Odškodnění trvalých následků

Trvalé následky jsou následky úrazů nebo nehod, během kterých došlo k trvalému poškození zdraví. Pojišťovny mají nastaveny bodovací systém, podle kterého jsou trvalé následky hodnoceny. Na konkrétní náhradu má pak vliv posudek specializovaného lékaře. Trvalé následky jsou hodnoceny po ustálení a ukončení léčby v takovém případě, kdy jejich stav není možné ovlivnit další léčbou. Hodnocení míry trvalých následků se posuzuje většinou po 1 roce od úrazu či nehody. Každá z pojišťoven má svoji vlastní metodiku posuzování. Věděli jste, že třetina úrazů s trvalými následky se stane osobám ve věku 30-42 let? V 70 % se trvalé následky týkají mužů. Jak je to s odškodněním trvalých následků způsobených úrazem v zaměstnání?

Sjednat pojištění

Úrazy s trvalými následky v zaměstnání

Velká část úrazů s trvalými následky se stane v zaměstnání, ať už jde o pracovní úraz nebo třeba o autonehodu se služebním vozem. K tomuto účelu slouží pojištění odpovědnosti zaměstnavatele a povinné ručení, pro jejichž sjednání platí zákonná povinnost.

Plníme, i když nemusíme - Garantujeme, že vyplácíme plnění v alespoň 99 % případůSjednat pojištění

Pojištění odpovědnosti zaměstnavatele

Zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele slouží ke krytí nároků zaměstnanců ze škod, které vznikly během plnění pracovních úkolů, a to nejen v sídle firmy, ale i během služebních cest. Z pojištění odpovědnosti zaměstnavatele nebo z povinného ručení je pak zaměstnanci uhrazena škoda na zdraví a škoda vzniklá v souvislosti s pracovním úrazem či nemocí z povolání.

Odškodnění za běžný pracovní úraz

Pracovní úrazy se dělí na běžné a smrtelné. V případě běžného pracovního úrazu má na odškodnění z pojistky nárok zaměstnanec, který úraz utrpěl. Odškodnění zaměstnance obsahuje 5 složek:

náhrada za ztrátu na výdělku během pracovní neschopnosti
náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti
náhrada za bolest a ztížení společenského uplatnění
účelně vynaložené náklady spojené s léčbou
náhrada věcné škody

V případech, kdy dojde ke zvlášť závažnému ublížení na zdraví zaměstnance, pak přísluší i jeho manželovi/partnerovi, dítěti a rodiči jednorázová náhrada vzniklé nemajetkové újmy.

Odškodnění běžného pracovního úrazu se vypořádává mimo zúčtování mzdy či platu. Nemusí být tedy nutně vyplaceno v termínu výplaty mzdy.

Odškodnění za smrtelný pracovní úraz

Pokud jde o odškodnění za smrtelný pracovní úraz, jsou odškodňováni pozůstalí po zesnulém zaměstnanci. Ti mohou uplatňovat následující nároky:

náhrada účelně vynaložených nákladů spojených s léčbou
náhrada přiměřených nároků spojených s pohřbem
náhrada nákladů na výživu pozůstalých
jednorázová náhrada nemajetkové újmy pozůstalých
náhrada věcné škody

Životní pojištění a trvalé následky

V situacích, kdy si člověk platí životní pojištění a dojde k úrazu nebo nehodě s trvalými následky, může po pojišťovně požadovat plnění. Jaké může mít plastika křížového vazu trvalé následky? Může jimi být například ztráta funkce kloubu, omezená hybnost kolene, problémy s chůzí apod.

Častým trvalým následkem úrazu bývají i nejrůznější druhy jizev. Trvalé následky jizva v obličeji nebo na jiných částech těla způsobené úrazem či nehodou jsou hodnoceny také jako ztížení společenského uplatnění.

Jaké může mít zlomený kotník trvalé následky? Nejčastěji se jedná o narušení stability kloubu, problémy s celkovým postavením těla, problémy s hybností, obtížná chůze a další obtíže.

Zdroje

Bozp.cz. TRVALÉ NÁSLEDKY. Dostupné z:https://www.bozp.cz/slovnik-pojmu/trvale-nasledky/
Peníze.cz. (2014). TRVALÉ NÁSLEDKY A ÚRAZOVÉ POJIŠTĚNÍ: NA CO SE MŮŽETE OPRAVDU SPOLEHNOUT. Dostupné z:https://www.penize.cz/urazove-pojisteni/288873-trvale-nasledky-a-urazove-pojisteni-na-co-se-muzete-opravdu-spolehnout
Mesec.cz. (2015). JAKÁ ZRANĚNÍ S TRVALÝMI NÁSLEDKY JSOU NEJČASTĚJŠÍ? Dostupné z:https://www.mesec.cz/aktuality/jaka-zraneni-s-trvalymi-nasledky-jsou-nejcastejsi/
Iucto.cz. ZÁKONNÉ POJIŠTĚNÍ ODPOVĚDNOSTI ZAMĚSTNAVATELE. Dostupné z:https://www.iucto.cz/ucetni-tipy/ucetnictvi/zakonne-pojisteni-odpovednosti-zamestnavatele/

Chci zjistit, na co mám nárok v případě výpadku příjmuZjistit

Nejčastější otázky

Co patří do životního pojištění?

