Nadýmání a jeho dopady na zdraví a peněženku

Nadýmání (meteorismus) je příznak nebo spíše stav označující zvýšené hromadění plynů v zažívacím traktu. Projevuje se pocitem plnosti, nepříjemného tlaku nebo nafouknutého břicha a může být doprovázeno slyšitelným kručením v břiše, případně i bolestmi břicha. Nadýmání doprovází zvýšený odchod plynů konečníkem (flatulence) či časté říhání.

Plyny v zažívacím traktu jsou přirozeným vedlejším produktem trávení způsobeným činností střevních bakterií při fermentaci cukrů a dalších živin. Zdravý člověk za normálních okolností „vypustí větry“ v průměru 14× denně, přičemž rozmezí cca 6–25× za den se stále považuje za normální. 

Nadměrná plynatost signalizuje, že trávení neprobíhá optimálně. V některých případech může signalizovat vážnější zdravotní problém, například nesnášenlivost určité potravy, onemocnění trávicího ústrojí nebo vzácněji nádorové onemocnění břišních orgánů.

Nadýmání obvykle začíná nenápadně v podobě častějších epizod pocitu plnosti po jídle. Zpočátku člověk vnímá, že po konzumaci určitých potravin (například luštěnin, zelí, cibule nebo sycených nápojů) má nafouknuté břicho. Obtíže zpravidla nastupují během několika desítek minut až hodin po jídle, kdy vrcholí proces trávení a bakteriální fermentace ve střevech. První epizody bývají přechodné a odezní poté, co se plyn vstřebá nebo odvede ven říháním či větry. Mnozí lidé tyto příznaky zpočátku přehlíží nebo je připisují dietním chybám.

U některých osob nadýmání postupně přechází do chronického nebo opakujícího se problému. Může začít například po střevní infekci (tzv. postinfekční syndrom dráždivého tračníku) nebo se nadýmání může zhoršovat s věkem a s tím související ztrátou některých trávicích enzymů. 

Typicky se funkční zažívací potíže, jako je syndrom dráždivého tračníku (IBS), objevují již v mladší dospělosti a nadýmání je jedním z prvních a nejčastějších symptomů. U žen se nadýmání může cyklicky zhoršovat před menstruací vlivem hormonálních změn a zadržování tekutin. Zpočátku se nadýmání objevuje spíše nárazově, ale pokud přetrvávají vyvolávající faktory, mohou se epizody stupňovat. 

Varovné je, pokud nadýmání začne zničehonic u člověka, který dosud těmito potížemi netrpěl, nebo pokud se přidají alarmující příznaky jako hubnutí, krev ve stolici či přetrvávající bolest. V takovém případě je třeba vyhledat odbornou pomoc a vyloučit organickou příčinu (nádor v břiše, střevní zánět a podobně).

Hlavním příznakem je pocit nafouklého, napjatého břicha, často spojený s viditelným zvětšením objemu břicha (tzv. břišní distenze) a může se objevit i křečovitá bolest v břiše. Odchod plynů konečníkem (větry) je běžným průvodním jevem. Může být nadměrný nebo zapáchající v závislosti na složení střevních plynů. Rovněž časté říhání (odchod plynů ústy) se objevuje, zejména pokud je příčinou aerofagie (nadměrné polykání vzduchu). Při poslechu břicha může být přítomno kručení a přelévání.

Mezi další doprovodné příznaky mohou patřit:

• Nechutenství a předčasný pocit sytosti – pacient se cítí plný po menším množství jídla nebo nemá chuť jíst, pokud je břicho neustále nafouklé.
• Pocit na zvracení (nauzea) – někdy doprovází silné nadýmání, zejména pokud se kombinuje s jinými trávicími potížemi.
• Zácpa nebo naopak průjem – nadýmání může jít ruku v ruce s poruchami stolice, například u syndromu dráždivého tračníku mohou střídavě dominovat průjmy a zácpa, doprovázené plynatostí. Pokud plyny nemohou odcházet kvůli zácpě, pocit nafouknutí se výrazně zhoršuje.

