Neschopenka ve zkušební době

Nemocenská náleží zaměstnanci, který byl uznán dočasně práce neschopným. Nemocenské dávky jsou vypláceny od 15. dne trvání pracovní neschopnosti Českou správou sociálního zabezpečení. První dva týdny totiž zaměstnanci vyplácí zaměstnavatel náhradu mzdy a teprve od 15. dne pracovní neschopnosti vyplácí nemocenské dávky Česká správa sociálního zabezpečení. Jak je to s neschopenkou ve zkušební době?

Sjednat pojištění

Vystavení neschopenky

Neschopenku může vystavit ošetřující lékař, který pacienta s onemocněním nebo úrazem léčí. Neschopenku může vystavit ambulantní specialista i lékař v nemocnici apod. Neschopenku zpravidla nevystavuje lékařská pohotovost ani záchranná služba (ta může zajistit akutní ošetření, ale vystavení neschopenky obvykle provádí následně ošetřující lékař). Praktický lékař nemůže vystavit neschopenku mimo svou odbornost. V některých případech je možné vystavit neschopenku zpětně, a to až o 3 kalendářní dny.

S naším životním pojištěním máte nárok na náhradu mzdy i v případě pracovní neschopnosti Sjednat pojištění

Nárok na nemocenské dávky ve zkušební době

I ve zkušební době vzniká zaměstnanci nárok na nemocenské dávky. Již od prvního dne nástupu do zaměstnání totiž vzniká účast na nemocenském pojištění. Nárok na nemocenské dávky tedy vzniká již od 1. dne v zaměstnání. Co do nároku na nemocenské dávky je tedy jedno, zda zaměstnanec pracuje v zaměstnání jeden den, týden nebo několik měsíců. Liší se ovšem výše nemocenských dávek.

Prvních 14 dnů pracovní neschopnosti ve zkušební době

V případě nástupu na nemocenskou je prvních 14 dnů nemoci vyplácena náhrada mzdy zaměstnavatelem. Zaměstnanec dostane zaplaceny jen skutečně neodpracované směny ve výši 60 % průměrné hodinové mzdy. Náhrada mzdy náleží od 1. pracovního dne pracovní neschopnosti (čekací doba byla zrušena v roce 2019).

Od 15. dne nemoci vyplácí nemocenské dávky Česká správa sociálního zabezpečení za každý kalendářní den, tedy i za státní svátky a víkendy. Z počátku je výše dávky 60 % z redukovaného denního vyměřovacího základu, postupem času se toto procento zvyšuje na 66 % od 31. do 60. dne nemoci a na 72 % od 61. dne nemoci.

Může dát zaměstnavatel výpověď pro nemoc či pracovní neschopnost ve zkušební době?

Jak je to s ukončením pracovního poměru ze strany zaměstnavatele v případě neschopenky ve zkušební době? Obecně zaměstnavatel nemůže dát výpověď zaměstnanci, který je na neschopence. Ve zkušební době je to ale jinak. Během zkušební doby má zaměstnanec i zaměstnavatel právo ukončit pracovní poměr bez udání důvodu. Zákon dává jedinou výjimku, že v prvních 14 dnech trvání neschopenky ve zkušební době nemůže zaměstnavatel pracovní poměr se zaměstnancem rozvázat. Od 15. dne už to možné je. I v takovém případě, pokud dále pokračuje pracovní neschopnost, má zaměstnanec nárok na pobírání dávek nemocenské.

Kalkulačka nemocenské

Zdroj: Peníze.cz - Výpočet nemocenské, nemocenská

Zdroje

Česká správa sociálního zabezpečení (2025). NEMOCENSKÉ. Dostupné z: https://www.cssz.cz/web/cz/nemocenske
Zákony pro lidi.cz. ZÁKON Č. 187/2006 SB., ZÁKON O NEMOCENSKÉM POJIŠTĚNÍ. Dostupné z: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2006-187
Peníze.cz (2025). VÝPOČET NEMOCENSKÉ 2026. Dostupné z: https://www.penize.cz/kalkulacky/nemocenska
Jenpráce.cz. PRODLOUŽENÍ, NEMOC ČI DOVOLENÁ VE ZKUŠEBNÍ DOBĚ? PORADÍME, JAK NA TO. Dostupné z: https://www.jenprace.cz/magazin/prodlouzeni-nemoc-ci-dovolena-ve-zkusebni-dobe-poradime-jak-na-to#anchorId2

Chci zjistit, na co mám nárok v případě pracovní neschopnosti Zjistit

Nejčastější otázky

Kdy má životní pojištění smysl?

Životní pojištění a další typy pojištění mají smysl v případech, kdy je na klientově příjmu finančně závislá rodina, splácí hypotéku nebo jiné finanční závazky. Smysl tak má pro živitele rodiny a pro ty, kteří velkou měrou přispívají do rodinného rozpočtu, a pro osoby, jejich příjmy pokrývají pouze to základní a nezbývají jim rezervy na nenadálé situace.

Na co se vztahuje životní pojištění?

Životní pojištění chrání jednotlivce, případně i rodinu před finančními dopady nepříznivých situací. Vztahuje se například na smrt, závažná onemocnění, pracovní neschopnost, invaliditu, trvalé následky úrazů, ztrátu soběstačnosti a další.

Jak si správně nastavit životní pojištění?

Aby měl člověk nejlepší životní pojištění, je důležité si ho správně nastavit. Při výpočtu je obecně vhodné vycházet z čistého příjmu, ale záleží na typu pojištění, o které máte zájem. Pojistnou částku pro případ smrti je vhodné nastavit přibližně na 2násobek až 3násobek ročního příjmu.

Jak vysokou životní pojistku zvolit?

Životní pojištění a nastavení jednotlivých rizik by mělo být efektivní, aby pojistka správně fungovala. Co se týče výše životní pojistky, pro pojištění smrti by se mělo vycházet z čistého příjmu a dalších okolností (výše hypotéky apod.). Pojistnou částku pro toto riziko je ideální nastavit přibližně na 2násobek až 3násobek čistého ročního příjmu. U invalidity je ideální částkou výše 1násobku až 3násobku čistého ročního příjmu.