Přeskočit na obsah
Noční enuréza a její dopady na zdraví a peněženku

Noční enuréza a její dopady na zdraví a peněženku

S problémem nočního pomočování u dětí se potýkají tisíce rodin. Přesto o něm většina z nich mlčí. Noční enuréza neboli samovolné pomočování během spánku není známkou lenosti ani špatné výchovy, ale zdravotní obtíže, kterou lze s pomocí odborníků úspěšně zvládnout. 

Přinášíme vám srozumitelný a zároveň odborný přehled, co enuréza je, proč k ní dochází, jak se diagnostikuje, a současné možnosti léčby. Cílem není budit strach, ale podpořit rodiče a povzbudit je, aby vyhledali odpovídající odbornou pomoc.

Sjednat pojištění

Co je to noční enuréza

Noční enuréza je odborné označení pro opakované samovolné noční pomočení, typicky definované jako únik moči během spánku u dítěte staršího 5 let alespoň dvakrát měsíčně. Enuréza sama o sobě neohrožuje fyzické zdraví dítěte, ale může zasáhnout jeho psychiku. V žádném případě není způsobena „leností“ dítěte ani chybou ve výchově. Jedná se o zdravotní problém s multifaktoriálními příčinami.

K pomočování v noci dochází proto, že některé funkce těla nejsou u dětí plně vyzrálé. Nejčastěji se jedná o kombinaci nadměrné noční tvorby moči spolu s nedostatečnou kapacitou či stabilitou močového měchýře, který nevyšle správný signál mozku k probuzení. Podstatnou roli hraje také nedostatečná noční produkce antidiuretického hormonu (ADH, vazopresinu), který normálně snižuje tvorbu moči. Děti s enurézou mívají v noci tohoto hormonu méně a jejich ledviny produkují větší objem moči. V některých případech se mohou uplatnit další faktory jako hluboký spánek, případně genetické vlohy či jiné okolnosti.

Plníme, i když nemusíme - Garantujeme, že vyplácíme plnění v alespoň 99 % případů Sjednat pojištění

Jak noční enuréza začíná

Primární enuréza začíná v dětství poté, co je dítě tzv. odplenkováno. Postižené dítě nemá od narození žádné delší období, kdy by zůstávalo v noci zcela suché (tj. alespoň 6 měsíců bez pomočení). 

Sekundární enuréza vzniká až po období získané kontroly močového měchýře, což znamená, že dítě už vydrželo půl roku či déle spát bez nehod, ale následně se noční pomočování znovu objeví. Sekundární forma nastupuje náhle v pozdějším věku okolo 5–8 let a bývá spojena s vyvolávající událostí (například výrazná změna či stres v životě dítěte, jako je nástup do školy, narození sourozence apod.). Někdy se takto projeví jiný zdravotní problém jako infekce močových cest nebo zácpa, případně tělesné či psychické trauma. Při řešení sekundární enurézy je klíčové odhalit konkrétní příčinu.

Významnou roli hrají i genetické vlivy rodičů. Pokud pomočováním v dětství trpěli oba rodiče, existuje až 80% pravděpodobnost, že dítě bude enuretik také. Jestliže měl enurézu jen jeden z rodičů, riziko pro dítě se udává kolem 40–50 %.

V minulosti se enuréza mylně přisuzovala především psychickým příčinám (traumata, narušené rodinné prostředí aj.), ale současné poznatky ukazují, že primární příčina bývá obvykle fyziologická (nezralost neurologických funkcí) a psychické faktory vystupují spíše jako následek či spouštěč sekundární formy. Projevy strachu či úzkosti mohou noční počůrávání zhoršovat, ale samy o sobě ho většinou nevyvolají.

Příznaky noční enurézy

Hlavním příznakem noční enurézy je opakované pomočení lůžka během spánku v období, kdy už by dítě mělo být schopno zadržet moč do rána. Typicky se rodina setká s mokrou postelí či pyžamem několikrát do týdne. K pomočení dochází bez vědomí dítěte, které se většinou v průběhu epizody neprobudí, a co se stalo, zjistí ráno. Ve většině případů se enuretik v noci nebudí ani na běžné podněty, jelikož spí velmi hluboce. To svědčí o nevyzrálém reflexu probouzení na pocit nucení.

I když tělesné zdraví dítěte není enurézou ohroženo, dopad na psychiku může být značný. Děti si „neúspěch“ obvykle dobře uvědomují a stydí se za něj. Mohou se cítit méněcenné a trpět nízkým sebevědomím. Často se začnou úmyslně vyhýbat situacím, kdy by jejich potíže mohly vyjít najevo. Odmítají například jezdit na tábory či přespávat u kamarádů. Pokud okolí reaguje posměchem nebo hněvem, může to vést až k úzkostem.