Okamžitou pozornost lékaře vyžaduje nadýmání spojené s prudkou bolestí břicha, zvracením, zástavou odchodu plynů a stolice, horečkou či krví ve stolici. Tyto příznaky mohou signalizovat vážnější stav, jako je neprůchodnost střev, infekce nebo zánětlivé onemocnění, kde je nadýmání jen jedním z jeho projevů.

Čekací dobou se pojišťovna chrání před tím, aby se člověk, který tuší nějakou vážnou nemoc, nejprve pojistil a až následně navštívil lékaře. My v Simplea víme, že ne všechny případy propuknutí nemoci v čekací době jsou spekulativní, a v takových situacích dává smysl plnit. Každý případ posuzujeme individuálně a v rámci Garance plnění plníme na 99 %, přestože bychom nemuseli. Přesvědčit se můžete na příkladech ze života níže. Čekací dobou se pojišťovna chrání před tím, aby se člověk, který tuší nějakou vážnou nemoc, nejprve pojistil a až následně navštívil lékaře. My v Simplea víme, že ne všechny případy propuknutí nemoci v čekací době jsou spekulativní, a v takových situacích dává smysl plnit. Každý případ posuzujeme individuálně a v rámci Garance plnění plníme na 99 %, přestože bychom nemuseli. Přesvědčit se můžete na příkladech ze života níže.

Příčin nadýmání existuje celá řada od zcela banálních až po závažné. V principu lze příčiny rozdělit do několika kategorií:

• dietní a životněstylové příčiny,
• dysbalance střevní mikroflóry (SIBO),
• potravinové intolerance a malabsorpce,
• funkční poruchy trávení (DGBI),
• poruchy střevní motility,
• jiné příčiny.

Nejčastějším viníkem nadýmání je to, co a jakým způsobem jíme. Rychlé hltání a mluvení při jídle vede k polykání nadbytečného vzduchu (aerofagii) a k nadýmání. Velké porce těžkých, tučných a smažených jídel zatěžují trávení a přijatá potrava se hůře rozkládá a déle zůstává ve střevě, kde kvasí. 

Některé potraviny jsou proslulé nadýmavými účinky, typicky luštěniny, zelí, kapusta, brokolice, cibule, česnek, kvašené zelí, ale i nadbytek pšeničného pečiva či sladkých jídel. Také sycené nápoje přímo vnášejí plyn do trávicího traktu. Časté žvýkání žvýkaček může způsobit polykání vzduchu podobně jako pití brčkem či kouření. 

Dietní nadýmání se obvykle objeví brzy po jídle a bývá přechodné. Dobrou zprávou je, že při zvýšeném přísunu potravin obsahujících větší množství vlákniny (např. zeleniny, luštěnin) si tělo časem zvykne a nadýmání ustoupí, jakmile se adaptuje střevní mikroflóra. Proto se doporučuje zavádět vlákninu do jídelníčku postupně.

Ve zdravém střevě je složení bakterií vyvážené. Pokud dojde k přemnožení určitých bakterií, zvláště v místech, kde jich obvykle moc není (např. v tenkém střevě), vzniká syndrom přerůstání bakterií v tenkém střevě (SIBO). Tyto bakterie předčasně rozkládají živiny a produkují velké množství plynů, což způsobuje nadýmání, tlaky, narušuje vyprazdňování a často i zánět. SIBO se může vyskytovat samostatně nebo doprovázet jiná onemocnění. 

K dysbióze (narušení mikroflóry) dochází také při užívání antibiotik, která vyhubí prospěšné bakterie. Proto se často doporučuje užívat probiotika jako prevenci plynatosti při antibiotické léčbě. Nejnovější odborné pokyny však upozorňují na to, že účinnost probiotik u nadýmání není jednoznačně prokázána.

