Kvasinková infekce pochvy a její dopady na zdraví a peněženku

Kvasinková infekce pochvy (vaginální kandidóza) patří k nejčastějším houbovým infekcím u lidí a tvoří zhruba 25 % všech zánětů pochvy vedle bakteriální vaginózy a trichomoniázy. Na rozdíl od invazivních kandidóz (tj. hlubokých infekcí orgánů či krve u těžce nemocných pacientů) jde u zdravých žen o povrchovou infekci sliznic, která zpravidla není život ohrožující, nicméně může být velmi nepříjemná.

Jedná se o plísňové onemocnění vyvolané přemnožením kvasinkových hub rodu Candida v oblasti pochvy a zevních pohlavních orgánů ženy. Kvasinky tohoto rodu se v pochvě vyskytují běžně, žijí v rovnováze s jinými mikroorganismy a nepůsobí potíže. Problém nastává při narušení přirozeného poševního prostředí, které vede k přemnožení kvasinek a vzniku zánětu pochvy projevující se infekcí poševní sliznice a přilehlé vulvy.

Nejčastějším původcem vaginálních kvasinkových infekcí je druh Candida albicans (85–90 % případů). Méně časté jsou kvasinkové infekce způsobené jinými druhy kvasinek jako C. glabrata, parapsilosis, tropicalis, krusei a další.

Kvasinková infekce začíná narušením přirozené rovnováhy mikroflóry v pochvě. Může jít například o důsledek užívání antibiotik, jež mohou vyhubit „hodné“ bakterie (laktobacily). Ty v pochvě udržují přirozené kyselé pH bránící nadměrnému růstu kvasinek. Nebo ke kvasinkové infekci může vést oslabený imunitní systém (např. při HIV infekci, užívání kortikosteroidů nebo imunosupresiv).

Dále se vaginální kandidózy objevují při hormonálních změnách, jako je těhotenství či období před menstruací. Vyšší hladina estrogenů podporuje růst kvasinek a ty se snáze přemnoží. Vyšší náchylností ke kvasinkové infekci trpí ženy s diabetes, zejména pokud není vhodně kompenzovaná. Vysoká hladina cukru v tělních tekutinách růst kvasinek usnadňuje. 

Vznik kvasinkových infekcí nejvíce hrozí během letních měsíců. Vysoké teploty a pocení v intimních oblastech zvyšuje teplé a vlhké prostředí, což přispívá k růstu kvasinek. Taktéž chlorovaná voda v bazénech může přirozenou rovnováhu poševního prostředí narušit a přispět k přemnožení kvasinek.

Ke vzniku kvasinkové infekce mohou přispět některé sexuální praktiky, zejména kombinace vaginálního a análního sexu, kdy se kvasinky z konečníku mohou dostat do pochvy.

Mezi typické příznaky kvasinkové infekce pochvy patří:

• intenzivní svědění a pálení v pochvě a na vulvě,
• abnormální poševní výtok (bělavý, hustý, hrudkovitý a nezapáchající),
• zarudlé, podrážděné a oteklé velké a malé stydké pysky, zarudlé okolí vchodu do pochvy, zarudlý klitoris a podrážděná okolní sliznice,
• řezavé pocity při močení,
• nepříjemné pocity až bolest při pohlavním styku.

Každá pacientka může mít jen část vyjmenovaných příznaků v závislosti na průběhu infekce a individuální citlivosti.

Čekací dobou se pojišťovna chrání před tím, aby se člověk, který tuší nějakou vážnou nemoc, nejprve pojistil a až následně navštívil lékaře. My v Simplea víme, že ne všechny případy propuknutí nemoci v čekací době jsou spekulativní, a v takových situacích dává smysl plnit. Každý případ posuzujeme individuálně a v rámci Garance plnění plníme na 99 %, přestože bychom nemuseli. Přesvědčit se můžete na příkladech ze života níže.

Diagnózu stanovuje gynekolog na základě typických klinických příznaků a vyšetření pochvy. Pro potvrzení diagnózy a vyloučení jiných infekcí se provádí laboratorní rozbor poševního výtěru. Pro zvýšení průkaznosti se vzorek často připravuje pomocí kapky hydroxidu draselného (KOH), který rozpustí buněčné zbytky a nechá lépe vyniknout kvasinkové buňky. Výsledky jsou okamžité.

Doplňkové kultivační vyšetření se provádí v případech, kdy mikroskopie vyjde negativně, ale podezření na kvasinkovou infekci přetrvává, nebo pokud se jedná o opakované či atypické infekce. Analýza vzorku zabere v laboratorních podmínkách 1–3 dny a pomůže určit i konkrétní druh kvasinek.

Pokud si žena léčí „mykózu“ (plísňové onemocnění) opakovaně sama volně prodejnými prostředky a obtíže neustupují, mělo by vždy následovat lékařské vyšetření. Může se totiž jednat o jiný typ infekce (např. bakteriální), který vyžaduje odlišnou léčbu.

