Kromě klasického pojištění pro různá rizika umožňuje kapitálové životní pojištění také zhodnocení peněz. Kapitálové životní pojištění zhodnocuje rezervotvornou složku pojištění, u které je obvykle garantován minimální výnos. Tato výše minimálního zhodnocení se řídí technickou úrokovou mírou, která bývá většinou v rozmezí 2–2,5 %. Na zhodnocení peněz vložených do rezervotvorné složky mají vliv i poplatky, konkrétně například poplatek za sjednání nebo vedení smlouvy.
Kapitálové životní pojištění je vhodné pro ty, kdo chtějí zabezpečit svoje blízké v případě smrti nebo chtějí mít garantovanou částku v případě dožití. Zároveň se hodí pro ty, kteří chtějí pravidelně a dlouhodobě zhodnocovat své finanční prostředky.
U kapitálového životního pojištění je možné pojistit si několik rizik. Kromě rizika smrti to bývá také i připojištění trvalých následků způsobených úrazem, připojištění pro případ hospitalizace, závažných onemocnění nebo také připojištění invalidity způsobené nemocí či úrazem.
Výhodou kapitálového pojištění je garantovaná pojistná částka pro případ smrti nebo dožití. Plusem je i garantovaný minimální výnos a daňová uznatelnost při splnění zákonem daných podmínek. Zároveň je také možné rozšířit si rozsah pojistné ochrany, konkrétně v podobě různých připojištění.
Kapitálové životní pojištění obvykle neumožňuje měnit nastavení pojištění a ovlivňovat tvorbu kapitálové hodnoty. Většinou není možné peníze z pojistky vybrat, aniž by byla pojistná smlouva ukončena. Nutno dodat, že v případě předčasného zrušení pojistné smlouvy může být vyplacena menší částka, než je kapitálová hodnota pojištění.
Kapitálová hodnota pojištění je souhrn peněžních prostředků, které pojištěnec dostane na konci pojištění. Do kapitálové hodnoty se promítá nejen celková výše spořicí složky, ale také zhodnocení připisované pojišťovnou.
Likvidace pojistné události představuje vyhodnocení podmínek pojistné události z hlediska uzavřené pojistné smlouvy a určení oprávněné výše pojistného plnění. V případě naplnění pojistných podmínek je výsledkem vyplacení pojistného plnění podle uzavřené pojistné smlouvy.
Rizikové životní pojištění slouží k finančnímu zajištění klienta, popřípadě jeho rodiny v případě nenadálých situací, jako je úraz, nemoc, úmrtí apod. Rizikové životní pojištění neobsahuje spořicí složku a v případě ukončení pojistné smlouvy (dožití) není klientovi vyplaceno žádné plnění.
Součástí životního pojištění mohou být i nejrůznější připojištění, jako je například pojištění pracovní neschopnosti, trvalých následků úrazu nebo doby jeho nezbytného léčení, hospitalizace, invalidity 1., 2. a 3. stupně, závažných onemocnění a další připojištění.
Investiční životní pojištění funguje tak, že výše plnění je vázána na hodnotu podílových jednotek. Není žádná garance vyplacení konkrétní částky při dožití se konce pojištění. Investiční riziko zde nese klient, nikoliv pojišťovna. V průběhu trvání smlouvy může klient měnit investiční strategii a lze také provést přesun mezi fondy. Součástí některých IŽP mohou být i různá připojištění.
Kapitálové životní pojištění zahrnuje kombinaci pojistného produktu a rezervotvorné složky. Obsahuje pojištění pro případ smrti nebo dožití. Pojistná částka může být pro obě tato rizika rozdílná. Sjednaná pojistná částka pro případ dožití je včetně garantovaného zhodnocení. V případě úmrtí během trvání pojistné doby vyplatí pojišťovny sjednanou částku obmyšlené osobě a v případě dožití stanoveného věku vyplácí pojišťovna stanovenou částku pojištěné osobě.
Životní pojištění funguje na tom principu, že klient platí pojišťovně pojistné ve výši a způsobem stanovenými v pojistné smlouvě. V případech, kdy se klient dostane do svízelné situace (pracovní neschopnost, hospitalizace, invalidita, závažná onemocnění apod.) důsledkem nahodilé události kryté pojištěním, pak jsou mu pojišťovnou vyplaceny peníze (pojistné plnění).
Úroková míra u kapitálového životního pojištění se nazývá technická úroková míra (TÚM). Tato úroková míra se používá při pojistně-technických výpočtech pojišťovny.
Oprávněná osoba je taková osoba, které v důsledku pojistné události (např. smrt pojištěného) vznikne nárok na výplatu pojistného plnění. Oprávněnou osobou může být jak fyzická, tak právnická osoba.
Dodanit životní pojištění není nutné v případě, kdy by došlo ke vzniku nároku na starobní důchod nebo na invalidní důchod pro invaliditu III. stupně, anebo v případě smrti. Důvodem k dodanění životního pojištění není ani převod smlouvy na životní pojištění na jinou smlouvu bez výplaty plnění.
Životní pojištění ze zákona patří mezi tzv. odečitatelné položky, ovšem za splnění určitých podmínek. Těmi je například to, že životní pojištění musí být sjednáno minimálně do věku 60 let, je sjednáno alespoň na dobu 60 měsíců (5 let), vytvořenou finanční rezervu je možné vybrat až na konci životního pojištění (nikoliv v jeho průběhu), a případné další podmínky, které jsou stanoveny zákonem.
Rizikové životní pojištění nesplňuje podmínky soukromého životního pojištění, a to kvůli chybějícího pojištění pro případ dožití. Právě z toho důvodu není možné tento typ pojištění zahrnout do odpočtu daní.
Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookies.
Následující volbou souhlasíte s využíváním cookies a použití údajů o vašem chování na webu pro zobrazení cílené reklamy.
Personalizaci a cílenou reklamu si můžete kdykoliv vypnout nebo upravit. Nyní udělený souhlas je platný po dobu 1 roku.
