Léčba křečových žil dolních končetin
Při léčbě varixů dolních končetin se postup léčby volí dle závažnosti nálezu a obtíží pacienta. V raných stádiích a u lehčích forem nemoci je preferována konzervativní léčba, která zahrnuje režimová opatření, jako je redukce váhy (při nadváze), pohybové aktivity, vyhýbání se dlouhému stání, nošení kompresních punčoch a užívání venofarmak (tj. léků posilujících žilní stěnu a zlepšujících návrat krve).
Při výraznějším poškození nebo komplikacích se přistupuje k invazivní léčbě – chirurgickému odstranění varixů, léčbě žil pomocí tkáňového lepidla, skleroterapii nebo laserové (EVLA) a radiofrekvenční ablaci (RFA) žil. Důležité je vědět, že léčba varixů dolních končetin neznamená, že se nemohou časem vytvořit nové varixy jinde. Proto je nutné preventivní opatření proti vzniku nových křečových žil dodržovat.
Léčba hemoroidů
Léčba hemoroidů závisí na stupni obtíží. V počátečních fázích bývá účinná konzervativní terapie zahrnující úpravu stravovacích návyků (více vlákniny a tekutin), hygiena konečníku a používání volně prodejných mastí či čípků s obsahem protizánětlivých a znecitlivujících složek pomáhajích tlumit svědění a bolest.
Pokud konzervativní přístup nestačí, používají se invazivní metody. Nejčastěji se ambulantně provádí ligace hemoroidů elastickým kroužkem (Barronova ligatura). Lékař endoskopicky nasadí malou gumičku na bázi hemoroidálního uzlu, čímž přeruší jeho prokrvení. Uzel během pár dní odumře a odpadne. Zákrok je rychlý a účinný u vnitřních hemoroidů II.–III. stupně.
Mezi alternativní metody patří ošetření hemoroidů skleroterapií, infračervenou koagulací nebo jednodenní chirurgií. Novinkou je embolizace hemoroidálních tepen intervenčním radiologem.
Po jakémkoli zákroku je důležité pokračovat v doporučených preventivních opatřeních (strava, hygiena), aby se riziko vzniku nových hemoroidů eliminovalo.
Léčba jícnových varixů
Léčba jícnových varixů má dvě roviny – akutní zástavu krvácení a prevenci krvácení. Pokud endoskopické vyšetření odhalí u pacienta s cirhózou větší varixy, zahajuje se preventivní (profylaktická) léčba, aby se zabránilo krvácení. Pacient užívá léky snižující průtok portálním řečištěm a tím i tlak ve varixech.
Rovnocennou metodou v prevenci je endoskopická ligace varixů. Při ní se při gastroskopii nasávají varixy do speciálního nástavce a přetahují se přes ně pružné gumičky jako u hemoroidů. Varix se podváže a postupně zajizví. U pacienta, který překonal epizodu krvácení, je účinná sekundární prevence kombinací beta-blokátorů a periodických ligací. Výrazně snižuje riziko opakovaného výskytu. Přesto asi u třetiny nemocných dochází do 2 let k opakovanému krvácení znovu.
Akutní krvácení z jícnových varixů je život ohrožující stav, který vyžaduje okamžitou intenzivní péči. Pacient je přijat na JIP, zajišťuje se žilní vstup a podávají se intravenózně tekutiny a krevní převody podle potřeby. Současně je zahájena intravenózní farmakologická léčba, která zúží cévy v břiše a sníží přítok krve do varixů.
Dále pacient užívá širokospektrá antibiotika bránicí infekci, která by mohla zhoršit jeho zdravotní stav. Neprodleně se provádí endoskopie za účelem zastavení krvácení. Pokud standardní endoskopické metody selžou a krvácení je nezvladatelné, přichází na řadu mechanická tamponáda nebo nové postupy.
Krajním řešením opakovaných variceálních krvácení je chirurgický portokavální zkrat nebo transplantace jater, která odstraní cirhózu. Po úspěšné transplantaci jícnové varixy obvykle vymizí. Dříve umíralo na první krvácení až 50 % pacientů. Dnes díky moderním metodám při intenzivní léčbě akutní úmrtnost klesla na 10–20 %.
Léčba varikokély
U varikokély volba terapie závisí na tom, zda pacientovi činí obtíže nebo ohrožuje plodnost. Pokud je varikokéla malá, asymptomatická a spermiogram je v normě, volí se sledování ve formě pravidelných kontrol u urologa s ultrazvukem.
Pokud varikokéla způsobuje bolesti, pocit diskomfortu nebo je spojena s poruchou plodnosti, je indikována varikokélektomie. Při této operaci jsou přerušeny postižené žíly, aby se eliminoval zpětný tok krve k varleti. Dnes je standardem mikrochirurgická subinguinální varikokelektomie prováděná v lokální či celkové anestezii malým řezem pod tříslem s použitím operačního mikroskopu. Alternativně lze varikokélu řešit laparoskopicky nebo pomocí radiologické embolizace varikokély.
Po úspěšné léčbě dochází ke zlepšení parametrů spermatu (nárůstu počtu i pohyblivosti spermií). Pokud varikokéla nezpůsobuje obtíže a není indikována k operaci, doporučuje se nosit pohodlné, ale nepříliš volné spodní prádlo (tzv. suspensor) k podepření šourku při sportu a pravidelné kontroly u lékaře.