Samotný pozitivní kultivační nález kvasinek ještě neznamená onemocnění. Odhaduje se, že až čtvrtina zdravých žen může mít v pochvě kvasinky přítomné bez jakýchkoliv příznaků. Proto je důležité hodnotit laboratorní nálezy v kontextu klinických obtíží.

Kvasinkové infekce postihují především poševní sliznici. Právě zde se kvasinky přemnoží a vyvolají zánět. Typicky se objeví zarudnutí, otok a bělavé hrudkovité povlaky, které jsou pro tuto infekci charakteristické.

Zánět se však neomezuje jen na pochvu. Velmi často se rozšíří také na vulvu. To vysvětluje, proč pacientky pociťují svědění a pálení i na kůži kolem poševního otvoru. Při výraznější infekci může podráždění a zánět postihnout okolní kožní plochy (hráz mezi pochvou a konečníkem, kůži v okolí řitního otvoru či horní část pubického ochlupení). K rozšíření dochází prostým mechanickým drážděním a škrábáním svědících míst.

Za běžných okolností zůstává infekce lokální a nepřechází do jiných částí těla. Kvasinková postižení ústní sliznice (moučnivka) nebo kožních záhybů jsou sice také poměrně časté, ale představují oddělené formy kandidózy, které s vaginální infekcí přímo nesouvisí a nevznikají jejím rozšířením.

K hlubokým vnitřním nebo systémovým kandidovým infekcím dochází pouze u těžce oslabených pacientek (např. onkologicky léčených), nikoli u zdravých žen s běžnou vaginální mykózou.

Mezi základní preventivní opatření kvasinkových infekcí patří dodržování správné hygieny, vhodné oblékání a zdravý životní styl. Zejména v létě se doporučuje prodyšné bavlněné spodní prádlo a volnější oděvy. Pokud se žena hodně zpotí, je vhodné se co nejdříve převléct do suchého spodního prádla a oblečení.

Po koupání v bazénu bývá doporučováno intimní partie opláchnout čistou vodou, aby byl odstraněn chlor, který může narušit poševní mikroflóru. Oproti tomu koupání v moři nepředstavuje takové riziko, jelikož slaná voda má mírný antiseptický účinek.

Antibiotika by měly pacientky užívat pouze tehdy, jsou-li nezbytná, a dle pokynů lékaře. Opakované nebo nesprávné užívání širokospektrálních antibiotik podporuje přemnožení kvasinek. Pomoci může preventivní užívání laktobacilů nebo podání antimykotik k zabránění rozvoje mykózy.

Dále je vhodné vyhýbat se výplachům pochvy (tzv. douching), pokud nejsou výslovně doporučeny lékařem, nepoužívat parfémované intimní sprchové gely, deodoranty, pěny do koupele a jiné agresivní kosmetické přípravky v intimní oblasti, kde by mohly přirozené poševní prostředí narušit.

Prospívá posilování imunity prostřednictvím vyvážené stravy, přiměřeného pohybu, dostatku kvalitního spánku a minimalizace stresové zátěže. Zdravý imunitní systém se s případným přemnožením kvasinek vypořádá lépe. Naopak strava bohatá na jednoduché cukry nebo špatně kompenzovaný diabetes množení kvasinek podporuje.

Pokud ženu trápí často se opakující mykózy, měla by zvážit provádění některých sexuálních praktik, jako je přecházení během jednoho sexuálního aktu z análního styku na vaginální bez předchozí výměny kondomu nebo omytí intimních partií.

Během několika dní od narušení přirozené mikroflóry v pochvě se kvasinky přemnoží a objeví se první příznaky, nejčastěji nepříjemné svědění a pálení. Postupně se přidá výtok a zhorší se zarudnutí a otok sliznic.

U těhotných žen může neléčená vaginální infekce (včetně kvasinkové) zvyšovat riziko předčasného porodu či komplikací u novorozence. Proto by se mykózy během těhotenství měly velmi pečlivě léčit.

Pokud žena prodělá 4 a více epizod kvasinkové infekce během jednoho roku, mluví se o recidivující vulvovaginální kandidóze (RVVC). Ta má chronický (opakující se) charakter, trpí jí přibližně 5–8 % žen a vyžaduje speciální dlouhodobou léčbu a preventivní opatření.

Základem léčby jsou antimykotické léky (léky proti houbovým infekcím). Aplikují se buďto lokálně (čípky, krémy nebo roztoky), nebo celkově (polykací tablety nebo kapsle).

Lokální léčba

Pokud je žena zdravá a infekce není závažná, volí se lokální léčba. Volně dostupné jsou vaginální krémy a čípky obsahující účinné látky ze skupiny azolových antimykotik, jako je klotrimazol, ekonazol, mikonazol apod. Další možností je jednorázové podání tablety flukonazolu ústy. Ta má dle studií srovnatelnou účinnost jako týdenní lokální léčba azolovým krémem u nekomplikované infekce. Obě tyto varianty (lokální čípky/krémy vs. tableta) jsou považovány za klinicky ověřené a vysoce účinné metody léčby. Kvasinková infekce pochvy bývá vyléčena zpravidla do týdne.