Mnoho lidí trpí skrytými poruchami trávení určitých složek potravy. Klasickým příkladem je laktózová intolerance, při které tělu chybí enzym laktáza a mléčný cukr laktóza ve střevě kvasí za tvorby vodíku a dalších plynů. Podobně fruktózová malabsorpce (špatné vstřebávání ovocného cukru) může vést k nadýmání a průjmům. U celiakie (celiakální sprue) vyvolává lepek imunitní reakci, která poškozuje sliznici tenkého střeva. Nestrávené zbytky kvasí a vyvolávají plynatost, často spolu s průjmy a úbytkem váhy. 

Nadýmání mohou způsobit i jiné intolerance, například na sorbitol, histamin a další. Tyto stavy se mohou projevit v jakémkoli věku, po nějaké zátěži nebo v souvislosti se změnou stravovacích návyků. Řada lidí například snáší mléko v mládí, ale s postupujícím věkem se u nich rozvine laktózová intolerance. 

Klíčové je odhalit přímou souvislost s konkrétní potravinou. Někdy pomůže eliminační dieta a následné zkoušení potraviny zpět, jindy laboratorní testy.

Do této skupiny patří stavy, kdy rutinní vyšetření neodhalí žádnou jasnou patologii, ale pacient přesto trpí zažívacími obtížemi. Hlavním zástupcem je syndrom dráždivého tračníku (IBS), který postihuje odhadem 10–15 % populace. Za příčinu je často označována kombinace přecitlivělosti nervů ve střevní stěně (viscerální hypersenzitivita) a dysbalance mezi mozkem a střevem (tzv. osa střevo–mozek). 

Podobně funkční dyspepsie se projevuje pocitem plnosti už po malém jídle a nadýmáním v nadbřišku, aniž by byl nalezen vřed či jiná organická příčina. Tyto funkční poruchy bývají spjaté i s psychickými faktory, které mohou zhoršovat vnímání bolesti a nepohodlí ve střevě. U funkčních poruch je nadýmání často horší navečer, zatímco ráno po vyprázdnění bývá klid.

Jestliže střevo nepracuje správně pohybově, může docházet k hromadění obsahu i plynů. Zácpa způsobuje, že stolice i plyny stagnují a nadměrně se vstřebává voda. Výsledkem je tvrdá stolice a plyn, který nemůže snadno odejít. Chronickou zácpu často provází nadýmání. 

Opakem je příliš rychlý průchod (např. u některých forem hyperthyreózy nebo po střevních resekcích), kdy se nestihnou vstřebat živiny a kvasí. Dalším příkladem je gastroparéza (pomalé vyprazdňování žaludku, často u diabetiků), kdy potrava dlouho zůstává v žaludku a pacient se cítí plný a nafouklý. 

Střevní neprůchodnost (ileus) způsobená třeba srůsty, nádorem nebo zauzlením střeva vede k nadýmání s bolestmi, zástavou odchodu plynů a zvracením. Jedná se o akutní stav vyžadující chirurgický zákrok. 

Speciální situací je gas-bloat syndrome po operaci žaludku (fundoplikaci). Po operativním zúžení přechodu jícnu do žaludku (kvůli refluxu) může pacient trpět plynatostí, protože nemůže běžně říhat a plyn se hromadí v žaludku. Obecně platí, že jakákoliv porucha hybnosti trávicí trubice může vyvolat nadýmání.

Nadýmání může provázet mnoho dalších stavů. Kromě menstruačního cyklu u žen se nadýmání vyskytuje v těhotenství v důsledku působení hormonů a tlaku rostoucí dělohy na střeva. Onemocnění jiných orgánů mohou imitovat nadýmání, například ascites (tekutina v břiše) u jaterního selhání nebo syndrom dráždivého žaludku, kdy se při nervózním polykání vzduchu přefukuje žaludek a uleví se až říháním. Tyto stavy mohou pacienta přivést k lékaři s tím, že „je pořád nafouklý“, a je na odborníkovi odlišit, zda jde o plyn, tekutinu, nebo jinou masu v břiše.

Nadýmání může mít spoustu příčin a často se na něm podílí více faktorů současně. Je-li obtížné zjistit jednoznačný důvod nadýmání, mluvíme o idiopatickém nadýmání. Hlavní je vyloučit závažné příčiny a hned poté se zaměřit na zmírnění obtíží.

