Angina pectoris a její dopady na zdraví a peněženku

Máte potíže s pálivou či svíravou bolestí za hrudní kostí vystřelující do spodní čelisti, levého ramene nebo na vnitřní stranu levé paže? Pak je možné, že patříte mezi 2–7 % populace v rozvinutých zemích, u kterých se rozvinula angina pectoris. Tato choroba nejvíce ohrožuje osoby starší 65 let, u nichž se odhaduje přítomnost anginy pectoris u 10-20 % z nich.

Sjednat pojištění

Co je angina pectoris

Angina pectoris je jedním z hlavních projevů ischemické choroby srdeční (koronární aterosklerózy) - onemocnění, při němž se v koronárních (věnčitých) tepnách srdce tvoří aterosklerotické pláty, které snižují průtok krve v daných tepnách. V důsledku toho při námaze nebo stresu nestačí průtok krve zvýšené potřebě srdce a vzniká ischémie (nedokrvenost) myokardu, která se navenek projevuje bolestí na hrudi. Ta trvá obvykle jen pár minut. Pokud však bolest přetrvává déle než 15 minut, může se už jednat o infarkt myokardu. To je stav, při kterém již dochází k nevratnému poškození srdce.

V laickém prostředí se pro anginu pectoris někdy používá i výraz „předinfarktový stav“, který poukazuje na to, že jde o varování před hrozícím infarktem.

Stádia anginy pectoris (dle Canadian Cardiovascular Society)

Podle míry námahy, která vyvolává bolest vytvořila Canadian Cardiovascular Society (CCS) speciální škálu “tříd” anginy pectoris.

Třída 1 – k potížím dochází při výjimečně intenzivní nebo déletrvající zátěži (např. sprint do prudkého kopce).Třída 2 – potíže nastávají při zvýšené fyzické či psychické zátěži (např. rychlá chůze, výstup dvou pater schodů, chůze proti větru v chladu)).Třída 3 – problémy vznikají již při lehké zátěži (chůze po rovině, výstup jednoho patra schodů).Třída 4 – neschopnost jakékoliv fyzické aktivity bez bolesti. nNemoc se projevuje i v klidu, bez jakékoliv zátěže.

Plníme, i když nemusíme - Garantujeme, že vyplácíme plnění v alespoň 99 % případů Sjednat pojištění

Formy anginy pectoris

Stabilní angina pectoris

Tato nemoc, známá také jako „námahová angina pectoris“, se vyznačuje předvídatelnými epizodami bolesti vznikajícími při námaze či emočním stresu. Předvídatelná znamená, že tyto epizody vznikají při podobné úrovni zátěže a po pár minutách klidu nebo po aplikaci nitroglycerinu odezní. Stabilní forma anginy pectoris naznačuje, že se pláty zužující průchod tepnou vyvíjejí postupně, nicméně riziko akutní trombózy je nižší než u nestabilní formy anginy.

Nestabilní angina pectoris

Nestabilní angina pectoris představuje závažnou formu této srdeční ischemické choroby. Bolesti na hrudi přichází nepředvídatelně při stále menší námaze, někdy i v klidovém režimu. Tato forma anginy pectoris se progresivně zhoršuje a často dochází k parciální trombóze v koronární tepně. Tato forma anginy pectoris představuje bezprostřední riziko vzniku infarktu myokardu a vyžaduje okamžitou lékařskou péči.

Prinzmetalova (variantní) angina pectoris

Nedostatek kyslíku v tomto případě nezpůsobuje přímo ateroskleróza srdečních tepen (ačkoliv koronární tepna může být ateroskleroticky změněná), ale náhlé stažení svaloviny cévy dočasně snižující průchodnost krve cévou. Variantní angina se často objevuje v klidu, typicky v noci nebo nad ránem a může být doprovázena závažnými arytmiemi srdce.

Mikrovaskulární angina pectoris

Bývá považována za podtyp stabilní anginy a způsobuje ji dysfunkce drobných cév v srdeční svalovině. Velké koronární tepny nejsou většinou významně zúžené aterosklerózou. Tato forma se vyznačuje atypickými bolestmi na hrudi a objevuje se častěji u žen.

Jak angina pectoris začíná

Angina pectoris se plíživě vyvíjí mnoho let. Zpočátku se aterosklerotické pláty ve věnčitých tepnách tvoří nepozorované - průtok krve srdcem je stále dostatečný a tak nedochází k nedokrvenosti myokardu a tím pádem ani bolesti na hrudi. Ta se poprvé objeví zpravidla při zvýšené fyzické zátěži jako je chůze do kopce, běh, zvedání těžkých břemen nebo obecně zvýšení tepové frekvence. Spouštěčem však může být i psychický stres nebo náhlý přechod do chladného prostředí.