Intenzivní léčba

Při závažnější infekci nebo v případech, kdy základní léčba nezabírá, může lékař předepsat intenzivnější léčbu. Typicky ve formě opakovaných dávek flukonazolu (např. 2–3 dávky v rozestupu několika dnů). U opakovaných infekcí se využívají i čípky s nystatinem, kyselinou boritou, případně i s jinými látkami na lékařský předpis.

Dlouhodobá udržovací léčba

Rekurentní (chronická) kandidóza vyžaduje dlouhodobou udržovací léčbu. Standardem je tzv. supresivní terapie flukonazolem, kdy po vyléčení akutní epizody bývá podávána nízká dávka flukonazolu jednou týdně po dobu 6 měsíců i déle, aby se předešlo návratu infekce. Tato udržovací léčba sice významně snižuje četnost nových epizod, ale nezabrání jim zcela. Přibližně u poloviny žen se obtíže vrátí několik měsíců po ukončení profylaxe. Dlouhodobé užívání flukonazolu navíc může mít vedlejší účinky a u části kmenů Candida se postupně vyvíjí rezistence (odolnost) k tomuto léku.

Domácí léčba („babské rady“)

Kromě výše uvedených klinicky osvědčených léčiv existuje řada domácích či doplňkových prostředků, které si ženy při léčbě kvasinkových infekcí vyzkoušely, avšak jejich účinnost není prokázána (např. aplikace jogurtu s živými laktobacily do pochvy, užívání různých bylinných preparátů či éterických olejů s údajně protikvasinkovým působením, sedací koupele z jablečného octa a další). Tyto postupy jsou založeny na lidové tradici a individuálních zkušenostech a chybí u nich dostatek odborných klinických studií. Pokud žena chce některý z těchto postupů zkusit, měla by to nejdříve konzultovat s lékařem a v žádném případě neodkládat ověřenou léčbu.

Přesný počet případů za rok se obtížně stanovuje, protože mnoho žen se léčí volně prodejnými prostředky a lehčí epizody nehlásí lékaři. Odhaduje se, že alespoň jednou za život prodělá kvasinkovou infekci pochvy 70–75 % žen. Z toho přibližně polovina žen prodělá infekcí více a asi u 5–8 % žen dochází k rozvoji chronických opakovaných mykóz. Tato čísla platí pro Evropu a Severní Ameriku. V ČR jsou kvasinkové vulvovaginální infekce druhou nejčastější příčinou zánětů pochvy hned po bakteriální vaginóze.

Pokud máte podezření na kvasinkovou infekci pochvy, neváhejte a navštivte pediatra v případě malých dívek nebo gynekologa v případě dospívajících nebo dospělých žen. Lékař provede potřebné gynekologické vyšetření a v případě potřeby odebere vzorek poševního výtoku k laboratornímu vyšetření. Diagnóza bývá stanovena na základě příznaků a klinického nálezu.

Návštěvu lékaře neodkládejte. Neléčená infekce může přetrvávat, zhoršovat se nebo se opakovaně vracet. Kromě toho mohou být příznaky, jako je výtok, svědění nebo pálení, projevem jiného gynekologického onemocnění, které vyžaduje odlišný přístup a odlišnou léčbu.

• Solen.cz (2012). VULVOVAGINÁLNÍ KANDIDÓZA. Dostupné z: https://www.solen.cz/pdfs/der/2012/02/07.pdf
• Prolekare.cz (2015). KANDIDÓZY KŮŽE A SLIZNIC. Dostupné z: https://www.prolekare.cz/casopisy/cesko-slovenska-dermatologie/2015-2/kandidozy-kuze-a-sliznic-52897
• Cpzp.cz. GYNEKOLOGICKÉ POTÍŽE. Dostupné z: https://www.cpzp.cz/clanek/3200-0-Gynekologicke-potize.html
• Ceskenoviny.cz (2006). GYNEKOLOGICKÉ INFEKCE. Dostupné z: https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/214889
• Who.int (2025). CANDIDIASIS (YEAST INFECTION). Dostupné z: https://www.who.int/news-room/fact-sheets/detail/candidiasis-(yeast-infection)
• Cdc.gov (2024). CANDIDIASIS BASICS. Dostupné z: https://www.cdc.gov/candidiasis/about/index.html
• Cdc.gov (2024). TREATMENT OF CANDIDIASIS. Dostupné z: https://www.cdc.gov/candidiasis/treatment/index.html
• Cdc.gov (2024). PREVENTING CANDIDIASIS. Dostupné z: https://www.cdc.gov/candidiasis/prevention/index.html
• Pmc.ncbi.nlm.nih.gov (2023). TREATMENT OF VULVOVAGINAL CANDIDIASIS—AN OVERVIEW OF GUIDELINES AND THE LATEST TREATMENT METHODS. Dostupné z: https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC10455317/