Mezi typy životního pojištění patří rizikové, kapitálové, investiční, flexibilní a důchodové životní pojištění. Spolu s životním pojištěním jsou uzavírána i neživotní pojištění osob, jako je pojištění pracovní neschopnosti, doby nezbytného léčení úrazu nebo trvalých následků úrazu, pojištění v době hospitalizace, pojištění invalidity I., II. nebo III. stupně, pojištění závažných onemocnění a další podobná připojištění.

Jak dlouho trvá vyplacení peněz úrazové pojistky?

Pojistné plnění pojišťovny v případě úrazu vyplácí peníze ve velké části případů přibližně do 3 dnů až do týdne od úrazu. Po úrazu je nutné pojišťovně dodat lékařskou zprávu od klienta vystavenou co nejdříve po úrazu.

Jak doložit životní pojištění?

Pro doložení životního pojištění je nezbytná kopie pojistné smlouvy o životním pojištění, ze které je zřejmé splnění všech potřebných podmínek v souladu se zákonem o daních z příjmů. V rámci daňového přiznání se pak smlouva dokládá za každé zdaňovací období. Pro roční zúčtování ji však stačí předložit jen při prvním uplatnění.

Jak funguje úrazové pojištění?

Úrazové pojištění zahrnuje například pojištění pro případ smrti následkem úrazu, trvalých následků úrazu, tělesného poškození nebo doby nezbytného léčení úrazu v různých kombinacích. Možností je rozšířit pojistnou ochranu o další rizika. V případě, že dojde k dané situaci, pojišťovna klientovi vyplatí plnění.

Jak funguje životní pojištění?

Životní pojištění funguje na tom principu, že klient platí pojišťovně pojistné ve výši a způsobem stanovenými v pojistné smlouvě. V případech, kdy se klient dostane do svízelné situace (pracovní neschopnost, hospitalizace, invalidita, závažná onemocnění apod.) důsledkem nahodilé události kryté pojištěním, pak jsou mu pojišťovnou vyplaceny peníze (pojistné plnění).

Jaké jsou podmínky daňové uznatelnosti životního pojištění?

Od daňového základu je možné si odečíst zaplacené pojistné až do výše 24 000 Kč ročně za splnění následujících podmínek: Životní pojištění musí být sjednáno minimálně do věku 60 let, je sjednáno alespoň na dobu 60 měsíců (5 let), vytvořenou finanční rezervu je možné vybrat až na konci životního pojištění (nikoliv v jeho průběhu). Případně mohou být i další podmínky, které jsou stanoveny zákonem.

Jaké životní pojištění lze odečíst z daní?

Pokud má člověk životní pojištění, slevu na dani lze uplatnit jen za splnění stanovených podmínek. Z daní lze odečíst pojistné zaplacené na soukromé životní pojištění. Nepočítají se různá připojištění, která jsou sjednána navíc (např. úrazové pojištění či pojištění závažných onemocnění).

Jaký je rozdíl mezi životním a úrazovým pojištěním?

Životní pojištění chrání klienta před větším množstvím rizik (například pracovní neschopnost, invalidita, závažná onemocnění a další), zatímco úrazové pojištění nabízí pojistné krytí pouze v případech úrazu. Životní pojištění zahrnuje vždy pojištění pro případ smrti nebo pro případ dožití a může krýt i spoustu dalších typů pojištění.

Kdy končí životní pojištění?

Životní pojištění může skončit hned z několika důvodů. Primární zánik pojištění je po uplynutí pojistné doby, dohodou, výpovědí nebo odstoupením. Pojistná smlouva končí úmrtím pojištěného, ale ne vždy končí úmrtím pojistníka (pokud je odlišný od pojištěného). Další možností zániku životního pojištění je dožití se doby, na kterou bylo pojištění sjednáno.

Kdy nemusím dodanit životní pojištění?

Dodanit životní pojištění není nutné v případě, kdy by došlo ke vzniku nároku na starobní důchod nebo na invalidní důchod pro invaliditu III. stupně, anebo v případě smrti. Důvodem k dodanění životního pojištění není ani převod smlouvy na životní pojištění na jinou smlouvu bez výplaty plnění.

Kdy si udělat životní pojištění?

Životní pojištění je vhodné si sjednat v případech, kdy člověk živí rodinu, splácí hypotéku, výraznou měrou přispívá do rodinného rozpočtu a některé osoby jsou na něm finančně závislé. Je tak ideálním řešením pro živitele rodiny. Vyplatí se lidem, jejichž příjmy pokrývají pouze to základní a nezbývají jim rezervy na nenadálé situace.