Jestliže se vedle nočních epizod objevuje pomočování i ve dne (únik moči při smíchu, urgencích apod.), nejde už o čistou noční enurézu, ale o širší poruchu kontinence. Takové potíže vyžadují podrobné lékařské vyšetření, protože mohou signalizovat závažnější urologický či neurologický problém. Noční enuréza se definuje výhradně jako pomočování během spánku.

Čekací doba nemusí být problém

Čekací dobou se pojišťovna chrání před tím, aby se člověk, který tuší nějakou vážnou nemoc, nejprve pojistil a až následně navštívil lékaře. My v Simplea víme, že ne všechny případy propuknutí nemoci v čekací době jsou spekulativní, a v takových situacích dává smysl plnit. Každý případ posuzujeme individuálně a v rámci Garance plnění plníme na 99 %, přestože bychom nemuseli. Přesvědčit se můžete na příkladech ze života níže.

Táta „alkoholik“ na koni

Táta „alkoholik“ na koni

„Rizikový“ teambuilding

„Rizikový“ teambuilding

„Nezodpovědný“ dělník

„Nezodpovědný“ dělník

"Zákeřné" klíště

"Zákeřné" klíště

Onemocnění "nepočkalo"

Onemocnění "nepočkalo"

Sebevražda "přišla" moc brzy

Sebevražda "přišla" moc brzy

Vyšetření a diagnostika noční enurézy

Základem diagnostiky je pečlivé zhodnocení obtíží a zdravotního stavu pacienta. Pediatr nejprve shromáždí podrobné informace o anamnéze (např. četnost epizod pomočování, režim příjmu tekutin a způsob, jakým dítě chodí na toaletu přes den i večer). 

Dále ho zajímají přídatné symptomy jako časté nutkání na močení ve dne, urgence, pálení či řezání při močení nebo zácpa. Tyto informace pomohou odlišit jednoduchou enurézu od jiné poruchy močového traktu. V neposlední řadě se lékař dotazuje na výskyt pomočování v rodině a na případné stresové události v životě dítěte (změny v rodině, nástup do školky apod.). Někdy je doporučeno dítěti vést mikční deník, do kterého zaznamenávají příjem tekutin a močení během několika dní, což může pomoci odhalit určité vzorce či spouštěče obtíží.

Součástí vyšetření je fyzikální vyšetření dítěte plus několik základních testů. Pediatr zkontroluje celkový zdravotní stav dítěte, změří mu krevní tlak a prohmatá bříško. Také si všímá známek možného postižení páteře či nervového systému. Provede se laboratorní vyšetření moči pomocí testovacího papírku a případně sedimentu, jehož cílem je vyloučit infekci močových cest nebo například cukrovku, která by se mohla projevovat nočním únikem moči. 

Základní vyšetření enuretika zahrnuje také ultrazvukové vyšetření ledvin a močového měchýře, které umožňuje odhalit případné vrozené anomálie močových cest, zkontrolovat kapacitu měchýře a množství zbytkové moči po vymočení. V rámci diagnostiky může pediatr využít uroflowmetrii (měření průtoku moči při močení).

Pokud jsou výsledky vyšetření v normě, jedná se nejspíše o monosymptomatickou noční enurézu neboli čisté noční pomočování bez další patologie (bez dalšího nálezu). Dětský lékař v takovém případě obvykle zahájí léčbu sám nebo dítě předá do péče specializované nefrologické či urologické poradny. 

Části těla, které se na noční enuréze podílí

Na noční enuréze se podílí několik částí těla, které v tomto procesu hrají klíčovou roli:

  • Močový měchýř může mít u dítěte s enurézou nižší funkční kapacitu (pojme menší objem moči, než vyšle signál k vyprázdnění), případně se jeho svalovina během spánku samovolně stahuje. Měchýř tudíž neudrží celou noční produkci moči.
  • Ledviny v noci produkují větší množství moči, než je obvyklé. Zdravý organismus běžně vylučuje v noci menší množství koncentrované moči díky hormonu vazopresinu (ADH). U enuretiků však bývá noční sekrece ADH snížená, takže ledviny tvoří větší objem málo koncentrované moči, který následně přeplní měchýř.
  • Mozek (nervová soustava) během spánku nereaguje na signály z naplněného močového měchýře. Dochází k poruše probouzecího reflexu, dítě spí hlubokým spánkem, takže se nevzbudí se při pocitu nucení na močení a dojde k samovolnému úniku moči.
  • Hormonální systém a konkrétně zmíněný hormon vazopresin (ADH) mají za úkol koncentrovat moč. U dětí s enurézou často pozorujeme noční deficit ADH, takže tělo neomezí produkci moči a měchýř je v noci přeplněn.