První epizody anginy pectoris bývají pro nemocného velmi alarmující, jelikož bolest na hrudi přirozeně vyvolává strach z infarktu myokardu. Je proto nezbytné, aby si nemocný nový a nevysvětlitelný bolestivý pocit na hrudi nenechal jen pro sebe, svěřil se lékaři a byl odborně vyšetřen.

Příznaky anginy pectoris

Hlavním příznakem anginy pectoris je bolest na hrudi (stenokardie) typicky za hrudní kostí. Pacienti ji často popisují jako pálení, svírání nebo tlak na hrudi. Bolest pak může vystřelovat do dalších částí těla, typicky do levé paže a ramene, krku, dolní čelisti nebo do zad mezi lopatky. Častá je i dušnost (zadýchávání se), jelikož nedokrvený srdeční sval není schopen zajistit dostatečný srdeční výdej při námaze. Mezi další příznaky patří nadměrné pocení, pocit na zvracení, závratě nebo silná únava.

Během záchvatu anginy musí nemocný obvykle přerušit aktivitu, zastavit se a vyčkat v klidu, dokud příznaky neodezní. Stabilní angina trvá řádově 5–15 minut. V případě, že by se však objevily nové nebo nezvyklé příznaky, které neodpovídají typickému průběhu (např. bolest je silnější nebo přichází i v klidu), může to signalizovat rozvoj nestabilní formy anginy nebo akutní (probíhající) infarkt myokardu – takové zhoršení vyžaduje okamžitou lékařskou pomoc.

Čekací doba nemusí být problém

Čekací dobou se pojišťovna chrání před tím, aby se člověk, který tuší nějakou vážnou nemoc, nejprve pojistil a až následně navštívil lékaře. My v Simplea víme, že ne všechny případy propuknutí nemoci v čekací době jsou spekulativní, a v takových situacích dává smysl plnit. Každý případ posuzujeme individuálně a v rámci Garance plnění plníme na 99 %, přestože bychom nemuseli. Přesvědčit se můžete na příkladech ze života níže.

Táta „alkoholik“ na koni

„Rizikový“ teambuilding

„Nezodpovědný“ dělník

"Zákeřné" klíště

Onemocnění "nepočkalo"

Sebevražda "přišla" moc brzy

Vyšetření a diagnostika

Základem diagnostiky anginy pectoris je elektrokardiografické vyšetření (EKG), které se provádí v klidu a při zátěži (na rotopedu nebo běžeckém pásu). Při zátěžovém testu se sleduje EKG křivka a krevní tlak při postupně se zvyšující námaze. Zátěž totiž může odhalit typické známky nedokrvení srdečního svalu. V případě, že pacient nemůže cvičit, lze srdce farmakologicky stimulovat léky se srovnatelným účinkem. Dále je využívána echokardiografie (ultrazvuk srdce) nebo myokardiální perfuzní scan (scintigrafie srdce) k posouzení prokrvení srdečního svalu v klidu i při zátěži.

Nejvýznamnější vyšetřovací metodou k potvrzení ischemické choroby srdeční je však koronární angiografie. To je rentgenové zobrazení věnčitých tepen pomocí kontrastní látky. Ta je vstříknuta do věnčitých tepen katétrem zavedeným obvykle z třísla nebo zápěstí. Koronarografie umožňuje přímo vidět zúžená místa cév a určit tak počet, lokalizaci a závažnost postižených tepen.

Které části těla angina pectoris postihuje

Srdce – srdeční sval (myokard) a věnčité tepny, které ho zásobují kyslíkem.
Hrudník – oblast za hrudní kostí (přibližně uprostřed hrudi), odkud vychází hlavní bolestivý vjem (tlak či svírání).
Levá paže a rameno – bolest často vystřeluje do levé horní končetiny, typicky po vnitřní straně paže směrem k lokti a zápěstí.
Krk a dolní čelist – bolest se může šířit vzhůru do oblasti krku, do čelistí (zejména dolní čelisti) a kolem hrtanu, což může imitovat např. bolest v krku nebo zubů.
Záda – zejména oblast mezi lopatkami.