Zásadní roli v prevenci hrají životospráva a stravovací návyky. Pro osoby, které nadýmáním trpí, se doporučuje:

• Jíst pomalu a v klidu. Vyvarovat se hltání, důkladně kousat sousta a nemluvit při jídle. Doporučuje se nejíst ve spěchu nebo v silném stresu, jelikož stres aktivuje „bojovou“ reakci těla, která omezuje trávení.
• Menší porce, ale častěji. Místo velkých jídel 3× denně zkusit menší jídla 5–6× denně. Přeplněný žaludek se vyprazdňuje pomaleji a více se po něm nafukuje. Večer je vhodná lehká večeře a také nejíst těsně před spaním.
• Omezit problematické potraviny. Každý člověk může mít jiné spouštěče, ale obecně platí vyhýbat se nadýmavým druhům zeleniny, luštěninám, nadbytku jednoduchých cukrů, pečivu z bílé mouky, těžkým, tučným a smaženým jídlům. 
• Pozor na sycené nápoje. Vyloučit nebo omezit sycené nápoje (limonády, perlivá voda) a pivo. Také se doporučuje omezit kofein, který může dráždit trávení. Naopak je důležité pít dostatek čisté neperlivé vody.
• Eliminace spouštěčů intolerance. Pokud víte o konkrétní nesnášenlivosti (laktóza, lepek, nadbytek fruktózy), je na místě vyhýbat se této složce.
• Postupné zavádění vlákniny. Vláknina je pro zdravé trávení nezbytná, protože podporuje pohyb střev a zdravou mikroflóru. Nicméně rychlé zvýšení jejího příjmu téměř vždy doprovází zvýšená plynatost.
• Pravidelný pohyb. Fyzická aktivita podporuje peristaltiku střev a zdravý odchod plynů. Krátká procházka po jídle může zabránit pocitu nafouknutí. Při sedavém zaměstnání je vhodné dělat přestávky a protáhnout se.
• Nepolykat zbytečně vzduch. Omezit žvýkání žvýkaček a kouření, nepít brčkem ani z lahve s úzkým hrdlem. Při konzumaci horkých nápojů nepřisávat příliš vzduchu usrkáváním.
• Psychická pohoda. Stres a úzkost zhoršují nadýmání, proto je dobrou prevencí i psychohygiena.
• Probiotika a fermentované potraviny. Ačkoli důkazy o účinnosti probiotik na nadýmání jsou smíšené, někteří odborníci doporučují užívání probiotik nebo konzumaci jogurtů, kefíru či kvašené zeleniny k udržení rovnováhy střevní mikroflóry.
• Bylinné čaje a koření. Tradiční medicína doporučuje na prevenci i zmírnění plynatosti do jídelníčku zařadit byliny s karminativním (protinadýmavým) účinkem. Patří mezi ně fenykl, kmín, anýz, máta peprná, zázvor a další.

Dodržováním výše uvedených opatření lze ve většině případů četnost a intenzitu nadýmání výrazně snížit.

Průběh nadýmání závisí na vyvolávající příčině. Ve většině případů má nadýmání benigní a nekomplikovaný průběh. Objevuje se epizodicky po určitých jídlech či situacích a po odeznění plynů se stav vrací k normálu.

U chronických funkčních stavů, jako je syndrom dráždivého tračníku nebo funkční nadýmání, bývá průběh kolísavý (fluktuující). Pacient zažívá dny či týdny, kdy je břicho téměř v pořádku, a jindy naopak období, kdy se nadýmání vrátí. Nadýmání bývá horší odpoledne a večer, zatímco ráno po vyprázdnění stolice bývá břicho nejplošší. Průběh se může zlepšovat či zhoršovat v závislosti na stresu, dietních chybách, hormonálních vlivech (u žen) apod. Potíže bývají dlouhodobé a mohou přetrvávat roky, někdy i celoživotně.