 

Noční enuréza primárně souvisí s výše uvedenými orgánovými systémy, ale sekundárně může ovlivnit i psychiku dítěte.

Prevence noční enurézy

Možnosti prevence noční enurézy jsou omezené. Nejedná se totiž o klasickou infekci či zevní onemocnění, kterému by se dalo jednoduše předejít, ale o vývojovou záležitost. Přesto lze přijmout některá režimová opatření, která snižují pravděpodobnost nočního pomočení.

Regulace pitného režimu a návyky před spaním

Dítě by nemělo přibližně 2 hodiny před spaním příliš pít a mělo by se vyvarovat nápojů s kofeinem či velkého množství cukru. Těsně před uložením na noc je vhodné dojít s ním na toaletu a vyprázdnit měchýř i přesto, že dítě nemá silné nucení. Je dobré u dítěte vytvořit návyk „vyčůrat se před spaním“. Rodiče by také měli učit dítě chodit na záchod pravidelně každé 2–3 hodiny a rovněž dbát na prevenci zácpy.

Spánkový režim a vytvoření pohodového prostředí

V rámci prevence vzniku sekundární enurézy je podstatná celková psychická pohoda dítěte. Snažíme se předcházet nadměrnému stresu a změnám v dětském režimu, citlivě vysvětlovat a komunikovat s dítětem o jeho pocitech. Pokud má dítě vrozené sklony k enuréze (pomočování v rodině), lze preventivně zavést režimová opatření dříve a důsledně dbát na správný trénink udržování moči přiměřeně věku dítěte a bez nátlaku.

Dítě by mělo chodit spát ve stejnou dobu a spát dostatečně dlouho, aby nebylo chronicky nevyspalé. Někteří rodiče praktikují tzv. probouzecí manévr spočívající v tom, že dítě budí každou noc v určitou hodinu a vodí jej na toaletu. To lze doporučit jako krátkodobé opatření v určitých situacích (např. před odjezdem na tábor), protože při dlouhodobém každonočním buzení to může vést ke zhoršení kvality spánku dítěte. Odborníci upřednostňují pozitivní motivaci dítěte ve formě chválení za každou suchou noc. Dítě by mělo vědět, že enuréza není jeho chyba, a mělo by být vedeno k tomu, aby v rámci možností spolupracovalo, čímž získá pocit kontroly nad situací.

Průběh noční enurézy

Noční enuréza probíhá u každého dítěte odlišně. U většiny dětí má onemocnění tendenci postupně vymizet s tím, jak dozrávají jejich orgány (močový měchýř, nervová soustava atd.). Do dospělosti si problém přenese velmi malé procento původních enuretiků. Uvádí se, že v 18 letech přetrvává noční pomočování cca u 1–2 % populace. Drtivá většina dětí se enurézy nejpozději do konce puberty zbaví.

To ovšem neznamená, že by se mělo pomočování u starších dětí ignorovat s tím, že se „samo vyřeší“. Bez léčby mohou potíže přetrvávat mnoho let a vystavovat dítě zbytečným psychickým traumatům. Současné léčebné možnosti dokážou enurézu ve většině případů zvládnout, nebo alespoň zmírnit. Dítě nemusí čekat do puberty a může prožít plnohodnotné dětství. Léčba je úspěšná u většiny dětských pacientů.

Sekundární enuréza mívá průběh závislý na vyvolávající příčině. Pokud je spouštěčem stres či akutní onemocnění, noční pomočování zpravidla vymizí během několika týdnů až měsíců po odeznění daného podnětu. Pokud by přetrvávalo, je třeba pátrat, zda se nerozvinula jiná chronická porucha (např. úzkostná porucha u dítěte, recidivující infekce močových cest apod.) a tu cíleně léčit.

S naším životním pojištěním máte nárok na náhradu mzdy i v případě Noční enurézy Sjednat pojištění

Léčba noční enurézy

Režimová a behaviorální opatření

Základem léčby enurézy jsou změny životního stylu a návyků dítěte. Důraz se klade na pitný a mikční režim. Je nutné zajistit, aby dítě večer nepilo nadměrné množství tekutin a vyhýbalo se slazeným nápojům typu cola, čaj či kakao, které podporují tvorbu moči. Před spaním se má dítě vždy zkusit vymočit. Vhodné je též upravit jídelníček tak, aby dítě nemělo zácpu, neboť úprava vyprazdňování může sama o sobě enurézu výrazně zlepšit.

