Psychický kolaps a jeho dopady na zdraví a peněženku

Psychický kolaps není sice onemocnění, ale i tak dokáže člověka nepříjemně rozhodit. Jedná se o stav, kdy se člověk ocitne pod tlakem velkého množství stresu a nedokáže plně fungovat v běžných každodenních situacích. Spouštěčem vedoucím k psychickému kolapsu může být v podstatě cokoliv od nepříjemného rozhovoru, výpovědi v práci nebo přemíry pracovních povinností přes finanční potíže až po smutek z důvodu ztráty blízké osoby.
Sjednat pojištění

Fáze psychického kolapsu

Psychický kolaps má několik fází:

  1.     počáteční nadšení
  2.     vystřízlivění
  3.     frustrace
  4.     apatie
  5.     rozvinutý syndrom
Plníme, i když nemusíme - Garantujeme, že vyplácíme plnění v alespoň 99 % případůSjednat pojištění

Jak se psychický kolaps liší od jiných duševních stavů

Jak vypadá psychický kolaps a jak se liší od jiných duševních stavů? Od depresí, úzkostí a jiných duševních stavů se odlišuje tím, že nervové zhroucení není považováno za duševní onemocnění.

Příčiny a rizikové faktory

Mezi možné příčiny a rizikové faktory, které mohou stát za psychickým kolapsem, patří například:

  • časté úzkosti
  • ztráta blízké osoby
  • ztráta zaměstnání
  • finanční potíže
  • příliš vysoké pracovní tempo
  • nedostatek odpočinku

Nemoc vás může zaskočit, ale my vás nenecháme na holičkách ani v čekací době

Čekací dobou se pojišťovna chrání před tím, aby se člověk, který tuší nějakou vážnou nemoc, nejprve pojistil a až následně navštívil lékaře. My v Simplea víme, že ne všechny případy propuknutí nemoci v čekací době jsou spekulativní, a v takových situacích dává smysl plnit. Posuzujeme to individuálně a plníme v 99,9 % případů, a to i když nemusíme. Jako v reálných příkladech ze života níže.
2bee3e7.png

Táta „alkoholik“ na koni

01eaf5e2.png

„Rizikový“ teambuilding

1de52e0.png

„Nezodpovědný“ dělník

simplea_tick.png

"Zákeřné" klíště

Simplea_ulcerative_colitis.png

Onemocnění "nepočkalo"

Simplea_suicide.png

Sebevražda "přišla" moc brzy

Duševní zdraví a stres

Stres a špatné duševní zdraví jsou jedním z největších problémů veřejného zdraví. Někdy je duševní zdraví od toho fyzického oddělováno, jako by spolu vůbec nesouvisely. Je tomu ale naopak. Duševní zdraví a stres spolu totiž úzce souvisí. Stres v práci nebo v rodinném životě a s tím související psychosociální rizika mohou mít neblahý dopad na duševní zdraví. Chronický stres může způsobit úzkosti a deprese, zažívací potíže nebo také obezitu, srdeční onemocnění, či dokonce rakovinu.

Trauma a šok

Prodělané trauma, kdy člověk nedokázal zcela zpracovat svoje emoce, může vyvolat šok. Příznaky začínající po traumatu mohou trvat od několika týdnů až po několik měsíců. Výjimečně ovšem příznaky traumatu trvají i déle než 6 měsíců.

Jedná se o posttraumatickou stresovou poruchu, která vzniká jako odezva na stresovou situaci neobvykle hrozného nebo katastrofického rázu. V důsledku toho dochází k vyvolání pocitu tísně.

Fyzické vyčerpání a nemoc

Také fyzické vyčerpání a nemoc mohou stát za psychickým kolapsem. Zvýšená únava může být znakem i závažnějšího onemocnění, a proto je potřeba odhalit její příčinu a pokusit se ji co nejdříve vyřešit. Fyzická únava se projevuje jako pocity totálního vyčerpání, kdy se člověk špatně soustředí, je ospalý, malátný a ztrácí sílu pustit se do jakékoliv aktivity.

Dlouhodobé nebo závažné onemocnění bývá často spouštěčem nervového kolapsu.

Změny v životě a životní události

Velké změny v životě a důležité životní události mohou být spouštěčem psychického vyčerpání. Může jít o stěhování, rozchod nebo rozvod, smrt partnera, ztrátu zaměstnání či neúspěšné hledání nového pracovního místa. Na druhou stranu může být spouštěčem i pozitivní stres, jako je například svatba a s ní spojené zařizování všech potřebných věcí.

Příznaky psychického kolapsu

Mezi nejčastější příznaky, které jsou typické pro psychický kolaps, patří:

  • problémy se spánkem
  • podrážděnost
  • nadměrná únava
  • potíže se soustředěním
  • apatie
  • výkyvy nálad
  • přejídání se nebo naopak nechutenství

Diagnostika psychického kolapsu

Diagnostikování psychického kolapsu vychází z následujících vyšetřovacích metod:

  • klinické a psychiatrické vyšetření
  • neurologické vyšetření
  • laboratorní vyšetření

K diagnostikování psychického vyčerpání je možné využít také nejrůznější zobrazovací metody, jako je CT nebo magnetická rezonance. Dále je možné provést vyšetření EKG nebo EEG.