Pokud je nadýmání projevem organického onemocnění, odvíjí se průběh od podstaty této choroby. Například u celiakie bývalo v minulosti nadýmání u dětí dramatické, ale po nasazení bezlepkové diety dochází k výraznému zlepšení během několika týdnů, maximálně měsíců. U laktózové intolerance je průběh přímo závislý na příjmu laktózy. Zánětlivé onemocnění střev, jako je Crohnova nemoc nebo ulcerózní kolitida, může mít nadýmání jako součást symptomů hlavně v aktivní fázi nemoci. V remisi potíže ustoupí.

Důležité je zmínit, že nadýmání jako takové obvykle nezpůsobuje závažné komplikace. Výjimkou jsou případy, kdy je příznakem vážného stavu. Například u neprůchodnosti střev nadmuté břicho signalizuje nebezpečí prasknutí střeva či šoku, pokud se rychle nezasáhne. Nejedná se už o běžné nadýmání, nýbrž o akutní břišní příhodu.

Z praktického hlediska většina lidí s nadýmáním zažívá opakující se epizody, které jsou nepříjemné, ale zvládnutelné. Průběh je možné příznivě ovlivnit životosprávou a cílenou léčbou. Je však pravda, že ne u každého pacienta se podaří docílit úplného vymizení potíží.

Léčba závisí na vyvolávající příčině a závažnosti obtíží. Obecně ji lze rozdělit na:

• režimová opatření,
• volně prodejné prostředky,
• cílenou léčbu základní příčiny,
• podpůrnou terapii.

Režimová a dietní opatření

Jak již bylo rozebráno v prevenci, úprava stravy a návyků je základním pilířem úspěšné léčby chronického nadýmání. U mnoha pacientů samotná dietní opatření přinesou výraznou úlevu, někdy až natolik, že není třeba dalších léků. Například u funkčních poruch je doporučována nízkofodmapová dieta (tj. dieta omezující určité typy sacharidů), která prokazatelně snižuje nadýmání a plynatost.

Volně prodejné léky a doplňky

V lékárně je dostupná řada prostředků proti nadýmání bez receptu. Patří mezi ně:

• Simetikon (dimetikon) – jedná se o látku snižující povrchové napětí bublinek plynu, čímž je spojuje a usnadňuje jejich odchod. Je nevstřebatelná a působí fyzikálně – doslova vychytává plyn ve střevě a odvádí ho. Pod komerčními názvy je tato látka známá jako Espumisan, Sab Simplex a další.
• Aktivní uhlí – tablety živočišného uhlí (Carbocit, Carbo medicinalis) mají schopnost vázat plyny a toxiny ve střevě a tradičně se používají při nadýmání a průjmu. Mohou pomoci snížit plynatost, ale účinnost není tak přesvědčivá jako u simetikonu. Uhlí navíc barví stolici na černo a při dlouhodobém užívání může snižovat vstřebávání některých léků.
• Bylinné přípravky – na výběr jsou kapsle či čaje obsahující mátu peprnou, fenykl, anýz, kmín, zázvor a jiné. Mátový olej v enterosolventních kapslích (Colpermin) uvolňuje křeče hladkého svalstva střeva a může zmírnit nadýmání i bolesti.
• Enzymové doplňky – pro některé situace jsou k dispozici enzymy pomáhající trávení. Například laktáza (LactaNON tablety) pomůže rozložit laktózu při laktózové intoleranci, pankreatické enzymy (Kreon) se předepisují při nedostatečné činnosti slinivky, preparát α-galaktosidáza (Beano) může redukovat nadýmání po luštěninách a zelenině.
• Probiotika – probiotické kultury (např. Lactobacillus, Bifidobacterium) mohou u některých lidí zlepšit rovnováhu střevní mikroflóry a tím i nadýmání. Klinické studie jsou však rozporuplné. Některé ukazují mírnou úlevu od nadýmání u určitých kmenů, jiné neprokazují žádný efekt.

