Krácení dovolené při nemoci

Každému zaměstnanci, který v daném kalendářním roce odpracoval alespoň dvanáctinásobek své týdenní pracovní doby, vzniká nárok na poměrnou část dovolené za kalendářní rok.

Zákoník práce stanovuje základní výměru dovolené minimálně 4 týdny. Většina zaměstnavatelů ale v dnešní době poskytuje dovolenou v rozsahu 5 týdnů. Dovolená náleží zaměstnanci buď za celý rok, nebo pouze její poměrná část, a to podle toho, kolik celých násobků týdenní pracovní doby zaměstnanec v roce odpracoval.

Dovolená může být ovšem v některých případech krácena. Je tomu tak podle aktuální legislativy pouze při neomluvených absencích. V případě nemoci se již dovolená technicky „nekrátí“, ale zameškané hodiny nad stanovený limit se nepovažují za výkon práce, čímž nárok na dovolenou vůbec nevznikne.

Na kolik hodin dovolené máte nárok? Pro výpočet nároku na dovolenou je možné využít některou z internetových kalkulaček.

Sjednat pojištění

Co znamená krácení dovolené obecně

Krácení dovolené je termín stanovený zákoníkem práce pro situaci, kdy je z nějakého důvodu zaměstnanci zkrácená dovolená, takže může čerpat méně dnů. Důvody pro krácení dovolené není možné přenášet do následujícího roku. Platí tedy, že pokud důvod pro krácení dovolené nastane v listopadu 2024, není možné zaměstnanci zkrátit dovolenou v roce 2025.

Krácení dovolené z důvodu nemoci

Od roku 2021 platí, že pracovní neschopnost v rozsahu do 20násobku týdenní pracovní doby se počítá jako výkon práce, pokud zaměstnanec mimo tuto neschopnost odpracoval alespoň dvanáctinásobek své týdenní pracovní doby.

To v případě 40hodinové pracovní doby odpovídá maximálně 800 hodinám ročně. Teprve v případě delší pracovní neschopnosti se hodiny nad tento limit pro účely dovolené již nezapočítávají, což vede k tomu, že zaměstnanec nezíská nárok na další hodiny dovolené.

Plníme, i když nemusíme - Garantujeme, že vyplácíme plnění v alespoň 99 % případů Sjednat pojištění

Krácení dovolené při různé délce nemoci

Krácení dovolené při krátké nemoci

V případě pracovního poměru na plný úvazek (40 hodin týdně) má zaměstnanec při výměře 4 týdnů nárok na 160 hodin dovolené. Pokud onemocní například v září na 3 týdny (zamešká 120 hodin), dovolená se mu nijak nekrátí. Nemoc totiž nepřekročila limit 800 hodin a zaměstnanec v daném roce odpracoval více než 12 násobků své týdenní pracovní doby.

Krácení dovolené při dlouhé nemoci

Pokud zaměstnanec onemocní na začátku června a v pracovní neschopnosti bude do konce roku, znamená to, že odpracoval cca 22 týdnů a z důvodu nemoci zameškal cca 30 týdnů. Díky odpracování více než 12 týdnů mu bude z nemoci započteno jako výkon práce maximálně 20 týdnů (800 hodin). Pro účely výpočtu dovolené tak bude mít odpracováno celkem 42 týdnů a za každý celý odpracovaný násobek týdenní pracovní doby bude mít nárok na 1/52 z celoroční výměry dovolené.

Krácení dovolené v případě celoroční nemoci

V případě celoroční neschopenky nemá zaměstnanec nárok na žádný den dovolené, jelikož neodpracoval ani dvanáctinásobek své týdenní pracovní doby (v případě úvazku 40h/týdně tedy neodpracoval alespoň 480 hodin), což je základní podmínka pro to, aby se nemoc mohla započítat jako náhradní doba.

Výjimka z krácení dovolené

Výjimkou z krácení dovolené z důvodu nemoci je případ, kdy k pracovní neschopnosti došlo následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání. Tento typ pracovní neschopnosti se totiž započítává jako výkon práce v plném rozsahu bez omezení limitem 20násobku týdenní pracovní doby.

Kalkulačka nemocenské

Zdroj: Peníze.cz - Výpočet nemocenské, nemocenská

Zdroje

E15.cz. KRÁCENÍ DOVOLENÉ A NÁROK NA POMĚRNOU ČÁST BĚHEM ROKU: VÝPOČET A PRAVIDLA. Dostupné z: https://www.e15.cz/finexpert/prace-a-mzda/kraceni-dovolene-a-narok-na-pomernou-cast-behem-roku-vypocet-a-pravidla-1423380
Česká správa sociálního zabezpečení (2026). NEMOCENSKÉ. Dostupné z: https://www.cssz.cz/web/cz/nemocenske
Zákony pro lidi.cz. ZÁKON Č. 187/2006 SB., ZÁKON O NEMOCENSKÉM POJIŠTĚNÍ. Dostupné z: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2006-187

Chci zjistit, na co mám nárok při nemoci Zjistit

Nejčastější otázky

Kdy má životní pojištění smysl?

Životní pojištění a další typy pojištění mají smysl v případech, kdy je na klientově příjmu finančně závislá rodina, splácí hypotéku nebo jiné finanční závazky. Smysl tak má pro živitele rodiny a pro ty, kteří velkou měrou přispívají do rodinného rozpočtu, a pro osoby, jejich příjmy pokrývají pouze to základní a nezbývají jim rezervy na nenadálé situace.

Na co se vztahuje životní pojištění?

Životní pojištění chrání jednotlivce, případně i rodinu před finančními dopady nepříznivých situací. Vztahuje se například na smrt, závažná onemocnění, pracovní neschopnost, invaliditu, trvalé následky úrazů, ztrátu soběstačnosti a další.

Jak si správně nastavit životní pojištění?

Aby měl člověk nejlepší životní pojištění, je důležité si ho správně nastavit. Při výpočtu je obecně vhodné vycházet z čistého příjmu, ale záleží na typu pojištění, o které máte zájem. Pojistnou částku pro případ smrti je vhodné nastavit přibližně na 2násobek až 3násobek ročního příjmu.

Jak vysokou životní pojistku zvolit?

Životní pojištění a nastavení jednotlivých rizik by mělo být efektivní, aby pojistka správně fungovala. Co se týče výše životní pojistky, pro pojištění smrti by se mělo vycházet z čistého příjmu a dalších okolností (výše hypotéky apod.). Pojistnou částku pro toto riziko je ideální nastavit přibližně na 2násobek až 3násobek čistého ročního příjmu. U invalidity je ideální částkou výše 1násobku až 3násobku čistého ročního příjmu.