Léčba a řešení

Léčba a řešení psychického kolapsu se zaměřuje na řešení příznaků jako takových a zároveň také na řešení příčin, které nervový kolaps způsobily. Léčba může být velmi rozsáhlá a zahrnovat více kombinací řešení. Nejčastějším léčebným řešením je:

  1. kognitivně-behaviorální terapie – jedná se o účinnou formu terapie zaměřující se na změnu myšlení a chování, které souvisejí s psychickými problémy
  2. užívání léků na léčbu příznaků různých psychických onemocnění – např. antidepresiva
  3. cvičení podporující mentální a fyzickou regeneraci – např. hluboké dýchání, meditace apod.
  4. udržování zdravé spánkové hygieny a správných stravovacích návyků
  5. vytvoření nerušivého prostředí pro kvalitní spánek
  6. eliminování návykových látek a drog
  7. vyhýbání se nadměrnému užívání alkoholu
  8. volnočasové aktivity a pobyt na čerstvém vzduchu
  9. pravidelné cvičení – např. jóga, taiči apod., které kombinují pohyb a kontrolu dýchání
  10. svěřování se s pocity blízkým osobám

Psychický kolaps v České republice

Podle statistik každý 5. Čech zažívá psychický kolaps nebo syndrom vyhoření. V průzkumu uvedlo 34 % dotázaných lidí, že pociťují fyzické příznaky vyhoření, a to zejména vyčerpání. 32 % respondentů uvedlo, že je trápily psychické příznaky, jako například nemožnost se soustředit, poruchy paměti nebo deprese.

Pro lidi procházející psychickým kolapsem existují různé možnosti podpory. Jednou z možností, kam se obrátit, je Linka první psychické pomoci.

Život po psychickém kolapsu

Navrácení do běžného života po psychickém kolapsu může být obtížné. Důležité je si přiznat, že se nelze vrátit do stejných kolejí se stejným přístupem. Je proto potřeba zaměřit se na změny v podobě přístupu k sobě samotnému a ke svým fyzickým i psychickým potřebám. Vhodné jsou také pravidelné preventivní konzultace s psychologem.

Své o tom ví i paní Jana, která se potýkala se psychickým kolapsem poté, co se během studia v Anglii učila téměř nonstop, neměla vůbec žádné volno a nenechala svůj mozek odpočívat. To se přirozeně podepsalo na jejím psychickém stavu. Všechno nakonec vyústilo v deprese a z toho důvodu se paní Jana rozhodla zvolnit a obrátit svůj hektický způsob života směrem k lepšímu.

Závěr

Psychický kolaps je stav, pro který je typická zvýšená únava, podrážděnost, problémy se spánkem, ale i deprese, apatie a frustrace. Příznaky psychického kolapsu se vyplatí nepodceňovat a začít je včas řešit.

Zdroje

Chci zjistit na co mám nárok na náhradu mzdy i v případě psychického kolapsuZjistit

Nejčastější otázky

Kdy má životní pojištění smysl?

Životní pojištění a další typy pojištění mají smysl v případech, kdy je na klientově příjmu finančně závislá rodina, splácí hypotéku nebo jiné finanční závazky. Smysl tak má pro živitele rodiny a pro ty, kteří velkou měrou přispívají do rodinného rozpočtu, a pro osoby, jejich příjmy pokrývají pouze to základní a nezbývají jim rezervy na nenadálé situace.

Na co se vztahuje životní pojištění?

Životní pojištění chrání jednotlivce, případně i rodinu před finančními dopady nepříznivých situací. Vztahuje se například na smrt, závažná onemocnění, pracovní neschopnost, invaliditu, trvalé následky úrazů, ztrátu soběstačnosti a další.

Jak si správně nastavit životní pojištění?

Aby měl člověk nejlepší životní pojištění, je důležité si ho správně nastavit. Při výpočtu je obecně vhodné vycházet z čistého příjmu, ale záleží na typu pojištění, o které máte zájem. Pojistnou částku pro případ smrti je vhodné nastavit přibližně na 2násobek až 3násobek ročního příjmu.

Jak vysokou životní pojistku zvolit?

Životní pojištění a nastavení jednotlivých rizik by mělo být efektivní, aby pojistka správně fungovala. Co se týče výše životní pojistky, pro pojištění smrti by se mělo vycházet z čistého příjmu a dalších okolností (výše hypotéky apod.). Pojistnou částku pro toto riziko je ideální nastavit přibližně na 2násobek až 3násobek čistého ročního příjmu. U invalidity je ideální částkou výše 1násobku až 3násobku čistého ročního příjmu.
redakce.png
Redakce
Celý tým Simplea tvoří jen 30 lidí, kteří mají kromě bohatých zkušeností z pojišťovnictví především touhu a nadšení dělat životní pojištění jinak.
Více o autorovi - Více článků od autora

Další články

Rádi vás uslyšíme.

Máte-li něco na srdci, volejte naši bezplatnou linku
+420 800 023 074
asfsafsaf
Spočítat životní pojištění

Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookies.

Následující volbou souhlasíte s využíváním cookies a použitím údajů o vašem chování na webu pro zobrazení cílené reklamy.

Personalizaci a cílenou reklamu si můžete kdykoliv vypnout nebo upravit. Nyní udělený souhlas je platný po dobu 1 roku.

Více informací & nastavení