Léky na předpis

Pokud režimová opatření a volně prodejné prostředky selžou nebo je nadýmání součástí vážnější poruchy, nasazují se léky na lékařský předpis cílené dle příčiny:

• Antispazmodika (spazmolytika) – jsou léky uvolňující křeče hladkého svalstva střev. Pomáhají, pokud je nadýmání provázeno bolestivými křečemi a kolikami. Buscopan je dostupný i bez receptu. Tyto léky mohou zmírnit bolesti a usnadnit průchod plynů střevem.
• Prokinetika – jsou léky zlepšující motilitu trávicí trubice. Uleví zejména pacientům, kde je příčinou pomalý posun tráveniny (např. funkční dyspepsie a zácpa).
• Antibiotika pro SIBO – pokud je prokázáno nebo je silné podezření na přerůstání bakterií v tenkém střevě, nasazují se neuroabsorpční antibiotika.
• Léčba základních onemocnění – je-li nadýmání způsobeno konkrétní nemocí, léčíme primárně ji. Například u celiakie je nasazena bezlepková dieta, u chronické pankreatitidy enzymové preparáty a dieta, u žlučníkových kamenů případně operace, u parazitárních infekcí odčervení, u gynekologických nádorů onkologická léčba atd.
• Psychofarmaka a psychoterapie – v rámci komplexní léčby funkčních poruch se někdy nasazují nízké dávky tricyklických antidepresiv nebo SSRI/SNRI, které snižují viscerální hypersenzitivitu a úzkost, čímž mohou zmírnit vnímání nadýmání. 

Novější a experimentální přístupy

Vzhledem k tomu, že nadýmání je velmi časté, ale ne vždy dobře léčitelné, hledají se stále nové možnosti. V poslední době se zkoumají například:

• Fekální transplantace mikrobioty (FMT) – přenos střevních bakterií od zdravého dárce pacientovi s IBS byl testován v klinických studiích. Prozatím jde o experimentální metodu.
• Nové probiotické kmeny a probiotika – výzkum se zaměřuje na identifikaci specifických kmenů, které by pomohly u nadýmání.
• Nové léky cílené na IBS – například tenapanor, který ovlivňuje transport sodíku ve střevě a tím zvyšuje obsah vody ve stolici. Kromě zlepšení stolice mírní i nadýmání u IBS-C. Pro IBS s průjmem existuje eluxadolin. Tyto nové léky přímo nemíří na plynatost, ale na celkové zlepšení IBS, které však následně zmírní i nadýmání.
• Altry – speciální tablety či prášky, které by v sobě vázaly střevní plyny účinněji než aktivní uhlí či simetikon.

Efektivní léčba nadýmání často vyžaduje kombinaci přístupů.

Extra „Světový den nadýmání“ jako takový vyhlášen není, jelikož nadýmání je spíše symptom než samostatná nemoc.

Problematika nadýmání bývá nicméně připomínána v rámci akcí zaměřených na zdravé trávení. Světový den zdravého trávení (World Digestive Health Day) připadá každoročně na 29. května a je organizován Světovou gastroenterologickou organizací. Každý rok se zaměřuje na jiné téma související s trávicími chorobami. Během této kampaně se často zmiňují i běžné trávicí obtíže jako právě plynatost a nadýmání a jak jim předcházet.

Za zmínku stojí také Světový den IBS (syndromu dráždivého tračníku), který připadá na 19. duben. Poprvé byl vyhlášen v roce 2019 z iniciativy pacientských organizací a dnes se k němu připojuje řada zemí. Protože nadýmání je jedním z klíčových příznaků IBS, slouží tento den i ke zvýšení povědomí o zvládání nadýmání u postižených. K akcím patří osvětové přednášky, sdílení zkušeností pacientů a kampaně na sociálních sítích (hashtag #WorldIBSDay).

Nadýmání a plynatost patří k nejčastějším trávicím potížím v populaci. Různé průzkumy uvádějí, že obtíže s nadýmáním má zhruba 10–30 % populace. Například podle dat Cleveland Clinic asi 10 % lidí pociťuje nadýmání pravidelně a až čtvrtina populace alespoň občas. Jiný přehled uvádí, že přibližně 20 % populace trpí nafouklým břichem. Čísla se liší v závislosti na definici, zda jde o pocitové nadýmání jednou za čas, nebo objektivní distenzi několikrát týdně apod.

