Do 14. dne pracovní neschopnosti vyplácí zaměstnavatel zaměstnanci náhradu mzdy, proplácení nemocenské probíhá až od 15. dne nemoci. OSVČ tedy v případě pracovní neschopnosti nenáleží v prvních 14 dnech žádná náhrada mzdy a nárok na vyplácení nemocenské je také až od 15. dne. Od této doby vyplácí nemocenskou Česká správa sociálního zabezpečení.
Platí se nemocenská o víkendu? Náhrada mzdy vyplácená zaměstnavatelem v prvních 14 dnech se vztahuje pouze na pracovní dny. Od 15. dne, kdy dávku vyplácí Česká správa sociální zabezpečení, se platí při nemocenské víkendy i pracovní dny, tedy všechny kalendářní dny.
Výplatanemocenské ve zkušební doběběhem prvních 14 dnů je náhradou mzdy od zaměstnavatele. Zároveň se také o dobu nemoci prodlužuje zkušební doba. Následně od 15. dne nemoci vyplácí dávky Česká správa sociálního zabezpečení.
Výplatní termín nemocenské je individuální a nedá se určit přesně na den. Česká správa sociálního zabezpečení má ze zákona stanovenou lhůtu 30 dnů ode dne doručení podkladů ze strany zaměstnavatele. Datum výplaty bývá většinou podobné jako termín výplaty mzdy, protože k vyplácení nemocenské dochází podobným způsobem.
Nemocenskou je možné vyplácet jak na bankovní účet, tak i v hotovosti. Hotovostní vyplácení probíhá formou poštovní poukázky. V tomto případě je ovšem nemocenská snížena o náklady v podobě platby za poštovní doručení.
Nemocenská se vyplácí zpětně za daný měsíc, tedy podobně jako výplata mzdy.
Za prvních 14 dnů nemoci náleží za kalendářní dny náhrada mzdy vyplácená zaměstnavatelem. Výpočet vychází z denního vyměřovacího základu. V rámci výpočtu náhrady mzdy od zaměstnavatele se podobně jako u nemocenské vychází z redukčních hranic, které se stanovují pro každý rok Redukční hranice se dále násobí koeficientem 0,175 a zaokrouhluje se na celé haléře nahoru.
Pro rok 2023 jsou redukční hranice stanoveny takto:
Při výpočtu je částka do první redukční hranice započtena z průměrného hodinového výdělku z 90 %. Částka od druhé do první hranice se započítává z 60 % a od druhé do třetí redukční hranice z 30 %. Nad částku třetí redukční hranice už se nezapočítává nic.
Hodinová náhrada mzdy se vypočítává z upraveného průměrného hodinového výdělku. Náhrada mzdy se zaokrouhluje na haléře a částka za celý kalendářní měsíc se zaokrouhluje na koruny nahoru.
Výpočet nemocenské od 15. dne nemoci vychází z denního vyměřovacího základu (dále jen "DVZ") což je průměr hrubých příjmů za uplynulý rok přepočítaný na den. Nemocenské dávky se pak vypočítávají jako 60 % z tohoto denního vyměřovacího základu, který je snížen redukčními hranicemi. Od 31. dne se počítá 66 % z DVZ a od 61. dne 72 % z DVZ.
Zpravidla je to maximálně po dobu 380 kalendářních dnů ode dne, kdy vznikla pracovní neschopnost. Poté je možné ČSSZ požádat o prodloužení. Toto prodloužení je v maximální době 3 měsíců a může být provedeno opakovaně, maximálně však o 350 kalendářních dní.
Při dlouhodobé pracovní nemocenské je třeba brát v potaz i daňovou povinnost, daňová vratka náleží v tomto případě zaměstnanci. Uplatní ji v dalším roce během ročního zúčtování. Vrácení daní za nemocenskou a jejich výše se odvíjí od konkrétní daňové situace zaměstnance a množství dalších uplatňovaných slev.
Člověk, kterého se nevyplacená nemocenská týká, může podat žádost o prověření nevyplacené dávky nemocenského pojištění po více než 30 dnech ode dne uplatnění žádosti na Českou správu sociálního zabezpečení. Ta zpracování dávky prověří.
Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookies.
Následující volbou souhlasíte s využíváním cookies a použitím údajů o vašem chování na webu pro zobrazení cílené reklamy.
Personalizaci a cílenou reklamu si můžete kdykoliv vypnout nebo upravit. Nyní udělený souhlas je platný po dobu 1 roku.
