=7137
• Emedicine.medscape.com. BENIGN PROSTATIC HYPERPLASIA: OVERVIEW. Dostupné z: https://emedicine.medscape.com/article/437359-overview
• Bmcurol.biomedcentral.com (2024). BENIGN PROSTATIC HYPERPLASIA – KLINICKÁ STUDIE. Dostupné z: https://bmcurol.biomedcentral.com/articles/10.1186/s12894-024-01582-w
• ScienceDirect.com (2025). ADVANCES IN MINIMALLY INVASIVE SURGERY FOR BENIGN PROSTATIC HYPERPLASIA. Dostupné z: https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0090429525000354
• Wexnermedical.osu.edu. BPH OUTCOMES AMONG MEN ON ANTIFIBROTIC THERAPY. Dostupné z: https://wexnermedical.osu.edu/departments/innovations/urology/bph-outcomes-among-men-on-antifibrotic-therapy
• Pubmed.ncbi.nlm.nih.gov (2003). BENIGN PROSTATIC HYPERPLASIA: PATHOPHYSIOLOGY AND MANAGEMENT. Dostupné z: https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/12496770/
• Czechurol.cz (2014). BENIGNÍ HYPERPLAZIE PROSTATY – SOUČASNÉ MOŽNOSTI LÉČBY. Dostupné z: https://czechurol.cz/pdfs/cur/2014/02/11.pdf