Zajímavé je rozdělení podle pohlaví. Ženy trpí na častější nadýmání více než muži. Studie z USA zjistila výskyt nadýmání u cca 19 % žen a 10 % mužů. To může souviset jednak s hormonálními vlivy, roli ale může hrát i větší ochota žen vyhledat lékaře pro tyto obtíže.

Výskyt nadýmání v populaci mírně narůstá. Může to být tím, že moderní jídelníček obsahuje více průmyslově zpracovaných potravin a cukrů, jež plynatost zhoršují. Vliv může mít i životní styl v podobě uspěchaného stravování, nadměrného stresu a sedavého zaměstnání. Může to být ale také tím, že se o problému mluví častěji a stále více lidí ho řeší se svým lékařem. 

Vyhlídky léčby nadýmání jsou do značné míry spojené s pokroky v léčbě onemocnění, která nadýmání způsobují. 

Funkční střevní poruchy (jako IBS) jsou v popředí zájmu výzkumu. Jakmile se podaří lépe porozumět jejich mechanismům, objeví se snad i účinnější léky. Již nyní je ve vývoji několik slibných přípravků, například léky ovlivňující senzorické nervy střeva, které by mohly snížit pocit nafouknutí tím, že utlumí nadměrné vnímání distenze střev. Také se zkoumají imunomodulační léky pro případy, kdy je ve střevě nízká úroveň zánětu, která byla dříve nediagnostikovatelná.

Genová terapie by jednou mohla pomoci například s intolerancí laktózy, kdy by mohla vpravit do buněk tenkého střeva gen pro laktázu, aby i intolerantní jedinec mohl trávit mléko. V této chvíli je to však hudba budoucnosti.

Velkým tématem je výše zmíněný mikrobiom. Vyhlídky jsou takové, že by se mohlo podařit identifikovat „proflatulentní“ a „antiflatulentní“ bakterie. Pokud bychom věděli, že určitý kmen bakterií způsobuje tvorbu většího množství plynu, mohli bychom ho cíleně utlumit a naopak podpořit ty, které plyny nepůsobí. Tento směr je velmi složitý, protože mikrobiom je u každého člověka jedinečný. Budoucnost léčby nadýmání bude pravděpodobně zahrnovat i personalizovanou modulaci mikrobiomu, ať už formou probiotik, prebiotik, nebo dokonce úpravou stravy dle profilu bakterií, obdobně jako se dnes dělají personalizované jídelníčky pro hubnutí.

Další vyhlídky se pojí s digitální medicínou. Představme si aplikaci, do které si pacient denně zaznamenává příjem potravy, hladinu stresu, příznaky nadýmání a tato data se pomocí umělé inteligence vyhodnocují, aby mu poskytla doporučení, co změnit. Již dnes existují experimentální aplikace pro IBS.

Výzkum léčby nadýmání pokračuje na mnoha frontách. S určitou nadsázkou můžeme říct, že se nadýmání možná jednou podaří vymýtit úplně podobně jako kurděje, protože budeme vědět, jak mu předcházet. Pravděpodobněji ale nadýmání zůstane přirozenou součástí lidské fyziologie, kterou však budeme umět lépe řídit a minimalizovat její dopady, aby nepůsobila větší zdravotní potíže.

Při podezření na nadýmání navštivte svého praktického lékaře nebo v případě dítěte pediatra. Lékaři vám mohou po prvotním vyšetření doporučit i specializovaná vyšetření pro vyvrácení případných vážnějších chorob. Návštěvu lékaře neodkládejte.

