Léčba zánětu ledvin vyžaduje rychlý a komplexní přístup lékaře i samotného pacienta, neboť včasné zahájení správné terapie je klíčové pro ochranu ledvinové tkáně před trvalým poškozením.
Antibiotická léčba
Základem úspěšné léčby jsou antibiotika. Léčbu je nutné zahájit co nejdříve, často ještě před obdržením výsledků kultivace moči. Po získání laboratorních nálezů (zpravidla do 48 hodin) může lékař antibiotika upravit podle citlivosti konkrétní bakterie. V první linii se používají zejména aminopeniciliny s inhibitory beta-laktamáz, cefalosporiny nebo jiná antibiotika zvolená podle aktuální mapy bakteriální rezistence v daném regionu.
Podpůrná léčba a hospitalizace
Nezbytnou součástí terapie je dostatečný příjem tekutin, klidový režim na lůžku a podávání léků tlumících horečku a bolest (antipyretika a analgetika). Pacienti s těžkým průběhem onemocnění doprovázeným úporným zvracením, dále těhotné ženy nebo osoby s podezřením na rozvoj sepse vyžadují hospitalizaci. V nemocnici jsou jim pak antibiotika a hydratace podávány přímo do žíly.
Odstranění vyvolávající příčiny
Pokud je zánět ledvin způsoben mechanickou překážkou v odtoku moči (např. močovým kamenem nebo zvětšenou prostatou), je nutné souběžně odstranit i tuto vyvolávající příčinu. Samotná antibiotická léčba by v takovém případě neměla dostatečný účinek, protože bakterie by se v městnající se moči množily dál.
Mezinárodní standardy a výzkum
Léčebné postupy doporučované evropskými, americkými i českými odbornými společnostmi jsou podobné. Základem všude zůstávají antibiotika, podpůrná péče a urologické řešení překážek. V jednotlivých zemích se liší pouze výběr konkrétních preparátů, což odráží místní stav antibiotické rezistence.
V současnosti probíhá intenzivní výzkum zaměřený na vývoj nových vakcín proti nejčastějším bakteriálním původcům a na moderní postupy boje s antibiotickou rezistencí. Zatímco některé formy imunoterapie (např. bakteriální lyzáty) se již běžně používají k prevenci opakovaných zánětů močového měchýře, pro samotnou akutní fázi zánětu ledvin jsou tyto nové metody stále předmětem klinických studií a standardní léčbu zatím nenahrazují.