Dítě nesmí být v žádném případě trestáno za počůrání. Tresty a křik enurézu nezastaví, ale spíše zvýší stres dítěte a situaci zhorší. Na místě je pozitivní motivace ve formě ocenění pokroků, zavedení jednoduchého oceňovacího systému například ve formě kalendáře suchých nocí, kdy dítě dostane za splnění určitého cíle nějakou odměnu. Přestože motivace a režimová opatření někdy u lehčích případů enurézy stačí, u většiny dětí je třeba přistoupit k aktivnějším metodám léčby.

Enurézní alarm

Nejefektivnější dlouhodobou léčbou nočního pomočování je používání pomočovacího alarmu. Přístroj s malým čidlem citlivým na vlhkost se umístí do dětského pyžama nebo na postel. Při prvních kapkách uniklé moči alarm spustí hlasitý zvuk nebo vibraci, dítě se probudí a dojde si na toaletu. Tak se postupně trénuje reflex probuzení při nucení na močení. Ze začátku bývá nutné, aby rodič dítě při zaznění alarmu plně probudil a dovedl na záchod. Některé děti mohou zvonění zaspávat. Postupně se dětský mozek naučí vnímat signály měchýře a dítě začne vstávat včas samostatně. Alarmová terapie dokáže navodit úplné vymizení nočních nehod u 50–75 % dětí za předpokladu, že je důsledně používána několik týdnů až měsíců.

Farmakoterapie

Léky se v léčbě noční enurézy užívají samostatně nebo v kombinaci s výše uvedenými opatřeními. Volí se zpravidla tehdy, pokud režimová opatření a alarm nezabírají nebo pokud je nutné dosáhnout dočasného zlepšení v krátké době (např. dítě odjíždí na tábor a nechce tam mít nehody apod.). 

Nejčastěji je předepisovaný lék desmopresin (Minirin), který snižuje noční tvorbu moči. Desmopresin obvykle výrazně omezí či zastaví noční úniky moči u 40–60 % dětí. Stále se však jedná o dočasné řešení. Pokud totiž mezitím nedošlo ke spontánnímu „dozrání“ regulace u dítěte, tak se enuréza po vysazení léku pravděpodobně vrátí.

Další možností je imipramin (lék ze skupiny tricyklických antidepresiv). Působí centrálně na mozková centra a zvyšuje u dítěte schopnost se v noci probudit při nucení, zároveň částečně tlumí aktivitu měchýře. Imipramin může být u vybraných dětí velmi účinný, avšak jeho použití je omezeno potenciálními riziky. Při předávkování imipramin ohrožuje srdce, proto se podává v nízkých dávkách a jen krátkodobě. Před jeho nasazením je doporučeno provést kontrolní EKG (vyšetření srdce). Pokud by mělo dítě jakékoli srdeční obtíže, tento lék se nesmí použít.

U dětí, u nichž je příčinou pomočování malá kapacita měchýře nebo jeho nestabilita, mohou pomoci léky ze skupiny anticholinergik. Zmírňují nadměrné stahy měchýře a zvyšují jeho funkční kapacitu.

Světový den noční enurézy

Světový den noční enurézy (World Bedwetting Day) byl poprvé vyhlášen v roce 2015 na kongresu Evropské společnosti dětské urologie (ESPU) v Praze. Od roku 2016 se každoročně připomíná vždy poslední úterý v květnu

Cílem je zdůraznit, že enuréza je léčitelná a nemá být tabu. Odborné organizace se v tento den obracejí na veřejnost i pediatry, aby nočnímu pomočování věnovali pozornost. V rámci osvětové kampaně se rodiče dozvídají, že pomočování není chyba, zlobení či lenost dítěte, ale že se jedná o funkční poruchu a že existují účinné možnosti léčby, které mohou dětem a jejich rodinám ulehčit život. V Česku se k této iniciativě připojuje pacientský projekt Noc v suchu.

Už ve středověku existovala na území České republiky tradice označovat 25. listopad (svátek sv. Kateřiny) za „den enuretiků“. Svatá Kateřina Alexandrijská byla od středověku považována za patronku lidí trpících pomočováním a rodiče se k ní modlili za uzdravení dítěte.