• Farmaciepropraxi.cz (2018). NADÝMÁNÍ – JAKÁ LÉČIVA JEJ ZPŮSOBUJÍ A JAK JEJ LÉČIT. Dostupné z: https://farmaciepropraxi.cz/pdfs/lek/2018/04/08.pdf
• Nzip.cz. NESNÁŠENLIVOST LEPKU, CELIAKIE. Dostupné z: https://www.nzip.cz/clanek/360-nesnasenlivost-lepku-celiakie
• Drmax.cz (2025). NADÝMÁNÍ A NADMĚRNÁ PLYNATOST – JAK SE JICH ZBAVIT. Dostupné z: https://www.drmax.cz/clanky/nadymani
• Rozhlas.cz (2013). JÍDLO A PLYNATOST. Dostupné z: https://sever.rozhlas.cz/jidlo-a-plynatost-6829256
• Pmc.ncbi.nlm.nih.gov (2025). SHOULD WE TREAT SIBO PATIENTS? IMPACT ON QUALITY OF LIFE AND RESPONSE TO COMPREHENSIVE TREATMENT: A REAL-WORLD CLINICAL PRACTICE STUDY. Dostupné z: https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC11990593/
• Pmc.ncbi.nlm.nih.gov (2006). GAS AND BLOATING. Dostupné z: https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC5350578/
• Gastro.org (2023). NEW CLINICAL PRACTICE UPDATE: BELCHING, BLOATING AND DISTENTION. Dostupné z: https://gastro.org/news/new-clinical-practice-update-belching-bloating-distention/
• Clevelandclinic.org. BLOATED STOMACH: CAUSES, TIPS TO REDUCE & WHEN TO BE CONCERNED. Dostupné z: https://my.clevelandclinic.org/health/symptoms/21740-bloated-stomach
• Meassociation.org.uk (2023). SYMPTOMS: BLOATING. Dostupné z: https://meassociation.org.uk/medical-matters/items/symptoms-bloating/
• Sciencedirect.com (2023). PREVALENCE AND ASSOCIATED FACTORS OF BLOATING. Dostupné z: https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S0016508523008260
• Cghjournal.org (2022). ABDOMINAL BLOATING IN THE UNITED STATES: RESULTS OF A SURVEY OF 88 795 INDIVIDUALS. Dostupné z: https://www.cghjournal.org/article/S1542-3565(22)01020-5/fulltext
• Ncbi.nlm.nih.gov (2024). FUNCTIONAL DYSPEPSIA. Dostupné z: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK554563/
• Hopkinsmedicine.org. BLOATING: CAUSES AND PREVENTION TIPS. Dostupné z: https://www.hopkinsmedicine.org/health/wellness-and-prevention/bloating-causes-and-prevention-tips
• Yalemedicine.org (2024). IBS, SIBO (SMALL INTESTINAL BACTERIAL OVERGROWTH), OR BOTH? 3 THINGS TO KNOW. Dostupné z: https://www.yalemedicine.org/news/ibs-sibo-small-intestinal-bacterial-overgrowth-or-both-3-things-to-know
• Gutmicrobiotaforhealth.com (2024). IBS DAYS 2024: DIAGNOSIS AND TREATMENT OF IBS FROM BENCH TO BEDSIDE. Dostupné z: https://www.gutmicrobiotaforhealth.com/ibs-days-2024-diagnosis-and-treatment-of-ibs-from-bench-to-bedside/
• Prnewswire.com (2025). WORLD IBS DAY – APRIL 19TH: IRRITABLE BOWEL SYNDROME AFFECTS MILLIONS. Dostupné z: https://www.prnewswire.com/news-releases/world-ibs-day---april-19th-irritable-bowel-syndrome-affects-millions-302431059.html
• Kidsvillepeds.com (2025). WORLD DIGESTIVE HEALTH DAY: CELEBRATING GUT HEALTH ON MAY 29. Dostupné z: https://www.kidsvillepeds.com/blog/1325590-world-digestive-health-day-celebrating-gut-health-on-may-29/
• Clickondetroit.com (2025). WORLD DIGESTIVE HEALTH DAY: WHAT DOES IT MEAN AND WHAT TO KNOW. Dostupné z: https://www.clickondetroit.com/news/local/2025/05/29/world-digestive-health-day-what-does-it-mean-and-what-to-know/
• Nationaldayarchives.com (2025). BLOATING PREVENTION DAY / APR 8. Dostupné z: https://www.nationaldayarchives.com/day/bloating-prevention-day/