Prevence onemocnění

Základem prevence anginy pectoris a ischemické choroby srdeční obecně je dodržování zásad zdravého životního stylu – nekouřit, zdravě jíst, pravidelně se hýbat a udržovat si zdravou hmotnost. Dále je nutné léčit rizikové stavy jako hypertenzi (vysoký krevní tlak), cukrovku či vysoký cholesterol. Díky těmto preventivním opatřením lze významně oddálit nebo dokonce zabránit rozvoji aterosklerózy a předejít tím angině pectoris

Mezi hlavní rizikové faktory vzniku anginy pectoris patří:

kouření
vysoký krevní tlak,
vysoká hladina cholesterolu (zejména LDL cholesterolu),
cukrovka,
obezita,
chronický stres,
alkohol,
znečištěné ovzduší.

Průběh anginy pectoris

Průběh onemocnění závisí na závažnosti postižení koronárních tepen. V případě stabilní anginy pectoris jsou epizody vyvolány podobnou mírou zátěže a dlouhodobě se nemění. Pacient například pociťuje svíravou bolest při běhu, ale epizody se nezhoršují.Takový stav při dodržování léčebných opatření může trvat mnoho let beze změny.

Pokud však aterosklerotické pláty na stěnách věnčitých tepen dále rostou, anginózní potíže se objevují stále častěji a při menší námaze. Varovným signálem by mělo být, pokud se začne bolest na hrudi objevovat dokonce v klidu nebo při zcela minimální námaze - v takové chvíli už hovoříme o nestabilní angině pectoris. Ta často přechází do infarktu myokardu - prasknutí aterosklerotického plátu a vznik krevní sraženiny mohou tepnu uzavřít úplně. Prudká bolest na hrudi pak neodeznívá a nereaguje ani na podání léků (nitroglycerinu). Nestabilní angina pectoris je tedy tzv. akutní stav - jakmile se objeví, je nutné okamžitě volat záchrannou službu.

Prinzmetalova (variantní) angina pectoris se vyskytuje vzácněji a není způsobena námahou, ale náhlým vazospazmem (křečí) koronární tepny. Typicky přichází v klidu, často v noci nad ránem, a projevuje se silnou bolestí za hrudní kostí.

Dalším zvláštním případem je tzv. mikrovaskulární angina pectoris neboli syndrom X, kdy pacient trpí bolestmi i přes normální nález na hlavních koronárních tepnách – příčinou jsou dysfunkce drobných arteriol uvnitř srdečního svalu. Tato forma postihuje častěji ženy středního věku a její diagnostika je obtížnější.

S naším životním pojištěním máte nárok na náhradu mzdy i v případě Anginy pectoris Sjednat pojištění

Léčba onemocnění

Základními pilíři léčby jsou režimová opatření, farmakoterapie a případné invazivní zákroky k obnovení průtoku (revaskularizaci) postižených tepen. Nezbytným předpokladem je, aby pacient přestal kouřit a dodržoval vhodnou životosprávu. Nevedou-li tato opatření ke zlepšení stavu, přistupuje se k nasazení léčiv:

Nitráty jsou léky, které rozšiřují cévy a tím zlepšují průtok krve k srdci (např. nitroglycerin).
Beta-blokátory zpomalují srdeční frekvenci, čímž snižují krevní tlak a tím snižují spotřebu kyslíku v srdečním svalu. Patří mezi hlavní léky k dlouhodobé kontrole stabilní anginy – při pravidelném užívání snižují frekvenci záchvatů a zlepšují toleranci zátěže.
Blokátory kalciových kanálů rozšiřují tepny a některé z nich i lehce zpomalují tep. Jsou označovány jako alternativa nebo doplňek beta-blokátorů. Obzvlášť účinné jsou u Prinzmetalovy varianty anginy, jelikož působí proti křečím koronárních tepen.
Antiagregační léčba - všichni pacienti s anginou pectoris by měli, pokud je to možné, užívat aspirin (kyselinu acetylsalicylovou) v nízké dávce denně. Aspirin totiž snižuje srážlivost krve, brání tvorbě krevních sraženin a tím snižuje riziko infarktu myokardu.
Statiny snižují hladinu LDL cholesterolu v krvi, tím zpomalují postup aterosklerózy a stabilizují již existující pláty.

U pacientů s vysokým stupněm zúžení koronárních tepen, kteří mají opakované obtíže nebo u nichž hrozí vysoké riziko infarktu, se zvažuje invazivní zákrok k zprůchodnění tepen.