Výskyt a statistiky noční enurézy

Enuréza patří k nejčastějším chronickým dětským obtížím. Odhaduje se, že celosvětově přetrvávajícím nočním pomočováním trpí okolo 5–10 % dětí. V Evropě a Severní Americe je uváděn výskyt enurézy mezi 5–16 % dětské populace. O něco nižší čísla hlásí východní Asie (např. 8 % dětí školního věku v Japonsku). Naopak vysoký výskyt byl zaznamenán v některých regionech Afriky (20–33 % dětí).

Nejdůležitějším faktorem ovlivňujícím prevalenci (výskyt) je věk dítěte. Ve věkové skupině 4–6 let se udává, že se občas v noci pomočí zhruba 30 % dětí. S přibývajícím věkem dítěte se situace zlepšuje a v 7 letech má pravidelné obtíže zhruba 10 % dětí, v 10 letech cca 5 % a ve 12 letech už jen 2–3 % dětí. Do patnácti let věku většina enuretiků spontánně „dozraje“ a noční pomočování vymizí. Dle statistik cca 1–2 % osob trpí nočním pomočováním v dospělosti.

Co se týče pohlaví, do předškolního věku je poměr chlapců a dívek s enurézou podobný. V pozdějším dětství okolo 10–12 let začínají převažovat chlapci a kolem 14. roku tvoří dívky jen třetinu všech enuretiků. Zdá se, že chlapci mají v této oblasti pomalejší dozrávání. 

Studie dále uvádějí zajímavou souvislost mezi enurézou a dalšími faktory. Častější výskyt enurézy byl zaznamenán u dětí s poruchami pozornosti a hyperaktivitou (ADHD) a u dětí s alergiemi.

Vyhlídky léčby noční enurézy

Moderní medicína disponuje účinnými a relativně jednoduchými postupy, které dokážou v naprosté většině případů noční pomočování u dětí zvládnout. Kombinace režimových opatření, alarmu a/nebo léků pomáhá obrovskému procentu pacientů dosáhnout suchých nocí. 

Stále však existuje malá skupina dětí, u nichž je léčba obtížnější. Pro tyto pacienty se hledají nové způsoby terapie. Intenzivně se zkoumá kombinovaná léčba různými léky a pomůckami (optimalizace dávkování, nové lékové formy desmopresinu apod.). Farmaceutický výzkum zkouší nasadit nové preparáty (např. lék mirabegron působící na beta-3 receptory močového měchýře). 

Dalším slibným směrem jsou různé techniky neuromodulace (neinvazivní stimulace nervů ovládajících močové cesty) a specializované fyzioterapeutické postupy. U těch se předpokládá, že by mohly pomoci „resetovat“ či posílit reflexní oblouk mezi měchýřem a mozkovými centry.

Velkým pokrokem v posledních letech je rovněž destigmatizace nočního pomočování. Díky osvětovým kampaním, jako je Světový den enurézy, se daří bořit tabu a zlepšovat informovanost rodičů. Stále více rodin vyhledá odbornou pomoc včas a děti nemusí zbytečně trpět v tichosti.

Celkově lze říct, že prognóza enurézy je dobrá. Většina dětí dosáhne vyléčení a může vést normální život. Hlavní snahou odborníků v současnosti je urychlit tento proces a vyléčit děti dříve, než by k tomu došlo spontánně, a minimalizovat negativní dopady na jejich psychiku.

Co dělat při podezření na noční enurézu

Pokud máte podezření, že vaše dítě trpí noční enurézou, prvním krokem by měla být otevřená a klidná komunikace s dítětem i pediatrem. Nepokoušejte se problém „přecházet“ ani dítě trestat. Začněte si všímat pravidelnosti pomočování, veďte si záznamy o příjmu tekutin a o počtu mokrých nocí. Pediatr provede základní vyšetření a vyloučí jiné možné příčiny. Pokud se potvrdí diagnóza noční enurézy, existují účinné a ověřené způsoby léčby. Klíčem k úspěchu je včasné zahájení léčby, trpělivost a citlivý přístup. Čím dříve problém začnete řešit, tím větší šanci má dítě na klidnější rána bez studu, trápení a s lepším pocitem, že má situaci ve svých rukou.

Zdroje

S naším životním pojištěním máte nárok na náhradu mzdy i v případě Noční enurézy Zjistit

Další články

Rádi vás uslyšíme.

Máte-li něco na srdci, volejte naši bezplatnou linku

+420 800 023 074

Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookies.

Následující volbou souhlasíte s využíváním cookies a použitím údajů o vašem chování na webu pro zobrazení cílené reklamy.

Personalizaci a cílenou reklamu si můžete kdykoliv vypnout nebo upravit. Nyní udělený souhlas je platný po dobu 1 roku.

Víc informací & nastavení