Perkutánní koronární intervence (PCI) čili balónková angioplastika se zavedením stentu je lékařský zákrok bez otevřené operace. Lékař při něm zavede do věnčité tepny tenký katetr s malým balónkem na konci, navede jej na místo zúžení a zde jej nafoukne. Dojde k roztažení tepny a k rozmačkání aterosklerotického plátu do stěn cévy. Pro dlouhodobý efekt se do místa zavádí výztužná drátěná trubička tzv. stent, který udržuje tepnu otevřenou. Výhodou angioplastiky je zákrok o délce přibližně jedné hodiny a pouze s lokálním umrtvením. Nevýhodou pak může být návrat zúžení nebo vznik zúžení na jiném místě v tepně.

Aortokoronární bypass (CABG) je chirurgická operace s otevřením hrudníku, při níž se vytváří náhradní “trubice” pro krev tak, aby tekla mimo ucpané úseky koronárních tepen. Bypass se provádí u pokročilé koronární choroby, např. je-li postiženo více cév najednou nebo je-li zúžení na takovém místě, že není vhodné pro angioplastiku. Doba hospitalizace a rekonvalescence je delší než u PCI, avšak u vhodných pacientů má bypass velmi dobré dlouhodobé výsledky.

Z experimentálních postupů lze zmínit EECP (Enhanced External Counterpulsation). To je neinvazivní terapeutická metoda pro pacienty s těžkou refrakterní anginou, u nichž nelze provést bypass či angioplastiku. Při EECP se v leže střídavě nafukují manžety na dolních končetinách pacienta synchronizovaně s jeho srdeční akcí, což zlepšuje prokrvení srdečního svalu. Účinek této metody je však silně individuální.

Světový den anginy pectoris

Angina pectoris nemá přímo svůj speciální světový den, ale problematika ischemické choroby srdeční a prevence srdečních onemocnění jsou připomínány během Světového dne srdce, který připadá na 29. září. Cílem tohoto dne je zvyšovat povědomí o kardiovaskulárních chorobách, jejich prevenci a léčbě. V tento den probíhají v mnoha zemích osvětové kampaně, pochody, bezplatná měření tlaku a cholesterolu či jiné akce na podporu kardiovaskulárního zdraví.

Výskyt a statistiky

Angina pectoris není nemocí v tradičním slova smyslu, ale je spíše klinickým projevem ischemické choroby srdeční. Celosvětově v roce 2019 zabily kardiovaskulární nemoci přibližně 18 milionů lidí. Samotná ischemická choroba srdeční má na svědomí odhadem 9 milionů životů ročně.

V Evropské unii jsou nemoci oběhové soustavy nejčastější příčinou úmrtí. V roce 2021 bylo v EU zaznamenáno celkem 1,71 milionu úmrtí na kardiovaskulární onemocnění, což odpovídá 32,4 % všech úmrtí (každé třetí úmrtí). Oproti tomu zhoubné nádory, jako druhá nejčastější příčina smrti v EU, měly podíl “pouze” 21,6 %

V České republice jsou choroby srdce a cév taktéž nejčastější příčinou úmrtí. Ischemická choroba srdeční byla v posledních letech příčinou přibližně 15 % všech úmrtí – například v roce 2020 na ni zemřelo více než 19 000 obyvatel ČR. Každoročně bývá v ČR hospitalizováno několik desítek tisíc pacientů s akutním infarktem myokardu nebo akutními koronárními syndromy. Přesná incidence stabilní anginy pectoris se obtížně stanovuje, neboť řada případů zůstává dlouho nediagnostikována. Podle údajů Národního kardiovaskulárního plánu bylo v roce 2023 v ČR evidováno (léčeno) celkem 1 000 932 pacientů s ischemickou chorobou srdeční.

Prevalence ICHS výrazně stoupá s věkem – mezi seniory nad 75 let má ICHS více než polovina populace. Z hlediska pohlaví postihuje ICHS častěji muže v produktivním věku, avšak po 70. roce se rozdíly stírají.

Vyhlídky léčby anginy pectoris

Prognóza pacientů s anginou pectoris se za poslední desítky let výrazně zlepšila. V minulosti byla angina pectoris spojena s vysokým rizikem infarktu a úmrtí, zatímco dnes, při správné léčbě, mnoho nemocných žije dlouhodobě bez zásadnějších omezení. Stabilní angina pectoris se dá považovat za chronické onemocnění, které je však ve většině případů dobře kontrolovatelné. Dříve měli pacienti s anginou kvůli strachu z bolesti na hrudi výrazná omezení fyzických aktivit. Dnes, díky účinné sekundární prevenci a případné revaskularizaci, mnoho z nich může vykonávat lehčí až středně těžké činnosti, rekreačně sportovat a věnovat se běžným denním aktivitám.

Je nutné zmínit, že angina pectoris není vyléčitelná. To znamená, že jakmile jednou vznikne (tj. koronární tepny jsou poškozené aterosklerózou), zůstává pacient kardiakem do konce života. Veškerá léčba tedy směřuje k potlačení příznaků a prevenci komplikací, nikoli k úplnému „vyléčení“ aterosklerózy. Aterosklerotické pláty v cévách sice mohou částečně zmenšit svou aktivitu (stabilizovat se) při intenzivní léčbě, ale zcela zmizí jen vzácně. Pacienti s anginou by proto měli svou nemoc akceptovat jako chronickou a aktivně se podílet na její léčbě.

Předpokládá se, že s nástupem nových léků a technologií bude možné dále snížit úmrtnost na ICHS a také omezit četnost invazivních zákroků jen na nejnutnější případy. Z pohledu pacienta to znamená, že perspektiva dožití s anginou pectoris je při správné léčbě velmi dobrá. Mnozí pacienti se totiž dožívají vysokého věku, aniž by kdy prodělali infarkt či srdeční selhání.

Angina pectoris a životní pojištění

Nemoci srdce a cév zpravidla neohrozí život člověka hned. Jenže právě to je na nich zrádné – rozvíjejí se pomalu a nenápadně. Když pak přijdou komplikace, dopadnou tvrdě. Pro člověka, který nese odpovědnost za rodinu, to může znamenat náhlý výpadek příjmu kvůli dlouhé pracovní neschopnosti, invaliditě nebo dokonce smrti. V pozdějším věku pacientům s onemocněním srdce a cév hrozí ztráta soběstačnosti a dlouhodobá závislost na každodenní péči. Myslet na to včas není pesimismus. Je to projev odpovědnosti.

Přitom vhodně nastavené životní pojištění dokáže propad příjmu zmírnit nebo dokonce i vyrovnat. Vy se tak můžete bez starostí soustředit na svou léčbu nebo léčbu svých blízkých a nemusíte se strachovat o Vaše rodinné finance. Nad to Pojištění dlouhodobé péče zvládne v případě dlouhodobé závislosti na péči ve 3. nebo 4. stupni pravidelně přispívat na domácí péči o nemocného nebo dokonce zajistit i odbornou péči v partnerském pobytovém zařízení. A to bez dlouhých čekacích dob a bez nezvladatelných doplatků.

Důležité je pojistit se včas, dokud je člověk alespoň zčásti zdravý. V Simplea pojišťovně víme, že každý lidský příběh je jiný, a proto ke každému zájemci o pojištění i ke každé škodní události přistupujeme individuálně a spravedlivě. V rámci Garance plnění pak plníme na 99 %, přestože bychom nemuseli.

Před sjednáním životního pojištění si vždy pečlivě prostudujte pojistné podmínky a smluvní dokumentaci dané pojišťovny. Zvláštní pozornost věnujte výluce na vrozené vady a ujistěte se, že pojišťovna nemá speciální výluky na oběhovou soustavu nebo onemocnění srdce a cév. Zbystřete, pokud pojišťovna nemá dotazy na zdravotní stav - to naznačuje výluku na onemocnění, jejichž příznaky se objevily před počátkem pojištění. Cena pojištění by neměla být na prvním místě. Důležité je, abyste pojistné smlouvě rozuměli a hlavně - abyste Vy a Vaši blízcí byli pojištěni kvalitně.

Spočítejte si své životní pojištění přes tlačítko níže nebo si najděte svého poradce, se kterým proberete možnosti vhodně nastaveného životního pojištění.

Podezření na anginu pectoris

Pokud máte podezření na anginu pectoris, neváhejte a navštivte svého praktického lékaře. Ten provede prvotní vyšetření a případně vystaví žádanku na kardiologii.

Kardiologické vyšetření se pak může skládat z EKG (klidového i zátěžového), ultrazvuku srdce (echokardiografie), perfuzního scanu (scintigrafie myokardu), CT koronárních tepen apod. V případě, že se nejedná o nestabilní anginu, vyšetření mohou trvat i několik týdnů. V případě nestabilní varianty však není na o čekat a je třeba okamžitě vyhledat akutní lékařskou pomoc.

Návštěvu lékaře se nevyplácí odkládat. Pokud pacient trpí anginou pectoris, tak je vhodné léčbu zahájit co nejdříve. Stejně tak se ale může stát, že příznaky a případné výsledky vyšetření mohou lékaře nasměrovat k úplně jinému onemocnění.